„Je to veliké břemeno, které na sebe životopisec bere,“ píše Elisabeth Elliotová ve své biografii misionáře R. Kennetha Strachana z roku 1968. A přesto jsme životopisy nekonečně fascinováni, nemluvě o autobiografiích, memoárech, rozhovorech, publikovaných denících, nashromážděných dopisech – o všem, co spadá pod pojem „psaní o životě“. Při jejich čtení doufáme, že snad nahlédneme do nitra lidského srdce a mysli, že z toho, co Elliotová nazývá „bezstarostnými, někdy zřejmě nahodilými“ událostmi lidského života, vytěžíme nějaký smysl. Možná nám světlo, které vrhají tyto jiné životy, pomůže jasněji vidět podoby našich vlastních životů.
Tuto příležitost nabízejí dvě nedávná vydání. První z nich, Timothy Keller: His Spiritual and Intellectual Formation (Timothy Keller: Jeho duchovní a intelektuální formace), je životopisem spisovatele a penzionovaného pastora, který se nyní ve svých sedmdesáti letech léčí s rakovinou slinivky. Keller, který působí jako kazatel od roku 1975, se po 11. září stal celonárodně známým díky svému podílu na růstu newyorské presbyteriánské kongregace Redeemer.
SOUVISEJÍCÍ – ‚Pane, udělej to znovu‘: Tim Keller o probuzení (část 1)
Autor Collin Hansen, šéfredaktor projektu The Gospel Coalition, lehce načrtává to, co by se dalo nazvat osobní stránkou života jeho subjektu. Kellerova matka byla angažovaná a náročná, otec citově nepřítomný. Keller odešel na vysokou školu rozčarován prostředím, které viděl v církvích svého mládí. Přestože se zaměřil na náboženství, aby hledal alternativy ke křesťanství, na konci druhého ročníku se rozhodl pro Krista – a zřejmě i pro práci pastora, i když Hansen tomuto tématu věnuje pouze jednu nejednoznačnou větu.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Hansen se krátce věnuje tomu, co považuje za Kellerovy slabiny, a charakterizuje ho jako špatného manažera se sklonem k přílišné angažovanosti a se snahou zalíbit se lidem. Kellerovy silné stránky jsou zřetelnější, včetně jeho schopnosti navázat kontakt s lidmi a prezentovat teologii způsobem, který mnozí považují za přesvědčivý. To vše přispělo k tomu, že jeho vyučování se stalo velmi efektivní.
Paradoxně toto rozšíření Kellerova publika narušilo jeho hlavní působení v místní církvi, protože za ním začali jezdit i lidé mimo New York, aby si poslechli jeho kázání a dali si od něj podepsat jeho knihy. Další velké změny přišly s volbami v roce 2016, kdy se mnohé jeho myšlenky stále častěji stávaly terčem kritiky křesťanů napříč politickým spektrem.
Hansen se zaměřuje především na Kellerovy myšlenky a pečlivě sleduje jejich vývoj. Neokalvinismus, vykoupení, amilenialismus, komplementarismus, sociální spravedlnost, bohoslužba, evangelizace – to jsou některá z témat, kterými je Keller známý, a Hansen ukazuje, jaké individuální i institucionální vlivy za nimi stojí. (Jmenuje Jana Kalvína, Jonathana Edwardse, Johna Stotta, J. I. Packera, R. C. Sproula, C. S. Lewise, Elliota, InterVarsity Christian Fellowship, L’Abri a mnoho dalších). Podle Hansena je toto bohatství zdrojů klíčem ke Kellerovu úspěchu. Kellera „uctíme lépe, když budeme číst jeho knihy, než když ho budeme citovat,“ píše.
SOUVISEJÍCÍ – Pastor Tim Keller prosí modlitby před další léčbou rakoviny
Druhá nabídka tohoto žánru pochází od Beth Mooreové, zakladatelky Living Proof Ministries. Mooreová vyučuje Bibli již téměř 40 let, vydala půl tuctu knih a více než 20 biblických studií a na Twitteru nasbírala přes milion sledujících. Nyní, ve svých 65 letech, vydala memoáry s názvem All My Knotted-Up Life (Celý můj zauzlený život).
Mooreová je dobrá vypravěčka s poutavým čtivým stylem. Na několika vybraných místech knihy ukazuje vnitřní dynamiku rodiny: otcovu nevěru a zneužívání, matčiny deprese a sebevražedné sklony a pokusy dětí vyrovnat se s nimi. Mooreová se v jednadvaceti letech provdala za svou lásku z vysoké školy a každý z nich si do manželství přinesl smutek a trauma. Měli dvě dcery, které si „zasloužily stabilitu“, kterou „jsme neměli … k dispozici“.
Vyprávěním se táhne nit baptistické církve, kde Mooreová vyrůstala. Na vysoké škole pracovala jako dobrovolnice na letním dívčím táboře této denominace, kde prožila duchovní zkušenost, kterou její pastor i vedoucí tábora brali vážně jako „povolání ke křesťanské službě“. Jako mladá matka byla Mooreová požádána, aby vedla církevní hodiny aerobiku, pak aby mluvila na ženských výjezdních zasedáních, pak aby učila v nedělní škole a následně poskytovala materiály ke studiu Bible. Hlavní baptistické vydavatelství Lifeway požádalo o zveřejnění této biblické studie, pak dalších, pak o pořádání akcí, které Mooreová vedla.
Při přípravě na vyučování Mooreová nalezla trvalou lásku k Bibli. Její studium se stalo „honem na samotného Krista“.
Studovala novozákonní řečtinu, pak hebrejštinu a procházela jeden mnohasvazkový komentář za druhým. Jak sama popisuje: „Celý svůj dospělý život jsem strávila hledáním někoho, koho jsem už našla. Hledala jsem na něm něco jiného. To, jak vypadá jeho tvář v tom či onom světle.“
Její publikum se rozrůstalo spolu s jejím dosahem, od žen po smíšené skupiny, od kolegů baptistů po řadu denominací, od živých akcí po celý široký svět, který se jí otevřel díky internetu. A čím většímu zviditelnění čelila, tím větší byla také kritika. Navzdory tomu se rozhodla více otevřít svůj život veřejnosti: „Nějaký pár, nějaká rodina, nějaký čtenář, ke kterému bychom se jinak nikdy nedostali, možná potřebuje slyšet náš příběh,“ píše. „Nemůžeme napravit podobné problémy jiného člověka o nic víc, než můžeme napravit ty své, ale můžeme pomoci druhému, aby se necítil tak sám.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Zdroj: Christianity Today Datum: 26. března 2023 Foto: Wikimedia Commons – Tim Keller
