Představitelé církví a jimi zřizovaných organizací prezentovali nejrůznější formy pomoci. Nejčastěji šlo o finanční sbírky, při kterých se vybraly v součtu stovky milionů korun. Výjimkou nebyla ani přímá humanitární a materiální pomoc, organizace dobrovolníků či asistence s evakuací osob.
„Obzvlášť v mé paměti utkvěl případ postižené devítileté Jaroslavy, která je upoutaná na lůžko a ruská agrese její rodinu zastihla v Kyjevě. Před ostřelováním se museli schovat do sklepa, Jaroslavě docházely léky, na kterých byla životně závislá. Začátkem března dívku z Ruskem obleženého Kyjeva evakuoval i s rodinou pardubický evangelický sbor a daroval dívce nový život. V té době podobná evakuace z Kyjeva se zdála být téměř nemožná, na okraji města se vedly pouliční boje, špatně fungovalo mobilní spojení, evakuační vlaky odjížděly z Kyjeva přeplněné. Ale český tým záchranářů udělal nemožné možným. Dojel do Kyjeva, naložil Jaroslavu a její matku s bráškou do sanitky, vrátil se do Česka. Byl to jeden z prvních velice silných příběhů české pomoci Ukrajině v prvních dnech války, první paprsek naděje, že když se budeme snažit, všechno se podaří,“ vzpomněla ve svém pozdravu první tajemnice Velvyslanectví Ukrajiny v ČR Tetiana Okopna.
Na českých farách a v prostorách farních sborů našly hned po vypuknutí války zázemí tisíce lidí. Mnozí z nich ubytování stále využívají. Bezprostřední humanitární aktivity však zvolna vystřídala pomoc s integrací – vznikla komunitní centra, pokračuje improvizovaná výuka jazyků, dětské skupiny, sdílené kanceláře či nejrůznější volnočasové aktivity.
Ukrajinští uprchlíci se také mnohdy stávají součástí náboženského života, dokonce vznikají nové církevní sbory složené převážně z věřících ukrajinské národnosti.
České církve dosud organizovaly pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny spontánně a každá dle svých aktuálních možností. Právě celodenní konference ERC byla příležitostí k výměně zkušeností, a také ke koordinaci dalšího postupu. Není totiž vyloučeno, že do Česka bude směřovat druhá masivní uprchlická vlna.
„Jménem předsednictva Ekumenické rady církví děkuji z celého srdce všem církvím, dobrovolníkům, spolkům a charitativním organizacím za velké osobní nasazení mnohých, za příkladnou a široce projevenou solidaritu, soucit, přijetí a vytvoření tepla domova mnohým ukrajinským uprchlíkům. Prosím vytrvejme a neumdlévejme v této náročné, ale tak velmi potřebné službě naším bližním, kteří byli nuceni opustit své domovy, rodiny, svoji vlast v důsledku vojenské agrese Ruska,“ vyjádřil vděk i apel předseda ERC a biskup Slezské církve evangelické a. v. Tomáš Tyrlík.
Jak upozornil zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí ČR Robert Řehák, kvůli ruským teroristickým útokům na civilní infrastrukturu aktuálně hrozí třem milionům lidí na Ukrajině, že se na zimu octnou zcela bez dodávek tepla a energií. „Situace je mimo jiné katastrofálním selháním pravoslavné církve v Rusku, která se stala podporovatelem zločinného režimu a pomáhá spoluvytvářet prostředí, ve kterém je agrese legitimizována,“ doplnil Řehák během svého vystoupení.
O aktuální situaci informoval analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat David Stulík: „Každý den jsem v kontaktu se svými přáteli či bývalými kolegy na Ukrajině. Dnes poprvé jsem se nebyl schopen téměř s nikým spojit. Aktuální taktikou Ruska jsou útoky na civilní obyvatelstvo a civilní cíle – zejména zdroje energie a přenosovou soustavu. Infrastruktura je zničená a aktuálně ji nelze obnovit. Dochází k omezování služeb.“
Ruku v ruce s tím však roste odhodlání Ukrajinců bránit svou zemi. „Podle posledního průzkumu 92 % Ukrajinců nechce ustoupit teroristické agresi Ruska. Plných 80 % obyvatel Ukrajiny – včetně etnických Rusů – pak vidí Ukrajinu za deset let jako prosperující zemi, která je součástí Evropské unie, a 97 % z nich je ochotno zaplatit za to cenu nejvyšší,“ dodal Stulík.
Konference byla prvním setkáním svého druhu, další budou následovat. Církve také vyjádřily ochotu spolupracovat a koordinovat společný postup v případě dalších uprchlických vln. Na pomoc jsou díky dosavadním zkušenostem připravené. A jsou připraveny pomáhat tak dlouho, dokud bude pomoci třeba.
Několik zajímavostí ze setkání „Církevní pomoc Ukrajině“:
Bratrská jednota baptistů v ČR nabídla dosud v rodinách členů a přátel na 33 375 noclehů. Jednou domácností prošlo dokonce přes 300 lidí.
Armáda spásy poskytuje pomoc mj. romským uprchlíkům nebo ženám v nočních klubech v západních Čechách.
Apoštolská církev zprostředkovala evakuaci a zajistila ubytování a péči 50 seniorům z Donbasu – většina z nich byla upoutána na invalidní vozík nebo trvale na lůžko.
Církev bratrská má partnerské sbory na ukrajinské frontové linii (Oděsa, Charkov, Cherson…) a přímo je podporuje.
Církev adventistů sedmého dne pomohla evakuovat teologický seminář nedaleko Buči – 400 lidí bylo zachráněno před zvěrstvy, která tam následně páchala ruská armáda. Budova se navíc posléze stala přechodným útočištěm pro tamější obyvatele.
Církev československá husitská plánuje skrze svou diakonii poslat před zimou finance přímo do Kyjevské oblasti – na opravy dveří, oken či topení a na základní materiál.
Českobratrská církev evangelická nabídla ministerstvu hned v první den války 46 farních sborů připravených okamžitě přijmout uprchlíky. Nakonec ve 130 sborech ČCE našlo zázemí více než 2000 lidí. V Brně vznikla improvizovaná „jazyková škola“ pro 500 studentů, včetně hlídání dětí.
Slezská církev evangelická a. v. pomáhala přímo v nárazníkovém pásmu v mezinárodní spolupráci se slovenskými a polskými církvemi.
Charita Česká republika poskytuje ubytování mj. ukrajinským rodinám, jejichž děti podstupují onkologickou léčbu ve FN Motol.
ADRA CZ vlastními prostředky evakuovala přes 8000 lidí. Vypravila 57 kamionů potravinové či materiální pomoci (1000 tun) a zhruba 11 tisícům uprchlíků poskytla stabilní finanční podporu. V rámci všech svých aktivit podpořila na 55 000 osob.
Zdroj: e-cirkev.cz Datum: 12. listopadu 2022 Foto: e-cirkev.cz
