Brno – Autora brněnského krematoria, Paláce Morava a mnoha dalších významných staveb včetně vil či činžovních domů Ernsta Wiesnera připomínají v brněnské Pekařské ulici kameny zmizelých. Mosazné kostky v dlažbě pamatují také na jeho rodinu, kterou nacisté kvůli židovskému původu zavraždili v koncentračním táboře. Akt se konal symbolicky dnes, den před výročím Wiesnerova nuceného útěku z Brna, před domem v Pekařské 10, kde Wiesnerovi žili a Ernst tam měl svůj ateliér.
Významný československý architekt uprchl 15. března 1939, v den nacistické okupace. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii se dostal do Velké Británie. „První dva roky jeho života v britském exilu se nesly ve znamení značné chudoby a Wiesner se ocitl bez zaměstnání. Mezitím mu byl v Brně zabaven dům v Pekařské ulici a zbytek rodiny byl deportován do koncentračních táborů a zavražděn,“ uvedl Michal Doležel, který umístění kamenů inicioval spolu s architekty Petrem Pelčákem a Ivanem Wahlou.
SOUVISEJÍCÍ – Mapu Kamenů zmizelých v Brně i pokyny pro dobrovolníky najdou lidé na novém webu
Wiesner pracoval po skončení druhé světové války jako architekt v Londýně. Krátce se vrátil do Brna, aby po komunistickém převratu v roce 1948 opět odcestoval do Velké Británie, kde zůstal. „Zejména od 90. let do současnosti jej výrazně připomíná skupina architektů a kunsthistoriků, avšak jeho nucený úprk z Brna a následná emigrace zapříčinila, že je dnes nedoceněný. Wiesner se stal ze dne na den z jednoho z nejúspěšnějších architektů, který výrazně ovlivnil tvář meziválečného Brna, uprchlíkem,“ řekl Doležel.
Právě kameny zmizelých zvané Stolpersteine osobnost Wiesnera nyní připomenou i kolemjdoucím. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu. Iniciativu spustil v 80. letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než 300, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.
Podle Doležela je nicméně současný počet kamenů jen zlomkem. „Jsou to tisíce lidí, kteří v Brně žili a nacistická okupace jejich spojení s městem přetrhala. Jsou mezi nimi významné osobnosti, odbojáři, ale i neznámí lidé. Další kameny jistě budou přibývat. Například v květnu, při příležitosti výročí konce druhé světové války, plánujeme položit asi 16 kamenů za rodinu Löw-Beerů v ulici Hlinky,“ dodal.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 15. března 2025 Foto: Wikimedia Commons
