Vzestup a pád Williama Branhama

„Tak jak byl poslán Jan Křtitel, aby připravil cestu pro první příchod Ježíše Krista, tvé poselství připraví Jeho druhý příchod.“

Wiliam Branham je mnohými označován za Božího proroka pro 20. století. Jeho službu provázela mnohá zázračná uzdravení, která jsou zdokumentována. Na druhé straně se jeho teologie postupně začala nebezpečně vzdalovat od biblických pravd. Branhamisty, jak se nazývají jeho následovníci, najdete dnes v USA, Německu, Jihoafrické republice či v Holandsku.

William Marion Branham se narodil 6. dubna 1909 jako nejstarší dítě Charlese a Elie Branhamovým. Ve věku sedmi let podle svých slov slyšel, jak mu Boží hlas řekl, aby nikdy nekouřil a nepil alkohol.

V dospělosti začal navštěvovat nezávislý baptistický sbor v Jeffersonville, kde ho později i ordinovali do služby kazatele a jeho služba přitáhla pozornost lidí. Během vodních křtů v řece Ohio v roce 1933 mělo k Branhamovi sestoupit světlo z nebe a zaznít hlas: „Tak jako byl poslán Jan Křtitel, aby připravil cestu pro první příchod Ježíše Krista, tvé poselství připraví Jeho druhý příchod.“ Tato příhoda hrála důležitou roli při jeho službě, neustále se k ní vracel a také je jeho následovníky akceptována jako historická událost.

Ještě toho roku Branham založil v Jeffersonville sbor s názvem Branham Tabernacle. Zde sloužil jako pastor od roku 1933 do roku 1946. Po celou dobu vykonával svou práci bez nároku na mzdu a vedle funkce kazatele pracoval na plný úvazek jako lesník při ochraně přírody. V roce 1934 se oženil s Amelií Brumbach a měli spolu dvě děti. Během záplav v roce 1937 mu zemřela manželka i dcera. V roce 1941 se podruhé oženil s Medou Broy, se kterou měl tři děti.

Služba uzdravování

Po skončení války začal Branham se službou uzdravování. Mnozí považují právě jeho osobu za iniciátora vlny duchovního probuzení v USA. Později se službou uzdravování následovaly další osobnosti letničně-charismatického proudu jako A. A. Allen, Jack Coe nebo Oral Roberts, zakladatel Oral Roberts University (ORU). Posledně jmenovaný se u mnoha kampaních po městech v USA stal součástí Branhamova týmu. Roberts na adresu Branhama řekl, že Bůh si jej oddělil tak, jako kdysi Mojžíše.

Young Brown, Jack Moore, William Branham, Oral Roberts, Gordon Lindsay; Kansas City 1948

Vlna probuzení postupně přicházela do míst, kam Branham zavítal i se službou slova a modlitbami za uzdravení. Tisícové zástupy naplňovaly probuzenecká shromáždění a stovky lidí se obracely ve víře ke Kristu.

K jeho týmu se připojil Gordon Lindsay, zakladatel časopisu The Healing Voice (Hlas uzdravení), který mu pomohl získat větší mediální pozornost a Branhamův vliv na křesťanskou komunitu v USA více rostl. A díky médiím se informace o jeho službě rozšířily i do dalších zemí světa. Fyzická zátěž však vedla k vyčerpanosti a Branham přerušil svou kampaň, aby se zotavil. Zpět do služby se Branham vrátil na podzim roku 1948.

Během uzdravujících kampaní se, podobně jako u jiných letničních kazatelů, začaly objevovat pochybnosti a kritika na adresu W. Branhama. Mnozí zpochybňovali počty uzdravených. Případně se též poukazovalo na fakt, že mnohá uzdravení nevedla k trvalému zlepšení zdravotního stavu a po čase titíž lidé čelili stejným zdravotním problémům.

V roce 1950 se na evangelizační kampani v Houstonu odehrála jedna z nejdiskutovanějších událostí v Branhamově službě. Místní fotograf zachytil moment, kdy se nad hlavou Branhama objevilo bílé světlo, co se stalo pro mnohé dalším nadpřirozeným potvrzením jeho služby.

V lednu 1951 byl na shromáždění Williama Branhama z ochrnutí uzdraven kongresman William Upshaw. Po této události rozeslal dopis se svědectvím o tomto zázraku všem členům Kongresu. Tato událost byla podrobně popsána v novinách, jako například Los Angeles Times, a přinesla službě amerického evangelisty ještě větší slávu. Lokální média přinášela zprávy o chodících chromých nebo o hluchých, kteří byli uzdraveni.

Branham začátkem padesátých let rozšířil svou uzdravující službu i na Evropu a Jihoafrickou republiku. Byl vůbec prvním americkým kazatelem se službou uzdravení, u něhož účast na shromážděních přesahovala přes 7000 lidí. Podle svědků měl Branham vůbec největší shromáždění v Jihoafrické republice, kde přišlo na výzvu k přijetí Krista dopředu kolem 30 000 lidí.

Od evangelisty ke službě učitele

Jak narůstal počet evangelistů, kteří se modlili za uzdravení, a ztráta publicity po rozchodu s Gordomem Lyndsayem, na Branhamovy evangelizační kampaně začalo chodit postupně méně a méně lidí a to ho vedlo k zásadní změně pozice.

William Branham se zaměřil na vyučování a přestal organizovat kampaně. Jeho teologie se v rámci církve velmi specificky zaměřila na eschatologii, vystupovala proti organizované denominaci a zdůrazňovala jediného Boha Otce v případě učení o Boží trojjedinosti.

Branham věřil, že Bůh má plán uzdravit duši i tělo člověka. Byl přesvědčen, že každá nemoc je démonického charakteru a všechny zázraky, které provázely Kristovu službu jsou i pro dnešní církev.

Velmi kontroverzní je jeho vyučování o Boží osobě. Na rozdíl od tradičního chápání Boha ve třech osobách – Bůh, Ježíš Kristus a Duch svatý, viděl Boha jako jednu osobu. Toto učení nebylo zcela nové a objevovalo se mezi některými skupinami letničních křesťanů v USA.

Branham věřil v kalvinistickou teologii o předurčení a ostře se stavěl proti začínajícímu evangeliu prosperity a varoval před morálním úpadkem společnosti. Ve vzdělání viděl nebezpečí popření nadpřirozena a satanovo pokušení křesťanů.

V učení o eschatologii jako i jiní křesťané už před ním chápal pasáže církvím ze Zjevení 2 a 3 jako historické období lidstva. A rostoucí prosperitu ve společnosti přirovnával k pasáži sboru v Laodikeji a interpretoval jako nynější dobu, po níž nastane vytržení církve.

Ve svém učení šel i proti denominacím, které jsou „znakem šelmy.“ Organizované společenství věřících vnímal jako pouhou lidskou snahu bez Božího požehnání. Ve svých kázáních nabádal křesťany k opuštění denominací a následování „hlasu anděla sboru v Laodikeji.“

William Branham zemřel při dopravní nehodě v prosinci 1965, když opilý řidič narazil do jeho auta.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: Michal Nosál Foto: branham.org, wikipedia.org