Před časem jsem od jednoho křesťana dostal následující otázku: „Nedávno jsem pod tlakem určitých potíží navštívil křesťanského psychologa. Během rozhovoru mi sdělil, že chce v rámci mé terapie použít hypnózu. Odmítl jsem to, ale pořád se vracím k tomu, jestli je hypnóza opravdu škodlivá…“ Zde je má odpověď:
Při hypnóze jeden člověk přejímá kontrolu nad vědomím druhého. Hypnotizovaný se ocitá ve změněném stavu vědomí, kdy ve zvýšené míře přijímá myšlenky hypnotizéra. Ten se tohoto stavu snaží využít k „léčbě“, tedy k prospěšným změnám ve vědomí druhého. Lákavá je na hypnóze zvláště možnost ovlivnit oblasti, které stojí mimo naši vůli, kterým „neporučíme“ (např. úzkost, zčervenání, nutkavá představa).
Osobně bych hypnózu jako křesťan nikdy nepodstoupil ani bych ji nikomu nedoporučil, a to z těchto důvodů:
– Každý člověk je od světa oddělenou, ohraničenou jednotkou s významnou osobní autonomií (nezávislostí, samosprávou). Je zodpovědný sám za sebe, tedy za to, jak sám se sebou nakládá, ale také za to, co pouští „dovnitř“ a co nechává venku. Tato autonomie je poměrně silná (jde o jakési „brnění“) a druzí lidé, ale i duchovní svět (démoni) ji musejí respektovat. Také Bůh ji zásadně respektuje (stojí u dveří a tluče, ale „kliku nechává zevnitř“).
– Démoni naším „brněním“ nemohou proniknout, dělají tedy vše pro to, abychom jim dveře svého „já“ otevřeli sami. Lžou, slibují (přístup jezinek, tedy „jen dva prstíčky tam strčíme“), využívají našich slabých míst s jediným cílem – abychom jim dovolili vejít.
– „Spolehlivou“ vstupní branou pro démony jsou podle Bible okultismus, drogy, sex s prostitutkou včetně pornografie; rizikové je hluboké dýchání a některé hudební rytmy; zranitelní jsme ve chvílích únavy či deprese. Rizikové je i vyprazdňování mysli – křesťané na rozdíl od východních náboženství svou mysl nemají „vypínat“ ani při meditaci či očekávání na Pána.
Reklama
– Hypnóza je v tomto směru extrémní formou rezignace na naši zodpovědnost za hlídání vstupních bran. Během hypnotického sezení delegujeme plně kontrolu nad sebou na druhého člověka. (Pro srovnání – při chirurgickém zákroku v narkóze také předáváme plně a v důvěře kontrolu nad sebou cizím lidem, tedy chirurgům – rozdílů je ale několik: Především dáváme všanc pouze své tělo, a ne mnohem cennější duši; zadání chirurgického zákroku je konkrétní a jasně uchopitelné; chirurgové navíc neoperují sami a jsou vzájemně vykazatelní.)
– I když u hypnotizéra nepředpokládáme zlé úmysly a doufáme v jeho erudici a zdravý úsudek, je krajně nezodpovědné předat mu kontrolu nad tím nejcennějším, co nám je svěřeno – navíc bez jakékoliv naší kontroly. Je to jako svěřit cizímu člověku klíče od domu a kreditku a jít klidně spát – s vírou, že s mým domem a mými penězi určitě udělá to nejlepší.
– Jediný, komu můžeme bez obav dovolit, aby se nám „hrabal v závitech“, tedy zasahoval do našeho nejhlubšího nitra, je náš Otec v nebesích.
Poznámka na závěr: Hledat řešení svých problémů přes hypnózu je navíc jakousi nepovolenou zkratkou. Mnohé naše problémy mají hluboké kořeny a vyžadují složitá, bolestivá a dlouhodobá řešení, která nelze tak snadno obejít.
—————————————————————–
Autor: MUDr. Vít Šmajstrla (KS Ostrava)
Článek vyšel v říjnovém čísle časopisu Život víry (2017/10), jehož tématem je tentokrát péče o bolavé duše. Jak pomáhat lidem, kteří mají psychické problémy? Na co si dát pozor? Jak nahlížet na psychiatrii? Jsou za duševními potížemi démoni, nebo jsou „přirozené“? Odpovědi (nejen) na tyto otázky hledají Marek Macák, Petra Mizurová, Viera Kliszová nebo Karol Verčimák. Téma doplňuje rozhovor s britskou křesťanskou poradkyní a autorkou knih Lin Buttonovou.
Číslo dále přináší virtuální rozhovor s ústřední postavou evropské reformace Martinem Lutherem, recenzi knihy Vytržení, příběh čtenářky, (foto)reportáž z festivalu United, zprávy, kalendář chystaných akcí a mnoho dalšího.
Toto číslo lze samostatně objednat zde: http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-2017-10
Elektronické vydání (PDF): https://www.palmknihy.cz/krestanstvi/zivot-viry-2017-10-175230
Informace o časopise a předplatném: www.zivotviry.cz
Foto: Stará Ves
1 Komentář
Drahoslava Dobrkovská
Nádherně vyjádřený postoj, který uchovávám také ve svém srdci. Děkuji Mudr. Šmajstrla, obzvláště v době, kdy se jiní např. Max Kašparů v knize „Hypnóza pastorální kauza“ snaží opodstatnit její legitimitu v rámci křesťanské pastorální praxe. Tito učitelé ověnčení tituly jsou pak bráni jako autority v rámci
některých protestanských křesťanských církví. Kdo by se pak divil, že se nestydí potom mnohé upřímné kazatele, kteří pro pastorální péči používají modlitbu a moc Pána Ježíše nazývat fanatiky a nevzdělanými hlupáky, inu Satan obchází jako Lev řvoucí. To, že nevidíme duchovní svět, neznamená, že neexistuje. Existuje mnohem reálněji než ten neviditelný, protože ten viditelný existuje v čase a pomíjí, ten neviditelný zůstává reálným stále.