Za globální izolaci Izraele může antisemitismus, nikoli špatná politika

Kritici a vyslovení nepřátelé Izraele mají v jednom pravdu: téměř šest měsíců po masakrech ze 7. října jeho izolace roste. S každým dnem, kdy válka proti Hamásu pokračuje, se stále více spojenců židovského státu mění v kritiky a stále více kritiků se mění v otevřené nepřátele. A tito nepřátelé stále otevřeněji vyjadřují své přesvědčení, že problémem není ani tak údajně brutální taktika Izraelských obranných sil při snaze o likvidaci teroristů z Hamásu, jako spíše jejich přesvědčení, že jediný malý židovský stát na této planetě je nelegitimní.

Pocit blížící se záhuby je zdůrazňován zprávami v tisku, jako je například nedávný článek na titulní straně časopisu The Economist s názvem „Izrael je sám“. Podobné články jsou v The New York Times prakticky na denním pořádku, přičemž nejnovějším článkem je zpráva, podle níž se Německo postupně zbavuje pocitu viny po holocaustu a začíná se distancovat od svého tradičního diplomatického postoje podpory Izraele.

Je to zdůrazněno zlovolnou povahou protiizraelských protestů, které vidíme na místech, jako je New York. O tom, jak se otevřená antisemitská nenávist normalizovala, vypovídá scéna, která se odehrála tento týden před Radio City Music Hall v centru Manhattanu, kde dav řádil na předvolebním shromáždění prezidenta Joea Bidena, kterého podpořili bývalí prezidenti Bill Clinton a Barack Obama. Ani Bidenův obrat od pozice podporující válku proti Hamásu nestačil k tomu, aby přesvědčil ty, kteří požadovali vítězství teroristické organizace, aby ustoupili nebo přestali s projevy nenávisti vůči Židům.

Celý text je k dispozici na stránce Israel.cz