Povinná vojenská služba tehdy trvala dva roky. Rudolf Šedý v armádě zůstal o rok déle. Třetího roku již dostával plat. Po třech letech, na podzim roku 1898, se rozhodl odejít. Dostal sice nabídku zůstat a časem získat dobré místo ve státní službě, ale jeho plány byly jiné.
Opustil na čas rodnou Moravu a odjel přes rakouské země do Švýcarska. Cestování do zahraničí bylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století snadné – jízdné bylo levné, hranice otevřené. První pracovní místo získal v městečku Küsnachtu nedaleko Curychu u pana Jindřicha Schlumpfa, který vedl křesťanské vydavatelství a knihkupectví. Mimo jiné distribuoval Hesla Jednoty bratrské. To se bratr Šedý poprvé setkal s touto oblíbenou příručkou k četbě Písma svatého, modlitbě a rozvíjení osobní zbožnosti.
Související – Vikář Rudolf Šedý – apoštol severní Moravy (část 2.)
Provázela jej pak věrně po celý život. V Küsnachtu pracoval asi jen několik týdnů. Poprvé se zde účastnil velkých evangelizačních shromáždění, která se konala v evangelickém kostele. Snad ovlivnila jeho zbožnost a byla jedním ze základů jeho pozdějšího důrazu na evangelizační činnost – získávání lidí pro to, aby křesťanskou víru brali vážně a nechali ji formovat svůj život.
Počátkem roku 1899 dostal místo v Curychu, a odešel tedy z Küsnachtu. Na Jindřicha Schlumpfa vzpomíná jako na vzácného člověka, nejen zaměstnavatele, ale i přítele a bratra ve víře. Dlouhá léta si potom dopisovali – až do začátku první světové války, která kontakt přerušila. Po válce se již nepodařilo kontakt obnovit, protože Jindřich Schlumpf se z Küsnachtu odstěhoval. Jeho novou adresu Rudolf Šedý nezjistil.
V Curychu pracoval půl roku, poté na dalšího půl roku odešel do Samedanu vysoko v Alpách na italské hranici. Během té doby navštívil na několik dní Itálii s jedním spolupracovníkem. Tehdejší zaměstnavatel, pan Simon Tanner, k tomu poskytl placenou dovolenou, což v té době bylo neobvyklé. Po půl roce v Samedanu se Rudolf Šedý vrátil do Curychu, kde opět pobyl půl roku.
V Curychu a ve Švýcarsku vůbec jej zaujalo to, že obyvatelé jsou převážně evangelíci. I tady se účastnil aktivit křesťanského spolku mladíků. Jednalo se o biblické hodiny a diskuse. Poprvé se setkal s činností Armády spásy, která pořádala v Curychu sjezd. Na velké setkání přijel i zakladatel Armády spásy William Booth, který měl proslov na večerním evangelizačním shromáždění ve stanu.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Vedle toho byl Rudolf Šedý v kontaktu také s Jednotou bratrskou. Všechna tato setkání a kontakty nepochybně přispěly k jeho pozdější ekumenické otevřenosti, kterou se vyznačovala jeho služba v církvi. Během svého pobytu v Curychu uvažoval o tom, že by nastoupil do misionářské školy Sankt Chrischona u Basileje. V té době tam studoval jeho přítel a spolužák z Jimramova František Husák. Avšak rodiče Šedí s tímto záměrem nesouhlasili a ani brněnský farář Václav Pokorný to nedoporučil. Zatím to tedy vypadalo, že Rudolf Šedý bude pokračovat v práci knihaře. Začal uvažovat o tom, že by si zařídil vlastní nakladatelství a tiskárnu, po vzoru Jindřicha Schlumpfa v Küsnachtu. V závěru pobytu v Curychu jej navštívil mladší bratr Gustav a společně podnikli cestu do Paříže.
Ze Švýcarska se vrátil po třech letech, v roce 1901. Na doporučení brněnského faráře Pokorného se rozhodl přijmout místo u Britské biblické společnosti a stal se cestujícím kolportérem Biblí. Od této chvíle směřovaly jeho kroky pozvolna do církevní služby. Kolportéři cestovali ve dvou. Bratr Šedý spolupracoval nejprve se starším a zkušenějším kolportérem Josefem Motlem. Ten pocházel z Lanškrouna a byl členem Jednoty bratrské.
Spolupráce se zbožným bratrem ve víře a schopným kazatelem Rudolfa Šedého velmi ovlivnila. Netrvala však moc dlouho, protože bratr Motl předčasně zemřel. Druhým spolupracovníkem byl bratr Fojt pocházející z Ústí u Vsetína, který byl členem sboru baptistů na Vsetíně. V rámci kolportáže Biblí se bratr Šedý setkával i se členy dalších církví a rád vzpomíná na společenství s nimi. Pak ale musel tuto službu opustit, protože představitelé římskokatolické církve si na kolportáž Biblí stěžovali. Proto nebylo Rudolfu Šedému prodlouženo povolení k této činnosti. Ve svých pamětech neuvádí, jak dlouho ji vykonával.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Pan vikář Rudolf Šedý – apoštol severní Moravy (sepsal Aleš Zapletal, bohoslovec, na základě knihy Paměti pana vikáře Šedého, vydané v Benešově nakladatelstvím Eman v roce 2008) Foto: Wikipedie – Rudolf Šedý
