Brusel – Mnoho návštěvníků západní části Belgie zvané Flandry nemůže ignorovat mnoho válečných hřbitovů v okolí Ypres. Tyne Cot Cemetery je největší hřbitov na kontinentu. Na mnoha místech jsou stále viditelné tragické stopy neuvěřitelně násilného konfliktu. Každá vesnice má svůj vlastní příběh a je těžké si představit, že zde bojovaly stovky tisíc vojáků.
Je také těžké si představit, že zde začal příběh hlášení evangelia, které zachránilo mnohé životy. Počátky evangelikálního hnutí v Belgii lze nalézt na bojišti v Západních Flandrech, o jehož historii píše Evangelical Focus.
Na počátku roku 1900 se nadšený americký evangelista Ralph Norton a jeho manželka Edith připojili k týmu Johna Wilbura Chapmana, putujícího misionáře, který je v současné době označován jako „Billy Graham své doby.“
Tým cestoval po Kanadě, Spojených státech, Austrálii a Asii. V roce 1914 se konala kampaň ve Skotsku a v té době vypukla první světová válka. Většina misionářů z týmu se vrátila do Ameriky, ale Nortonovi se rozhodli zůstat v Londýně.
Byla to jejich vize sloužit mezi vojáky připravujícími se na bojiště v Evropě. Zdánlivě náhodné setkání s belgickým vojákem v Londýně drasticky změnilo jejich službu.
Ralphovy oči se otevřely pro potřeby vojáků ve Flandrech bojujících v poněkud beznadějné zákopové válce. Brzy se setkal s dalšími vojáky, kteří přišli do Anglie na dovolenou nebo na léčbu a začal rozdávat Bible a další literaturu.
Při několika příležitostech Ralph a Edith překročili anglický kanál a navštívili bitevní pole kolem města Ypres. Ralph nehovořil místními jazyky, ale rychle se naučil několik standardních vět.
Aby Ralph naplnil duchovní potřeby vojáků, založil organizaci, která rozdávala Bible a pořádala biblická studia. Koncem války měla společnost více než 20 000 členů.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Záznamy ukazují, že se ze stovek vojáků díky studiu Bible stali aktivní kazatelé. Nazývali je apoštoly belgických zákopů. Nortonovi byli velmi znepokojeni stavem vojáků a snažili se co nejvíce zlepšit jejich situaci. S mnoha vojáky živě korespondovali.
Ralph také vyvinul dobré kontakty s belgickou vládou a při několika příležitostech se setkal s belgickým králem. Mezi Edith a královnou Elisabeth byl velmi vřelý vztah.
Po skončení války se Ralph a Edith rozhodli přestěhovat do Belgie, aby zajistili pokračování v péči o nově konvertované křesťany. Ačkoli Ralph neměl v úmyslu vytvořit nové denominace, brzy zjistil, že evangelikální hnutí v této oblasti téměř neexistuje. Bylo jasné, že se musejí objevit nové společenství a za tím účelem vznikla belgická evangelikální mise.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-red- Foto: Wikipedie – foto z první světové války
