PRAHA – Ve věku osmaosmdesáti let zemřela v neděli 18. června paní Marta Kottová, která v dětství přežila Terezín, Osvětim a další koncentrační tábory a po roce 1989 se aktivně účastnila osvětové činnosti, chodila o svých vzpomínkách přednášet do škol a navštěvovala pietní akce, aby paměť holocaustu nezmizela.
Marta Kottová, která prožila dětství v Praze v asmilované židovské rodině, chodila do skautského oddílu a do Sokola a nikdy nepřestala být hrdá na to, že je Čechoslovačka, byla jako jedenáctiletá deportována do Terezína a o dva roky později i s bratrem a rodiči do Osvětimi, kde byli zavražděni oba její rodiče.
Její bratr Viktor Laš, který byl nacisty poslán pohřbívat zavražděné muže z Lidic a měl být poté určen k okamžité likvidaci, přežil jen zázrakem a později byl jediným svědkem této události proti příslušníkům SS, kteří tvrdili, že v Lidicích nebyli.
Marta Kottová se po válce vdala a měla syna Daniela, později se stala babičkou tří vnoučat a dvou pravnoučat. V roce 2008 obdržela za svou osvětovou činnost z rukou prezidenta Václava Klause medaili za zásluhy o stát v oblasti výchovy.
Solidarita s běženci
V posledních letech vyjádřila v souvislosti s uprchlickou krizí svou solidaritu s běženci, jimž podle jejího přesvědčení musí Evropa vyjít vstříc. „Západ by měl jednoznačně pomoci lidem, kteří to potřebují. Multikulturalismus tu byl vždy již od starověku. Já jsem pro multikulturní svět, který nás může obohatit,“ řekla v únoru loňského roku Marta Kottová v rozhovoru pro libereckou MF Dnes.
