Zemanova přímluva za Duku svědčí podle historika o propojení moci

Praha – Zamýšlená výzva prezidenta Miloše Zemana papeži Františkovi, aby prodloužil mandát kardinálu Dominiku Dukovi, je potvrzením propojení kardinála na politickou moc. ČTK to dnes řekl církevní historik Jaroslav Šebek. Svědčí o tom podle něj nejen kontakty Duky se současným prezidentem, ale i s jeho předchůdcem Václavem Klausem. Pražský arcibiskup kardinál Duka nestojí nad politickou mocí, ale je s ní velice úzce provázán, řekl Šebek ČTK.

Několik českých katolíků před pár dny otevřeně kritizovalo Duku a zaslalo papeži dopis s požadavkem, aby Dukovi funkci pražského arcibiskupa neprodlužoval. Pod dopisem je dnes podle jednoho z jeho signatářů a iniciátorů Jana Bierhanzla přes 200 podpisů. Naopak za kardinála se postavilo několik českých politiků, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský vytvořil na internetu petici, podpisů pod ní je k dnešku téměř 2000. Dnes se za Duku postavila také Konfederace politických vězňů ČR, Duka byl vězněn za komunistického režimu.

Podle Šebka ale petice několika katolíků proti Dukovi příliš velký význam nemá. „Ani církevní mainstream se k ní nestaví jednoznačně. Je to spíše okrajová záležitost skupin, které jsou i v církvi na okraji, reprezentují spíše levicově liberální pohled,“ řekl. Petice je ale podle něj znakem toho, že se v tuzemské katolické církvi a v křesťanském prostředí začínají ozývat kritické hlasy. „Vůči kardinálu Dukovi i vůči tomu, že církev nereflektuje důležité otázky současnosti,“ míní historik.

Reklama

Duka v dubnu oslaví 75. narozeniny a bude do rukou papeže skládat demisi. Zeman ve čtvrtek uvedl, že se na papeže obrátí s žádostí, aby Dukovi mandát prodloužil. Prezident považuje Duku za výraznou osobnost a vlastence. Skupinu katolíků, kteří jsou proti Dukově setrvání ve funkci pražského arcibiskupa, označil prezident za „pisklouny“.

„Potvrzuje to, že pan kardinál Duka je s politickou mocí provázán. O tom svědčí nejen to, že se do tohoto případu vložil současný prezident, ale že se do něho vložil i minulý prezident Václav Klaus. To jsou dva lidé, kteří měli a mají s kardinálem Dukou velice dobré vztahy,“ řekl Šebek.

Zeman v roce 2016 kardinálu Dukovi udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech.

„S Klausem měli dobré vztahy, ještě když byl Duka hradeckým biskupem. Blízkost se projevila tím, že v roce 2010 už dále nehrotil kauzu katedrála. Na rozdíl od kardinála Vlka, který se snažil o to, aby katedrála patřila církvi, kardinál Duka na tyto záležitosti zcela rezignoval,“ řekl Šebek. Duka se stal v roce 2010 pražským arcibiskupem. „To jsou ta vstřícná gesta vůči politické moci, která například nedělal kardinál Vlk,“ dodal. Duka podle něj ustoupil i při výměně nemovitostí na Pražském hradě v rámci církevních restitucí, jíž se Zemanem před dvěma lety stvrdil. „Na požadavky církve v zásadě rezignoval,“ řekl.

Reklama

Jméno případného Dukova nástupce podle Šebka už v tuto dobu je asi navrženo, i proto, že nikdo neví, jak se papež vzhledem k Dukovi rozhodne. „Myslím, že by bylo i vhodnější, aby papež kardinálu Dukovi mandát prodloužil, protože s výjimkou Tomáše Holuba (plzeňského biskupa) nevidím výraznou osobnost, která by na pražský stolec mohla usednout,“ řekl Šebek.

Spekuluje se i o litoměřickém biskupovi Janu Baxantovi či českobudějovickém Vlastimilu Kročilovi. Některý z diecézních biskupů se vybírá na místo arcibiskupa nejčastěji, může se jím stát ale i některý církevní hodnostář, generální vikář nebo generální sekretář České biskupské konference. Generální vikář Zdenek Wasserbauer se nedávno stal novým pomocným biskupem pražské arcidiecéze, podle odborníků by to mohla být cesta k tomu, aby se stal později arcibiskupem.

Autor: ČTK    Foto: screenshot youtube.com Denní Tisk