Zdechovský / Proč média přehlížejí masakry křesťanů v Nigérii?

Ve střední Nigérii byly loňské Vánoce poznamenány děsivým masakrem civilistů. Ve 21 vesnicích v nejlidnatější africké zemi bylo zavražděno více než 100 křesťanů. Některé pozdější odhady dokonce mluví o téměř dvou stovkáchlidí. 

Mnoho z nich uhořelo ve svých domech. „Byly to pro nás skutečně krvavé Vánoce,“ prohlásil v reakci guvernér středonigerijského státu Plateau Caleb Mutfwang s tím, že se jednalo o „dobře koordinované“ útoky, které byly navíc uskutečněné s použitím „těžkých zbraní.“ Útoky začaly v noci 23. prosince a pokračovaly až do Štědrého dne. 

SOUVISEJÍCÍ –

SOUVISEJÍCÍ – Zdechovský / Proč se více nemluví o pronásledování křesťanů?

Za tyto násilnosti nese odpovědnost zradikalizovaný muslimský kmen Fulani. 28. prosince mělo navíc dojít k dalším případům násilí. Útoky se měly odehrát i v době psaní článku na začátku ledna v nigerijském státě Kaduna, kde mělo podle dostupných zpráva zahynout více než 40 lidí. 

Změna klimatu jako vysvětlení? 

Jedná se o krveprolití v takovém rozsahu, že za jiných okolností by tyto události musely naprosto šokovat celý svět a přinejmenším na pár dní by ovládly hlavní stránky novin či zpravodajských serverů. To se ale opravdu nestalo. Bohužel pro mnoho nejvýznamnějších médií nebyly tyto události hodné ani kratičké zprávy.

 Anebo jí sice věnovaly okrajovou pozornost, ale jen v souvislosti s tím, že jde především o boj o půdu a vodu, který je důsledkem klimatické změny.  Bez jakékoli zmínky o tom, že šlo o nevyprovokované útoky na křesťanské obyvatelstvo. Takové vysvětlení zdaleka nelze považovat za přesné ani úplné. 

SOUVISEJÍCÍ – Teroristé o Vánocích zmasakrovali 160 nigerijských křesťanů včetně evangelikálních pastorů

Zvláště kvůli celému načasování násilných akcí měly útoky zcela zjevně i náboženský podtext. Útočníci, zabíjeli vesničany, zapalovali jejich kostely, obchody s obilím a další objekty. Naopak muslimští vesničané a jejich majetek zůstali podle informací organizace Aid to the Church in Need, která pomáhá pronásledovaným křesťanům, nedotčeni.

Přehlížené násilí nigerijských islamistů

Navíc nešlo o zdaleka první incident tohoto druhu. Násilná činnost radikálních islamistů a jejich útoky (nejen) na křesťanské obyvatelstvo v Nigérii představují dlouhodobý problém. Od roku 2009, kdy v Nigérii vypukla vzpoura salafistické islamistické organizace Boko Haram, zde bylo více než 50 000 křesťanů zavražděno, z toho zhruba 6000v loňském roce.  

Tamní obyvatele hlásící se ke křesťanství ale neohrožují jen teroristické praktiky nechvalně známé organizace Boko Haram, ale také právě muslimští pastevci z etnika Fulani, kteří se přidali k islamistickým extremistickým skupinám a mají na svědomí mj. zmíněný vánoční útok. 

Útoky proti nigerijským křesťanům mají vedle ztrát na životech za následek i masové násilné vysídlování. Už přibližně pět milionů křesťanů bylo vysídleno a nuceně umístěno do táborů pro vnitřně vysídlené osoby v Nigérii a do uprchlických táborů na regionálních hranicích. 

Ve stejném období bylo zapáleno 18 000 křesťanských kostelů a 2 200 křesťanských škol. 

Tragické selhání seriózních médií

Nigérie patří ke státům s největší mírou pronásledování a pro křesťany je jedním z nejnebezpečnějších míst vůbec. Podobných zemí bychom ale našli mnohem více. Po celém světě, zvláště ve velké části Asie, Blízkého východu a Afriky jich čelí perzekuci další stovky milionů. Organizace Open Doors, která mapuje pronásledování křesťanů ve světě, uvádí celkové číslo 360 milionů lidí.  

Nejen současný masakr v Nigérii, ale obecně pronásledování křesťanů ve světě si proto zcela určitě zaslouží větší pozornost už vzhledem k počtu lidí jím postižených. Zdůrazňoval jsem už mnohokrát, že se jedná problém, který nelze přehlížet. 

Nepříliš velká pozornost mnoha světových médií a v tomto případě i bagatelizace toho, že se jedná o útoky mířené na křesťanské obyvatelstvo, znamená naprosté selhání sdělovacích prostředků, které můžeme jinak považovat za seriózní. 

Větší světová pozornost věnovaná jakémukoli problému by přitom dávala větší naději, že se problém začne konečně řešit. Nic z toho se ale v případě útoků na křesťany bohužel neděje. Konaly se někde v evropských metropolích masové veřejné protesty proti genocidě křesťanů? 

Ano, v Londýně byl na 10. ledna svolaný protest, ale v tomto případě jde pouze o akci tamní nigerijské komunity. Nikoho jiného věc příliš nezajímá. Současný laxní přístup zvláště (a nejen) ze strany světových médií k vraždění křesťanů lze stěží hodnotit jinak než jako naprosto tragický.

Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL Datum: 8. ledna 2024 Foto: Flickr.com – Tomáš Zdechovský

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.