Pronásledování křesťanů stojí spíše stranou zájmu hlavních médií. Bezpráví páchané na křesťanech by si však rozhodně zasloužilo větší pozornost už z toho důvodu, že se bezprostředně dotýká životů několika stovek milionů lidí.
Hlásit se ke křesťanství znamená v desítkách zemí zažívat represe od státu, čelit šikaně ze strany ostatních obyvatel a v některých případech dokonce riskovat vlastní život.
Situace nejhorší za 30 let
Celosvětová situace se navíc neustále zhoršuje a míra pronásledování křesťanů ve světě v posledním roce opět vzrostla. Organizace Open Doors, která mapuje pronásledování křesťanů, vydala v únoru každoroční detailní zprávuo situaci ve světě. Její závěry nejsou vůbec povzbudivé. Pronásledování křesťanů loni dosáhlo dokonce nejvyšší úrovně za celých třicet let, kdy organizace vydává zprávu o pronásledování křesťanů ve světě. Vlivem nových technologií navíc získalo pronásledování v některých zemích mnohem sofistikovanější podobu.
SOUVISEJÍCÍ – Zdechovský / Počet zločinů z nenávisti proti křesťanům v Evropě loni prudce vzrostl
Zvláštní pozornost bývá v této zprávě věnována 50 zemím, kde je míra pronásledování nejvyšší. Všechny tyto státy zažívají velmi vysokou či dokonce extrémní míru pronásledování. Tento žebříček 50 států, v nichž navíc žije více než polovina všech obyvatel na Zemi, navíc nezahrnoval zdaleka všechny závažné případy. Mimo těchto 50 nejhorších zemí je nyní možné na světě najít dalších 26 států, které spadají do kategorie zemí s velmi vysokou či vysokou mírou perzekuce a diskriminace. Vážnost situace ukazuje míra bodového hodnocení, která vzrostla od roku 2014 o 20 %.
Pro celkový přehled stojí za to uvést několik čísel, která jsou pro pochopení celosvětové situace klíčová. Podle údajů organizace Open Doors v loňském roce čelil každý sedmý křesťan na světě nějaké formě pronásledování. Celkově se jednalo o více než 360 milionů lidí z celkového počtu zhruba 2,5 miliardy křesťanů po celém světě. Pronásledování křesťanů je nejhorší zejména v asijských a afrických zemích. V Africe se s pronásledováním potýká každý pátý křesťan, v Asii dokonce čtyři z deseti.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
V loňském roce přišlo kvůli své víře o život 5 898 křesťanů, což představuje 23,8% nárůst oproti roku 2020. 5 110 kostelů (tj. o 13,8 % více než předloni) bylo napadeno nebo uzavřeno. 6 175 křesťanů bylo bez soudního procesu uvězněno (nárůst o 44,3 %) a zaznamenány byly únosy 3 829 lidí (o 123, 9 % více). Šílená čísla, že?!
Nejvíce zabitých je v Nigérii
Protikřesťanské násilí stále roste v subsaharské Africe, zejména v zemích jako je Niger, Burkina Faso a Mali. V Nigérii došlo zdaleka k nejvyššímu počtu zabitých křesťanů kvůli víře (4 650). K pronásledování dochází především v severní polovině této africké země obývané převážně muslimy.
Násilí páchají především ozbrojení pastevci z řad Fulbů, kteří v loňském roce napadli několik křesťanských vesnic, dále pak nechvalně proslulá islamistická skupina Boko Haram a další zločinecké skupiny podílející se na terorizování či dokonce zabíjení křesťanského obyvatelstva. Mnoho křesťanů zde muselo kvůli násilnostem opustit své domovy.
Taliban v Afghánistánu utáhnul šrouby
Ke zhoršení situace dochází i v Asii, a to mimo jiné i důsledkem převzetí vlády v Afghánistánu Talibanem. Právě v Talibanem ovládaném Afghánistánu je situace nejhorší a z první celosvětové příčky loni sesadil dokonce i komunistickou KLDR. Žít v Afghánistánu a zároveň se zde otevřeně hlásit ke křesťanství znamená fakticky ortel smrti.
Loňský dramatický vývoj v Afghánistánu měl konsekvence i pro vývoj v dalších zemích. V sousedním Pákistánu loňské události výrazně posílily pozice odnož tamního radikálního islamistického hnutí známého především z Afghánistánu. Může být ale ještě hůře. Nedávný vývoj podle organizace Open Doors pravděpodobně povzbudí extremismus na Blízkém východě a dodá impuls skupinám, jako je Islámský stát nebo Al-Káida, v celém regionu.
SOUVISEJÍCÍ – Zdechovský / Češi mají srdce na pravém místě, za tři dny poslali přes 700 milionů korun
Ve zmíněném Pákistánu, který figuruje na osmém místě, není situace o mnoho lepší. Křesťané jsou zde dlouhodobě vnímaní jako občané druhé kategorie. Ničím neobvyklým nejsou případy fyzických napadení, falešných obvinění z rouhání (za které může hrozit i smrt) či nucených sňatků a konverzí.
Hinduističtí radikálové
Kdybychom měli udělat nějaké zobecnění v případě deseti zemí, kde je situace nejhorší, v osmi z deseti případů se jednalo o pronásledování ze strany radikálních muslimů. Jednu ze dvou výjimek představuje zmíněná druhá komunistická KLDR a neméně by měla znepokojovat skutečnost, že na smutné desáté místo se dostala Indie, jedna ze dvou zemí s více než miliardou lidí, která bývá zároveň považovaná za největší demokracii světa.
Problém zde představují především hinduističtí radikálové, kteří by nejraději viděli Indii bez jakýchkoli náboženských menšin. Jejich útoky na křesťany a další menšiny představují velkou skvrnu na indické demokracii.
Vliv měla i pandemie
Na zhoršení situace ve světě měla nepochybně podíl i pandemie, která pomáhala legitimizovat restriktivní opatření a omezení ze strany autoritářských vlád. Pod pláštíkem boje s pandemií docházelo v těchto případech ke zvýšení restrikcí uplatňovaných mimo jiné i na křesťanské komunity. V Myanmaru a Kataru zůstaly domácí církve zavřené i přes zrušení protipandemických omezení. Také na Kubě byla pandemie nadále využívána jako záminka ke sledování církví a zavádění větších omezení. Ve Vietnamu využívali státní i nestátní aktéři epidemie covidu-19 k očerňování církví.
Některé vlády využívají nejmodernější technologie ke sledování a kontrole svých občanů ve stylu „Velkého bratra.“ Nejznámějším příkladem je samozřejmě komunistická Čína, ale podobné praktiky byly zaznamenány i na Srí Lance, v Myanmaru nebo Malajsii. V Indii zase využívají hinduističtí extremisté platformy sociálních technologií k podněcování násilí a diskriminace.
Asia Bibi a její příběh
Fenomén pronásledování křesťanů trápí velkou část světa, bohužel včetně obou miliardových velmocí Číny a Indie. Situace se zhoršuje a bezpráví v takovém rozsahu opravdu není možné dále přehlížet. Už jsem ale vícekrát zmiňoval, že má smysl se hlasitě ozvat. Ostatně o tom svědčí případ pákistánské křesťanky jménem Aasiya Noreen, většině lidí známé jako Asia Bibi, která byla odsouzená k smrti kvůli smyšlenému obvinění z rouhání.
I díky mezinárodní pozornosti vyvolané po celém světě a mnoha výzvám ze strany světových představitelů a lidskoprávních organizací byla nakonec osvobozená a mohla odcestovat do Kanady, kde nyní žije se svojí rodinou. Tento případ nám ukazuje, že pokud se perzekuci křesťanů nebude jen nečinně přihlížet, současný trend bude možné zvrátit.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Autor je europoslanec za KDU-ČSL
Zdroj: blog.idnes.cz Datum: 22. února 2022 Foto: Tomáš Zdechovský
