Ezechiel 34:2b-4,11,15-16,23-25,31 … Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. Což pastýři nemají pást ovce? Pojídáte tuk, oblékáte se vlnou, porážíte vykrmené, ale ovce nepasete. Neduživé jste neposílili, nemocné jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově. … Toto praví Panovník Hospodin: ‚Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. … Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina. Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím, kdežto tučnou a silnou zahladím. Budu je pást a soudit.‘ … Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem. Já Hospodin jim budu Bohem a David, můj služebník, bude uprostřed nich knížetem. Já Hospodin jsem promluvil. Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř, takže i na poušti budou moci bezpečně sídlit a spát v divočině. … Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.
Mám pro vás na začátek kvízovou otázku. Co myslíte, jaké je v současnosti u nás nejběžnější povolání? Možnosti jsou a) skladník, b) dělník, c) řidič, d) prodavač. Našel jsem údaje staré pět let (z roku 2016), ale předpokládám, že se situace na trhu práce od té doby nijak dramaticky nezměnila. Seřadil jsem vlastně první čtyři nejčastější povolání vzestupně: skladníků je zhruba 70 tisíc, dělníků 90 tisíc, řidičů 100 tisíc a prodavačů 140 tisíc. Takže správná odpověď je za d. Ano, prodavačů a prodavaček je u nás nejvíc. Je to dnes nejběžnější povolání.
SOUVISEJÍCÍ – I svatá trpělivost má své meze
Ve starověku v Izraeli, tedy v době, kdy tam vznikaly knihy Bible, bylo pravděpodobně (přesné statistiky neznáme) tím nejběžnějším povoláním pastýř, pastevec dobytka, ovcí a koz. Většina lidí tam vlastnila větší či menší stádo skotu a bravu, které musel někdo odvádět na pastvu a hlídat. K tomu také měli menší či větší políčko. Byli to zkrátka vesměs pastevci a zemědělci. Jen ti, co bydleli u jezera, byli rybáři.
Pastýři lidu selhali
Pastýři se však neříkalo jen pastýřům ovcí a koz. Přeneseně, obrazně, byli pastýři nazýváni také lidé v pozici duchovní autority. Ať už to byli izraelští králové, nebo kněží v chrámu, učitelé zákona, starší lidu, kteří soudili spory, nebo jen otcové rodin – ti všichni byli v roli vůdců určitého počtu lidí, byli jejich vzory a modely, určovali a ovlivňovali život a chování prostého lidu. Oni byli „pastýři lidí“, protože o lidi, podobně jako o ovečky, pečovali, vedli je, dohlíželi na ně, ochraňovali je před zlem, hříchem a beznadějí, povzbuzovali je k důvěře v Hospodina. A to v časech prosperity i krize. Byli to, jak bychom řekli dnešním jazykem, morální autority. Měli na bedrech tíhu odpovědnosti za to, jak Boží lid Izrael ve vztahu s Hospodinem fungoval.
Nebo také nefungoval. Protože byly doby, kdy tito pastýři lidu, duchovní autority, se příliš o lidi nezajímali, ale šlo jim jen o vlastní krátkodobý prospěch. Králové chtěli jen bohatnout; kněží se nezajímali o duchovní úpadek ve společnosti; učitelé zákona sami nedbali na nařízení zákona; starší lidu soudili podle postavení viníků a brali úplatky; otcové si vyráběli bůžky a s celou svou rodinou propadli modloslužbě.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Co následovalo? Nevyhnutelný důsledek v podobě rozkladu a zkázy. Boží proroci jako Jeremjáš varovali před situací, ale nic nepomohlo. Minule jsme si říkali, že na Izraelce přišla pohroma v podobě babylónského zajetí. V několika etapách, v několika vlnách, které trvaly 10 let, byli obyvatelé hlavního města Jeruzaléma a okolí odváděni pryč do exilu. Jako první byl odveden judský král a vzdělaná část obyvatelstva, učenci a kněží. To bylo kolem roku 597 před Kr.
Ezechiel měl Boží zjevení u průplavu Kebar /Chebar/
Mezi těmito prvními byl i mladý muž jménem Ezechiel. Bylo mu asi 30 let, byl z kněžského roku a měl začít svou službu kněze v chrámu, když byl odveden v poutech spolu s ostatními do Babylonie. V zajetí však Bůh Ezechiela povolal jako svého proroka, mluvčího. U průplavu Kebar se Bůh Ezechielovi zjevil v několika prazvláštních viděních, aby mu ukázal, že je stále přítomen se svým lidem, i když ti jsou daleko od Jeruzaléma. A Bůh chtěl po Ezechielovi, aby lidem připomněl, že nemají hledat důvody ke svému zajetí jinde, než u sebe. Oni jako Boží lid selhali a nesli důsledky. Ezechiel je ale také utěšoval, že takhle to neskončí, ale že jejich Bůh je vrátí do jejich země a že dokonce učiní něco převratného. A to jsme si četli ve 34. kapitole.
Pastýř par excellence
Hospodin Bůh si v ní nejprve stěžuje na nevěrné pastýře Izraele, vůdce, kteří nic nedělali proti šířící se korupci, zločinnosti, hříšnosti a bezbožnosti. „Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. Což pastýři nemají pást ovce?“ ptá se Bůh ústy Ezechiela (v. 2b). A pak přijde zásadní reakce Boha na tento stav – totiž On sám zasáhne a sám se stane Pastýřem svých ovcí: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. … Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina.“ (v. 11,15) Později však Bůh dodává zajímavou věc. Říká, že ustanoví svého služebníka „Davida“ a ten bude pastýřem Božích ovcí. „Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem.“ (v. 23) Nepřijde vám, že je tu něco zvláštního? Buď bude Hospodin sám tím pastýřem, který pase své ovce, svůj lid, … nebo tím jedním pastýřem bude Boží služebník typu Davida (což znamená milovaný, miláček)… nebo snad je možné obojí?
SOUVISEJÍCÍ – Halloween, Dušičky a Reformace aneb konec léta, ne však Boží milosti
Ano, je tu zaslíbeno, že přijde Mesiáš, Vyvolený, Nejvyšší Pastýř, pro kterého bude platit, že v něm přijde sám Bůh, aby vyhledal své ztracené ovečky, pečoval o ně a pásl je, a zároveň to bude Boží služebník, člověk jako byl David, milovaný a milující.
A přesně to se také po několika staletích stalo, když přišel Ježíš. Bůh, který odívá i polní kvítí, se narodil jako člověk v chudobě. Byl Pánem nade vším, ale jednal jako služebník všech. Byl Zdrojem života, ale nechal se zabít za hříšné smrtelníky. Byl jako člověk přemožen smrtí, ale jako Bůh smrt porazil a vstal jako Vítěz. Proto je Ježíš dodnes naším jediným Pastýřem, naším Pánem a Bohem, který nám rozumí, protože zakusil i naše lidství.
Jaký přínos a prospěch pro Boží lid bude mít tento Mesiáš? To popisuje Ezechiel v závěru této 34. kapitoly. „Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř (tj. naše duchovní nepřátele). … Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem, je výrok Panovníka Hospodina.“ (v. 25a,31)
Přátelé, možná víte, že naše pozice pastora vznikla od slova pastýř. Ale my nejsme pastýři v tom smyslu, že vás zveme, abyste šli za námi. Jsme vám však příklady těch, kdo jdou za Ježíšem (viz 1. Petrův 5:2-4). Zveme vás a povzbuzujeme, abyste i vy šli za Ním, za „Pastýřem a Strážcem svých duší“ (1. Petrův 2:25), abyste následovali Ježíše ve svém životě navěky. Amen.
Autor: Petr Krákora Zdroj: luterani.cz Datum: 14. listopadu 2021 Foto: CC Search – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
8 Komentáře
Mirek P.
Ano, když při Ježíšově křtu zaznělo z nebe : „Toto je můj milovovaný syn, jehož jsem si vyvolil“ ( Mt 3,17 Lk 3,22 Mk 1,11 ), šlo by to s ohledem na Starý zákon vyjádřit i takto : Toto je můj Syn, David, ve kterém jsem našel zalíbení.
Karel Krejčí
Bratře Krákoro,
poprvé veliké ANO, podruhé také ještě veliké ANO, potřetí již poněkud s rozpaky, počtvrté snad, popáté
otázka: „Je Starý Zákon aktuální nebo živý“? Co by asi vyřkl apoštol Pavel?
Eva Hájková
Augustin řekl: „Starý zákon v sobě ukrývá Nový zákon a Nový zákon odhaluje Starý zákon.“
Karel Krejčí
Paní Hájková,
V jedné z mnoha krásných písniček Františka Nedvěda obsahoval text tuto hlubokou myšlenku : … „jsem prostě vším, čím chceš mě mít“.
Starý Zákon, pokud máme to „štěstí“ a přednáší nám jej ten, kdo je veden Duchem Svatým, nestačíme žasnout, jak vše do sebe zapadá, jaké děje se nám otevírají před očima, jaké pozitivní i negativní myšlení a reakce měli hlavní protagonisté, jak reagoval Bůh, jaké měli jejich činy důsledky a pod. Ano, krásně se to poslouchá i čte, věci a události dostávají logiku, ale je v tom také skryté nebezpečí, nebýt aktivně-pasivním nekonečným posluchačem či čtenářem biblických příběhů.
Ale my nemusíme být znalci Starého Zákona. My přeci věříme, že autorem a scénáristou všeho je jedinečný, spravedlivý a milující Bůh – živý Bůh. Vždyť On se nám sám nabízí, abychom Ho vyzkoušeli. Apoštol Pavel nás také vyzývá, abychom se nevěnovali mrtvé liteře. My jsme svobodní a je na nás, abychom pochopili a uvěřili, že vše, co Bůh stvořil, stvořil ne pro sebe, ale pro nás. Na nás musí svět vidět, že jsme spokojeni nejen s tím co máme, ale že jsme také tvůrci svého života, tak jak to zpíval František Nedvěd. Aby se nestala litera naopak překážkou naší svobody.
Olga Nedbalová
Dobře napsané – Starý zákon je určitě aktuální a živý:
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání – a třebas i to nejmenší – a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký.“
Matouš 5,17-19
Také jsem hodně přemýšlela, co všechno ze SZ je pro nás závazné. Samozřejmě, nemůžeme brát SZ úplně doslovně – viz. příkazy týkající se rituální očisty, obětí, stravy, podoby chrámu. Ježíš tyto vnější věci vzal na sebe. On je dokonalou obětí a my už nemusíme přemýšlet, zda konzumací nekošer jídla pácháme hřích. ALE stále pro nás platí přikázání vnitřní čistoty. Máme se posvěcovat – tedy oddělovat od hříchů světa. Nejvíce je zašpiněné nitro člověka a Ježíš to moc dobře ví. Proto nemáme být obílené hroby, máme se varovat farizejství, tedy vnějškovosti bez toho, aby šel člověk do hloubky. A nemáme zapomínat na to, že farizejové byli skvělými znalci zákona. Ale jen znalci, Boží slova jim nepronikla do srdce.
Karel Krejčí
Galatským 2.kapitola:
3 Ale ani Titus, který byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen dát se obřezat, 4 jak to chtěli ti falešní bratři, vetřelci, kteří se tam vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili.
Paní Nedbalová, jistě záleží na souvislostech, jak pohlížíme na Starý Zákon. Obřízka nepochybně představovala nezrušitelnou smlouvu, a byla v dané době zárukou vztahu, který uzavřel Bůh s Abrahamem a je pilířem Starého Zákona, vztahu Boha s vyvoleným lidem. A přesto, jak apoštol Pavel reaguje, Bůh tuto smlouvu zrušil a nahradil ji Kristem, smlouvou, která je živá a neklade si žádné podmínky, dává nám svobodu. Proč se tedy vracet ke Starému Zákonu? Cožpak nevidíme, jak je v dnešní době křesťanský svět zmaten a nechává se spoutávat zákony světa?
Eva Hájková
Myslím si, že by se mělo říkat raději Stará a Nová smlouva, než Starý a Nový zákon. Smlouva je totiž vztah, do něhož dobrovolně vstupujeme. Zatímco zákon je nějaká síla – něco, co působí nezávisle na naší vůli (např. fyzikální zákony).
Realtoltek
Jak výstižné jsou slova pána pro dnešní svět : „„Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
Bohužel tady falešní pastýři obalení v drahých hábitech celou dobu předestírají, že je vše v pořádku, že je svět krásný a poctivý a chtějí ho změnit ještě k „lepšímu“ s vládnoucí garniturou a je jim jedno jestli slouží nacistům atd.. hlavně aby se měli dobře a pásli se na odkazu Ježíše.
Slova jediného boha jsou zcela jasné : “ 24Vám ostatním v Thyatirech, kteří nemáte toto učení, kteří jste, jak oni říkají, nepoznali hluboké věci Satanovy, pravím: Nekladu na vás jiné břemeno; 25pouze držte pevně, co máte, dokud nepřijdu. 26Kdo vítězí a zachovává moje skutky až do konce, tomu dám vládu nad národy; 27bude je pást železnou berlou a budou rozbíjeny jako hliněné nádobí, 28jak jsem to i já přijal od svého Otce. A dám mu hvězdu jitřní. 29Kdo má uši, slyš, co Duch praví sborům.‘