Prorok par excellence

Deuteronomium 18:17-19 … Hospodin mi (Mojžíšovi) řekl: „Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži. Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti.“

Dobré ráno, posluchači Božího slova!

Možná si pamatujete, jak jsme si před časem vyprávěli o veleknězi. Říkali jsme si, že v dávných dobách nemohl před Boha Hospodina předstoupit každý, kdo chtěl a kdy chtěl. Jen velekněží mohli v určený den předstoupit a přinést – za sebe a za lid – oběti v podobě krve zvířat. Velekněz byl tedy reprezentant lidí, zástupce lidí, před Bohem. Také jsme si říkali a vysvětlili, že naším nejlepším Veleknězem je Ježíš Kristus. On, svatý Boží Syn, se za nás postavil před svého Otce a přinesl mu svou nevinnou krev jako oběť za naše viny. Čili Ježíš – jako Velekněz – nás, lidi, zastoupil před Bohem.

Ježíš, ten NEJ Prorok

Dnes si povíme o tom, že to platí také obráceně. Jak to myslím? Ježíš je nejen zástupcem člověka před Bohem, ale také „zástupcem Boha vůči lidem“. Když k lidem Ježíš promlouval, tak oni slyšeli, co jim říká Bůh. Ježíš nám přinesl Boží vzkazy a Boží poselství. Obecně se někomu takovému, kdo je poslán Bohem, aby za Něho mluvil, říká prorok. A Ježíš je ten nejlepší prorok; On je Prorok par excellence, a my si za chvíli řekneme proč.

SOUVISEJÍCÍ – Skandální Ježíš

Vy ale nejspíš víte, že už v dávných dobách, před narozením Ježíše, posílal Bůh lidem proroky. Ať už to byl Mojžíš, Jonáš, Elijáš, Elíša, Izajáš nebo Jeremjáš. To byli všichni proroci, tedy Boží vyslanci, Boží mluvčí. Ano, i dnes mají některé velké organizace a instituce, jako třeba nemocnice nebo policie, své mluvčí. Ti vystupují na veřejnosti a podávají informace a vysvětlují kroky a rozhodnutí té své organizace. Takový mluvčí nemocnice si přitom nemůže vymýšlet, co řekne; nemůže veřejnosti předkládat své vlastní názory, nápady nebo představy. Mluvčí musí říkat to, co mu nařídila ta organizace. Mluvčí vystupuje jejím jménem, ne jako soukromá osoba!

Tak také proroci přinášeli a vykládali Boží vůli, nikoli svou. Proroci hlásali lidem to, co jim Bůh zjevil a ukázal, co druzí třeba neviděli, nebo nechtěli vidět. Proto se také prorokům někdy říkalo „vidící“. Oni viděli stav věcí a jak na něj Bůh hodlá reagovat. Oni třeba viděli, jak zkažený Boží lid byl, jak se mezi lidmi Izraele rozhojnilo bezpráví a sobectví, lakota a chamtivost, jak se lidé odklonili od Hospodina a zapomněli na Jeho vůli. Proroky proto často Bůh posílal, aby lidi napomenuli, kárali a varovali. Někdy prostřednictvím proroků Bůh předpovídal, co udělá, tedy odhaloval lidem budoucnost. Někdy radostnou (např. že přijde Mesiáš), někdy smutnou (např. o zničení chrámu).

Také Ježíš byl prorok, kterého Bůh poslal s poselstvím všem lidem. Mnozí lidé Ježíše za proroka uznávali, protože mluvil s Boží autoritou a potvrzoval svá slova znameními. Když např. prostým pokynem „Chlapče, pravím ti, vstaň!“ vrátil život mrtvému mladíkovi, kterého už odnášeli na márách, zástupy volaly: „Veliký prorok povstal mezi námi!“ (Lukáš 7:12-16) A měly pravdu. Jindy Ježíš ukázal, že je „vidící“, že vidí věci skryté a zatajované. Jednoho dne se třeba sešel u studny se samařskou ženou, která měla problém s muži. Když Ježíši oznámila „Nemám muže“, On jí nato řekl: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže. Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ A ta žena pochopila, že to není samo sebou, aby to nějaký cizí člověk o ní věděl. A tak reagovala slovy: „Pane, vidím, že jsi prorok.“ (Jan 4:17-19)

SOUVISEJÍCÍ – Svatý, ne odtažitý Ježíš

Ano, Ježíš byl skutečně prorok. Ale poselství, které od Boha přinášel, nebylo o trestu pro hříšníky, ale o odpuštění pro hříšníky a novém životě. Ježíš nezvěstoval naše zatracení, ale spásu! To někteří nemohli pochopit a přijmout. Když např. byl Ježíš v domě jednoho farizea, přišla tam žena známá svým hříšným životem. Ale uvěřila Ježíši, a proto Mu padla k nohám, „začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.“ Když to spatřil ten farizeus, který Ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“ (Lukáš 7:36-39) Ten farizeus věděl, že prorok je „vidící“ a že vidí, co je člověk zač. Ježíš to samozřejmě viděl a věděl, a dokonce viděl a věděl, co tomu farizeovi právě probíhalo hlavou. Vysvětlil mu, že jí nepřišel odsoudit, ale odpustit. Protože ten, komu Bůh odpouští, ten pak Boha opravdově miluje.

Byli pak i tací, kteří si z toho, že Ježíš je prorok, dělali legraci a utahovali si z Něho. Mám na mysli stráže, které Ježíše po Jeho zatčení hlídali. Lukáš popisuje, jak „muži, kteří Ježíš hlídali, se mu posmívali a bili ho; zavázali mu oči a ptali se ho: Hádej, proroku, kdo tě uhodil.“ (Lukáš 22:63-64) Věděli, že prorok byl měl vidět věci skryté, tedy i se zavázanýma očima poznat toho, kdo ho bije. I pro takové ale Ježíš přišel, aby je zachránil z jejich duchovní slepoty.

Dlužím vám ještě objasnění toho, proč je Ježíš prorokem par excellence. Proroci mluvili za Boha; Ježíš mluvil za svého Otce. A Syn zná Otce nejlépe. Proroci také mluvili k lidem Boží slovo. Ježíš byl sám to Boží Slovo, které „se stalo tělem a přebývalo mezi námi“, jak napsal apoštol Jan (Jan 1). Cokoli Ježíš říkal, tomu můžeme věřit. Vždyť Bůh Otec Ho neposlal, aby nás zavrhl a odsoudil k věčné smrti. Poslal Ho, aby nás odvrátil od našich hříchů, abychom v Něm nalezli nový život. On je „Slovo života“ (1 Janův 1:1). Věřte Ježíši a žijte nový život s Ním – On sám vám řekne jak. Naslouchejte Mu s důvěrou. Amen.

Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 16. července 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.