Německý šlechtic, který se zapsal do historie křesťanství díky obnově Ochranovské Jednoty bratrské a misijnímu zápalu pro globální církev, zemřel 9. května 1760 v Ochranově. Městečko bylo založeno českými protestanty, kteří odešli za svobodou vyznání na území protestantského Německa.
Potomci českého protestantismu a Jednoty bratrské našli svůj nový domov na panství německého šlechtice von Zinzendorfa. Ten prošel svou osobní transformací přes pietistické hnutí, které v Německu začal J. P. Spener. Pietistické hnutí zasáhlo i rodinu mladého šlechtice a jeho babička vedla Ludvíka k studiu Božího slova a modlitbě.
Ochanovské probuzení
Na svém panství nabídl hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf ochranu všem pronásledovaným křesťanům regionu. Začali se sem sjíždět protestanti z Čech i Moravy, kteří byli krutě pronásledováni římskokatolickou církví i úřady a v roce 1722 vzniká Herrnhut, v jazyce českých a moravských přistěhovalců Ochranov.
V srpnu 1727 se začaly dít podivuhodné věci. Docházelo ke spontánnímu modlitebnímu probuzení. Modlitební skupiny vznikaly po celé vesnici. Toto probuzení se týkalo dospělých i dětí. Spontánně se konala řada modlitebních shromáždění po domech i venku, během dne i v noci.
Postupná proměna myslí i srdcí vyvrcholila při svaté večeři Páně v Berthelsdorfu 13. srpna 1727. Už cestou do kostela si lidé navzájem vyznávali hříchy, prosili za odpuštění. Slzy pokání i radosti z odpuštění tekly proudem. Roztržky, sektářství, samospravedlnost, neláska mizely. Duch svatý mocně očistil celé město „pod ochranou Páně“ (Herrnhut, Ochranov). Nikdo nedokázal přesně popsat, co se tehdy vlastně stalo. Jisté však je, že během vylití Ducha docházelo k mnohým emocionální projevům.
Zinzendorf o tom za několik let napsal: „Při pohledu na toho Muže bolesti jim jejich vlastní srdce potvrdilo, že On bude jejich ochráncem a jejich knězem. Jejich slzy ihned proměnil na olej jásání a jejich bídu na štěstí. Tato pevná jistota je v jediném okamžiku změnila ve šťastné lidi, jimiž jsou až dodnes. Od té doby dovedli k tomuto svému štěstí mnoho tisíc jiných lidí prostřednictvím vzpomínek a nebeské milosti jednou jim darované, a tolik tisíckrát potvrzené.“
Od této chvíle začalo hnutí růst. Bůh změnil Zinzendorfovy plány a došlo k vzniku nové svobodné církve, která vstoupila do dějin jako Obnovená Jednota bratrská či Moravská církev. Mikuláš Ludvík se později stal jejím biskupem.
Ovocem ochranovského probuzení byla též modlitební stráž Obnovené Jednoty bratrské. Byla inspirována slovy Písma: „Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteří přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti…“ (Izajáš 62, 6) Mezi bratřími vyrostlo přesvědčení, že by bylo dobré a užitečné také v Ochranově ustanovit strážné, kteří by se nepřetržitě modlili za církev, za bratry a sestry doma i na cestách i za Boží království ve světě. 27. srpna 1727 se rozhodlo 24 bratří započít modlitební stráž. Dnem i nocí se konaly modlitby za druhé. Modlitební stráž trvala celých 100 let.
Zinzendorf žil s vizí globální misie, co ho taky stálo nemalé osobní finance na podporu tohoto úsilí. Během jeho života bylo do světa vysláno minimálně 226 misionářů do zemí jako Grónsko, Georgia v dnešním USA, Surinam či Rumunsko. Sám během života tyto misie osobně navštěvoval a povzbuzoval víru lidí.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Zdroj: wikipedia.org a jednotabratrska.cz -mn- Foto: YouTube – Mikuláš Zinzendorf
1 Komentář
Jiří Kouba
Ti přistěhovalci byli převážně etničtí Němci ze Slezka. Exulanti z Čech tíhli spíše k Rixdorfu.