Významný židovský svátek Pesach, svátek svobody, připomínající odchod Izraelitů z otroctví v Egyptě, připadá v tomto roce na dny 11. až 18. dubna běžného kalendáře. Slavit se však začíná tak, jako všechny židovské svátky, už v předvečer po západu slunce, tedy 10. dubna večer.
Svátek trvá osm dní, slaví se však první a poslední dva z nich, ostatní dny mezi nimi jsou polosvátky, během kterých je dovoleno provádět domácí práce. Svátek obvykle připadá na dny křesťanského Velkého nebo Svatého týdne. Pesach je velmi starým svátkem, slaví se již přes 3300 let. Členové židovských komunit si v těchto dnech připomínají těžkou práci svých předků v Egyptě, útlak a nakonec pokus o zničení židovského lidu ze strany faraóna.
Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi, aby požadovali faraóna o propuštění Židů z Egypta. Faraón se však zdráhal propustit židovský národ, a proto Hospodin potrestal egyptskou zemi strašnými pohromami, které známe jako deset egyptských ran. Poslední rána, po níž se faraón rozhodl propustit Židy, bylo usmrcení všech prvorozených Egypťanů v egyptských příbytcích.
Protože Židé odcházeli z Egypta náhle a ve spěchu, nemohli si včas připravit vykynuté těsto na pečení chleba. Proto odcházeli jen s nevykynutým těstem, ze kterého pekli placky. Proto se Pesach nazývá i svátkem nekvašených chlebů a jeho symbolem jsou placky z nekynutého těsta, macesy.
Podle tradice v židovských domácnostech se během Pesachu nesmí nacházet nic kynuté, ani drobek kynutého těsta nebo potravin, které ho obsahují. Z toho důvodu se před začátkem svátku dělá v domácnostech velmi důkladné čištění spojené s vyhledáváním zbytků vykynutých potravin – chamecu, na němž se obvykle účastní i děti.
Nejdůležitější událostí svátku Pesach je společná slavnostní večeře všech členů domácnosti, tzv. Seder neboli sederová večera. Prostření stolu, rozložení jednotlivých pokrmů, pořadí jejich jezení a jiné detaily se řídí podle stanovených pravidel. Bývá zvykem, že hlava rodiny při večeři odpovídá na otázky dětí a vysvětluje jim význam Pesachu. Každý účastník večeře má před sebou pohár s vínem. Nejkrásnější číše s vínem stojí před prázdným místem, určeným pro očekávaného hosta.
Na slavnostním stole během sederové večeře nechybí tři na sebe položené macesy jako vzpomínka na placky z nekynutého těsta, které jedli Židé při útěku z Egypta. Dále bývá na stole zelená bylina, tzv. Karpas, obvykle petržel nebo celer a hořké byliny, namočené do sklenice se slanou vodou nebo octem, což symbolizuje hořkost osudu a slzy zoufalství Židů během otroctví v Egyptě.
Dalším pokrmem během sederové večeře je Haroset – směs roztlučených mandlí, ořechů, jablek a dalších plodů, vše spolu zalité vínem. Červená barva Haroset připomíná cihly, které museli Židé vyrábět během otroctví v Egyptě. Kost s malým množstvím pečeného masa je vzpomínkou na jezení pečeného skopového masa během poslední noci před odchodem z Egypta.
Na sederovém stole nechybí alespoň jedno na tvrdo uvařené vejce. Tenká skořápka vajec připomíná křehkost lidského osudu, kromě toho je vejce symbolem plodnosti. Osvobození z otroctví v Egyptě před tisíci lety chápou židovské komunity jako mezník, kdy se staly svobodným národem v duchovním slova smyslu.
Zdroj: uzzno.sk
Foto: Creative Common Search
