V sobotu pokračovaly různé akce ve městech. V Minsku se kromě již tradičního pochodu bíle oblečených žen s květinami konala například jízda motocyklistů – několik stovek motocyklistů mnozí s bílo-červeno-bílými vlajkami po dvou vedle sebe projíždělo po jednom z hlavních prospektů Minsku. O něco později zase projeli cyklisté…
V Minsku se také konal flashmob „Tvoje cela“. To fakt bralo za srdce. Skupina mladých lidí nakreslila na chodník obdélník 4×5 metrů a do něj se postavilo, lépe řečeno nacpalo, padesát lidí. Ukazovali tak, v jakých podmínkách zadržení přebývali často i několik dnů. Okolo procházející lidé dávali svědectví novinářům a říkali, že někdy v takto velké cele nebylo 50, ale 70 či dokonce 100 lidí. Prostě si ani sednout nemohli, museli stát. Na záchod chodit nemohli. Stáli ve špíně, v zápachu, mnozí s krvácejícími zraněními, bez jídla, bez vody…
Účastníci flashmobu drželi v rukou fotky nebo cedule s nápisy: „Nedali nám jíst.“ „Bili nás.“ „Ztratil jsem vědomí – bili mě ještě víc.“ „Řekli, že mě zabijí a nic se jim nestane.“ „Dali mi do kalhot granát a hrozili, že ho odpálí.“ „1,5 litru vody na 30 lidí.“ „Nutili nás svléknout se donaha.“ „Nás zmrzačili – je vyznamenali.“ A mnoho dalších. Z magnetofonu tam celou dobu zněla vyprávěná svědectví lidí, jak je mučili. Bylo to fakt působivé.
Jeden z nezvěstných demonstrantů byl nalezen mrtev. Na jeho těle jsou stopy bití. Kde jsou další, o kterých se stále neví?
Lukašenko navštívil Hrodno, kde vystoupil na mítinku svých příznivců a pronesl tam zase sérii svých perel. Některé jeho výroky jsou opravdu ostudné. Například prohlásil, že „od 9. srpna, od prezidentských voleb kolují informace o mnoha případech krutého zacházení a mučení zadržených na ulicích a ve věznicích. Ale 60 % těch fotografií a videí jsou montáže! Pracovníci OMON se stali obětí nepravdivých zpráv.“ Nedávno 300 takových lidí vyznamenal za vzornou službu. Dále lidem řekl, že i kdyby snad někdy milice nejednala správně, jsou to „vaši lidé a když se někdy spletou – odpusťte jim.“ Rovněž uvedl, že poprvé za 25 let uvedl ozbrojené síly země do plné bojové pohotovosti a přesunul jednotky na západní hranici. Prohlásil, že pokusy o nátlak a hrozby odpůrců vlády budou tvrdě zastaveny. „Sobotu, neděli mají k zamyšlení. A od pondělí – ať se nezlobí. Moc musí být mocí.“ Znamená to, že v pondělí chce použít armádu proti běloruským občanům? Dále se také pobouřeně obul do církve – prý se nemá míchat do politiky.
To může být spojeno s tím, že arcibiskup Kandrusievič se znovu vyjádřil, že když se děje bezpráví, církev nemůže mlčet. Podobně se vyjádřil i pravoslavný biskup z Hrodna, když řekl, že církev je apolitická, ale když povstávají Bělorusové proti Bělorusům, bratři proti bratrům, je to proti duchu evangelia a on nemůže mlčet. Vedení Ruské pravoslavné církve, pod které většina Běloruska spadá, vydalo prohlášení, že jakékoliv vyjádření jejich služebníků k politické situaci v zemi je čistě osobním vyjádřením dotyčného kněze a nemá nic společného s pozicí pravoslavné církve. V tomto je tak ohromný rozdíl mezi katolíky a pravoslavnými! Pro pravoslavné duchovní, kteří se nějakým způsobem angažují, je to věc osobní odvahy, v minulosti za takové postoje nejeden byl zbaven služby…
Minulou neděli se v Minsku sešlo asi 400 000 lidí a další velká shromáždění byla v jiných městech. Na tuto neděli se lidé svolávají do Minsku, chtějí přijet z celé země. Uvidíme, zda se jim to podaří.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga z důvodu bezpečnosti chce zůstat v anonymitě Datum: 23. srpna 2020 Foto: Olga – demonstrace v Minsku