Zdechovský: Záměr Černé Hory zkonfiskovat církevní majetek nesmí zůstat bez odezvy

Na konci loňského roku byl v Černé Hoře přijat nový zákon o svobodě vyznání. Ten umožňuje mj. i zestátnění veškerého církevního majetku včetně klášterů a několika stovek svatostánků. Tato novinka zcela pochopitelně vyvolala v zemi, kde se k pravoslavné církvi hlásí většina obyvatel, vlnu mohutných protestů, včetně násilných. A také diplomatickou roztržku se sousedním Srbskem. Prakticky žádnou odezvu ale neměl zákon v zahraničních médiích, ačkoliv toto může výrazně zkomplikovat vyjednávání o přistoupení Černé hory k EU.

Hlavní problém nové legislativy tkví v tom, že ukládá pravoslavné církvi povinnost prokázat, jak přišla k majetku před rokem 1918. Zatímco dnes je církev v Černé Hoře nezávislá na státu, před první světovou válkou byly stát a církev propojeny. Církevní hodnostáři byli státními úředníky a pro bohoslužby byl využívaný majetek, který patřil státu. Po roce 1918, se vznikem Království SHS (později Jugoslávie) se do té doby autokefální černohorská církev spojila s dominantní srbskou pravoslavnou církví. Se sloučením poté nemovitý majetek fakticky připadl srbské pravoslavné církvi. Nyní se Černá Hora zjevně snaží tímto zákonem zkonfiskovat majetek, jímž místní srbská pravoslavná církev po sto let disponovala, a zrušit tak poslední černohorskou vazbu na Srbsko.

Pokud by černohorské zestátnění majetku srbské pravoslavné církve prošlo bez patřičných nepříjemných důsledků pro Černou Horu, vznikl by nebezpečný precedens. Využít by toho mohla např. kosovská státní moc, která by tak mohla zestátnit stovky památek nevyčíslitelné hodnoty.

Věc hodlá řešit i Evropské komise

Konfiskace v této podobě je zcela nepochybně zásahem do majetkových práv a je také ve zjevném rozporu se zásadami právního státu. Komise ve své odpovědi na mou interpelaci, zda tato kauza může vést k zastavení přístupových jednání uvedla, že právě otázkám právního státu hodlá věnovat velkou pozornost.

V rámci jednání bude také muset Černá Hora splnit ve 23. kapitole (soudnictví a základní práva) požadavky uplatňování a prosazování lidských práv, a sladit svůj právní rámec s pravidly EU a mezinárodními normami v této oblasti. S tím je spojená i účinná ochrana práva na vlastnictví a svobodu náboženského vyznání. Komise tyto skutečnosti opakovaně zmínila též během jednání na vysoké úrovni se zástupci Černé Hory a hodlá se těmto otázkám věnovat i nadále.

Právní stát je považovaný za jednu ze základních hodnot EU. Funkčnost právního státu je pro přistoupení k EU klíčová a závisí na ní i celkové tempo jednání o přistoupení k EU. Komise sice ve zmíněné odpovědi připouští, že regulace náboženských skupin spadá do pravomoci Černé Hory, zároveň ale dodává, že tato regulace by měla být v souladu s příslušnými mezinárodními a evropskými normami v oblasti lidských práv. A také by měla být prováděna způsobem spojujícím všechny příslušné zúčastněné osoby, včetně pravoslavné církve. To se ale donedávna bohužel nestalo.

Už se začíná vyjednávat

Teprve v posledních několika dnech můžeme konečně mluvit alespoň o nějakém pozitivním posunu. Černohorská vláda se nyní snaží s pravoslavnou církví vyjednávat, což lze považovat za krok správným směrem. První jednání mezi vládou a představiteli církve proběhlo 11. března a setkání mají dále pokračovat. Existuje tedy naděje, že se celá záležitost nakonec vyřeší. V každém případě ale platí, že žádná země nemůže církvím jen tak svévolně krást jejich majetek! A to by si měli zapamatovat především potencionální zloději a myšlenková komunisti i v Česku dobře pamatovat.

Tomáš Zdechovský

europoslanec a místopředseda KDU-ČSL

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.