Ačkoliv je religiozita obvykle spojovaná se sníženým rizikem sebevražedného chování, podle nového výzkumu opak může být pravdou pro některé homosexuály a lidi, kteří si nejsou jistí vlastní sexualitou.
Podle údajů od více než 21 tisíc amerických vysokoškoláků je náboženské cítění u členů LGBT komunity spojeno s větším rizikem sebevražedných myšlenek. „Náboženství je typicky považováno za něco, co chrání před sebevražednými myšlenkami nebo pokusy se zabít. Důkazy v naší studii ale naznačují, že to nemusí platit pro všechny, obzvlášť ne pro ty, kteří sami sebe považují za členy sexuální menšiny,“ uvedl John Blosnich z West Virginia University.
Podle Blosniche předchozí výzkumy naznačovaly, že víra snižuje rizikové chování u mladých lidí – například užívání návykových látek nebo nechráněný sex. Religiozita byla také spojována s nižším rizikem sebevražedného chování. Nyní ale existují důkazy, které ukazují, že dopad náboženství u leseb, gayů, homosexuálů a dalších menšin může být jiný, než se předpokládalo.
Tým analyzoval data z průzkumu z roku 2011, kterého se zúčastnilo více než 21 tisíc studentů ve věku 18 až 30 let. Mezi respondenty byly také 2,3 procenta homosexuálů, 3,3 procenta bisexuálů a 1,1 procento těch, kteří se svou sexualitu teprve snažilo najít a definovat.
Všichni účastníci hodnotili význam náboženství pro své životy na stupnici od 1 do 5 – málo důležité až velmi důležité. 21 až 28 procent respondentů z LGBQ komunity označilo důležitost náboženství číslem 4 nebo 5. U heterosexuálů to bylo 39 procent, jak tvrdí výzkumníci v American Journal of Preventive Medicine.
Hledající mladí lidé měli nejvyšší míru nedávných sebevražedných myšlenek (16,4 procent), v porovnání s 3,7 procenty heterosexuálů, 6,5 procenty homosexuálů a 11,4 procenty bisexuálů. Alespoň jeden pokus o sebevraždu za dobu svého života přiznalo 20 procent bisexuálů, 17 procent hledajících, 14 procent homosexuálů a 5 procent heterosexuálů.
U bisexuální mládeže důležitost náboženství nebyla spojena se sebevražedným chováním, zatímco religiozita byla ochranou proti sebevražedným pokusům a myšlenkám u heterosexuálních respondentů. Homosexuálové, kteří uvedli, že je pro ně náboženství velmi důležité, měli o 38 procent vyšší pravděpodobnost sebevražedných myšlenek, konkrétně u leseb bylo náboženství spojeno s o 52 procent vyšším rizikem takového smýšlení.
Hledající, kteří uvedli, že je pro ně náboženství velmi důležité, přiznávali nedávný pokus o sebevraždu třikrát častěji než ostatní. Čísla byla varovná i u silně věřících homosexuálů. „Cítí se velmi zmateni nebo mají pocit, že jsou v konfliktu se svou vírou kvůli tomu, kým jsou,“ vysvětlil Blosnich. Mezi homosexuály, pro které není náboženství důležité, se naopak nepotvrdila žádná spojitost mez sexuální orientací a nedávnými sebevražednými pokusy.
„Určitě neříkáme, že je náboženství špatné – není,“ uvedl Blosnich. „Existuje mnoho členů sexuálních menšin, kteří nacházejí velkou sílu a zdroje podpory ve svých náboženských komunitách, bohužel ale slýcháme mnoho příběhů o lidech, pro které to neplatí,“ dodal. „Komunity založené na víře jsou hlavním účastníkem prevence sebevražd. Chceme si být jistí že služby, kterých se lidem dostává v náboženských organizacích nebo skrze komunitu věřících partnerů, jsou dostupné každému, kdo přijde, nehledě na sexuální orientaci,“ zdůraznil Blosnich.
Studie se nezabývala aspektem, zda má náboženství respondenta stigmatizující pohled na sexuální menšiny. Výsledek mohlo také ovlivnit, že vzorek respondentů reprezentoval akademické prostředí, ne všeobecnou populaci.
Autor: Kristýna Gillíková Zdroj: Christian Today Foto: Pixabay
