Litoměřice – Za replikami původních zvonů či jejich restaurováním v Ústeckém kraji stojí farnosti, spolky a mnohdy také obce. V uplynulých letech se obnovené zvony vrátily například do Jirkova, Strupčic či Března na Chomutovsku. Významná je také obnova dochovaných zvonů, která se podařila například v Bílině na Teplicku či v Cítolibech u Loun. V tomto roce se vrátí například do Úštěka na Litoměřicku. ČTK to řekli Jiří Nývlt a kampanolog Radek Rejšek z litoměřické diecéze.
Zvony sloužily ke svolávání na bohoslužby, určování času i jako výstraha před nebezpečím. Za druhé světové války se však často staly dostupným kvalitním kovem pro výrobu zbraní.
Návrat zvonů do církevních staveb v uplynulých letech se zdá být po pandemii koronaviru častější než v minulosti. „Takové zdání může vyvolat skutečnost, že během období koronaviru musela být řada již smluvených zakázek pozdržena kvůli opatřením,“ uvedl Rejšek. Podle Nývlta je možné, že během pandemie měli nadšenci čas a prostor se soustředit právě na zvony. „Pro řadu farních společenství i obcí je totiž osazení zvonů opravdu spíš třešničkou na dortu,“ doplnil.
SOUVISEJÍCÍ – Do kouřimské zvonice se vrátí zvon Apolena, odlitý bude v lednu
Přesnou evidenci počtu obnovených zvonů si litoměřické biskupství nevede. „Obnovy, opravy i umisťování docela nových zvonů se děje organicky. Dokonce je uskutečňují obce, případně spolky – jedná se i o drobné zvoničky,“ popsal Nývlt. Podotkl, že ani finanční prostředky, které se za uplynulé tři roky na restaurování či úplné obnovy zvonů vynaložily, nejsou centrální záležitostí. „Farnosti jsou samostatné právnické osoby a jejich aktivita na tomto poli je zejména jejich zájmem či zodpovědností a obnova i instalace zvonů je v jejich gesci,“ řekl Nývlt. Řada projektů se financovala také ze sbírek.
Obnova zvonů či jejich restaurování je podle Rejška složitý proces. “ Je-li známo ladění původních zvonů, snažíme se jej respektovat. Pokud známo není, odhadneme jej podle zvonové konstrukce, případně jsou-li dochovány součásti příslušenství, pak podle nich“ popsal Rejšek. V některých kostelech mohou být dochovány záznamy o hmotnosti původních zvonů či o původní výzdobě, což jsou důležitá vodítka, díky kterým se mohou nově vytvořené zvony přiblížit těm, které zvonily v obcích a městech v minulosti.
Když jsou zvony hotové a na svém místě, tedy v kapli, kostele, pod věží či chrámem, následuje obřad žehnání zvonu. Většinou je na takovou slavnost pozvaný biskup, případně generální vikář nebo představený řádu. Žehnat může i místní kněz. Obvykle se tento obřad koná při bohoslužbě. Zvony bývají při této příležitosti často bohatě zdobené květinami. Shromažďují se místní lidé i všichni, kdo k odlití zvonu nějak přispěli.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 6. ledna 2024 Foto: Pixabay
