Věřící na Filipínách si připomněli Velký pátek ukřižováním

Manila  – Několik katolických radikálů se nechalo na Filipínách ukřižovat při tradičním rituálu připomínajícím utrpení Ježíše Krista. Mnoho dalších lidí si bičovalo záda v naději, že tak smyjí své hříchy a zajistí uzdravení svých blízkých či úspěšnější život. Krvavý obřad, který se katolické církvi příliš nezamlouvá, sledovaly tisíce lidí.

Radikální věřící, kteří se rozhodli nechat ukřižovat, doprovodili na vrch u obce San Pedro Cutud vesničané převlečení za římské setníky a přibili je na kříže. Podobné scény se odehrávaly i v jiných městečkách na severu Filipín.

Před sehraným ukřižováním se jiní kajícníci s trnovými korunami na hlavách bili do holých zad ostrými bambusovými tyčemi, někteří si je nechali pořezat žiletkou, aby jim tekla krev.

Devětapadesátiletý malíř Ruben Enaje se nechal na kříž přitlouci už třiatřicetkrát. Vysvětluje, že jde o výraz vděčnosti za to, že přežil pád z budovy. „Příští rok se dostanu do seniorského věku. Naše kosti jsou trochu jiné, začínáte být rozbolavělý. Tuto tradici předám někomu mladšímu,“ plánuje tento muž.

Mary Jane Sazonová si muka Ježíše Krista na kříži připomněla letos pošestnácté. „Když se takto oddám, moje modlitby se vyplní,“ tvrdí a dodává, že když tradici přerušila, vrátily se jí zdravotní problémy.

V San Fernandu se nechal ukřižovat 62letý rybář Wilfredo Salvador, který tímto způsobem děkuje za to, že překonal psychické zhroucení. Na kříži visel jen krátce, než ho z něho sousedé sundali. Pak si nechal ve stanu zdravotníků obvázat rány a odešel domů.

Agentura AP připomíná, že k přitlučení dobrovolníků na kříž se používají vysterilizované hřebíky, po snětí z kříže je prohlédnou zdravotníci, aby se ujistili, že jejich zranění nejsou komplikovaná.

Katolická církev věřící na Filipínách opakovaně vyzývá, aby si Velký pátek místo těchto krvavých rituálů připomínali raději modlitbou a dobročinností.

Filipíny jsou největší katolická země v Asii. Z jejích 106,5 milionu obyvatel je skoro 80 procent katolíků. Jde o dědictví někdejší více než 300leté španělské nadvlády nad Filipínami.

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.