Po podpisu dočasné čínsko-vatikánské dohody o biskupských jmenováních z roku 2018, obnovené loni v říjnu, jsou všichni biskupové Čínské lidové republiky v plném společenství s Římem. Jejich jména se nicméně dosud neobjevují v Papežské ročence, ani nebyla oficiálně zveřejněna jmenování čtyř nových pastýřů (v diecézích Ťi-ning, Chan-čung, Čching-tao a Chung-tung), vysvěcených po uzavření dohody. Pokračuje nicméně publikace oficiálních nekrologů čínských pastýřů jako praxe, započatá Svatým stolcem v roce 2004.
V rubrice “Smutek v episkopátu” vatikánského deníku L´Osservatore Romano (22.2.2021) se tak objevila vzpomínka na dva biskupy, které si Pán k sobě povolal na přelomu starého a nového kalendářního roku. Texty, které přinesla rovněž vatikánská agentura Fides, seznamují se životem “neoficiálního biskupa” S‘-pchingu, mons. Ondřeje Chan Ťing-tchao, který zemřel ve věku 99 let v noci ze 30. na 31. prosince 2020, a mons. Josefa Cung Chuaj-te, od roku 2003 emerity v San-jüan, který odešel na věčnost 5. ledna 2021 ve věku 100 let. Také jejich nekrology doplňují příběh, líčený střízlivým, avšak nikoli váhavým tónem, který spojuje celou generaci hrdinských svědků víry. Patří do zástupu biskupů, kteří těžce trpěli za Mao Ce-tungova režimu a následné kulturní revoluce (1966-1976) a mohli požívat relativní svobody až po nástupu Teng Siao-pchinga.
Související – Čína po celé zemi instaluje kamery, „neposlušným“ křesťanům sahá na peníze
O mons. Chanovi vatikánský nekrolog připomíná, že po kněžském svěcení (roku 1947) byl “v roce 1953 zatčen kvůli katolické víře a věrnosti papeži a po určitém čase věznění odsouzen k 27 letům nucených prací, ze kterých šest prožil v izolaci v bunkru”. Pouze roku 1980, díky intervenci již zmíněného komunistického politika Teng Siao-pchinga, byl osvobozen “kvůli službě, kterou jako vědec mohl prokázat státu”. Biskup Chan byl totiž významným znalcem klasických jazyků (do své mateřštiny přeložil Teologickou sumu sv. Tomáše), takže později působil jako univerzitní profesor. V roce 1982 přijal tajné biskupské svěcení jako pomocný biskup diecéze S‘-pching. V tomto úřadě založil “první zdravotní středisko, domov pro seniory a sirotčinec” ve zmíněné diecézi. Jako “neoficiální” biskup, neuznaný čínskou vládou, trpěl těmito okolnostmi až do konce života. V posledních letech žil pod přísnou policejní kontrolou, jeho pohřbu se nemohl účastnit klérus ani věřící a jeho náhrobní deska nenese žádný náboženský znak ani biskupský titul”, konstatuje vatikánský nekrolog.
Otázka tzv. neoficiálních biskupů zůstává bodem, který dosud vatikánsko-čínská dohoda plně nevyřešila. Pouze někteří z nich byli mezitím uznáni čínskou vládou (v Nan-jang, Fu-čou, Feng-siang a Šou-čou). Stejně tak dosud nebylo ujasněno vymezení diecézí, kde se vatikánský a čínský seznam liší v počtu, označení i zeměpisné rozloze těchto celků. Kupříkladu diecéze S‘-pching, kde biskup Chan působil, podle Pekingu neexistuje, protože ji přidružil k diecézi Ťi- lin.
Související – Čína za prvních šest měsíců roku odstranila z kostelů přes 900 křížů
Trochu méně pohnutý, i když nijak výrazně, je životní příběh mons. Cunga, o kterém již Vatikánský rozhlas informoval. Byl vysvěcen na kněze v roce 1949, v šedesátých letech (1961-65) mu byl “z důvodů víry” výkon kněžské služby zakázán. Byl odsouzen k nuceným pracím, kde setrval 14 let. Nekrolog popisuje, že také mons. Cung přijal v roce 1987 tajné biskupské svěcení, avšak na rozdíl od mons. Chana po několika letech obdržel uznání státních úřadů. To mu umožnilo vycestovat na pouť do Itálie (1997), během které ho ve Vatikánu přijal Jan Pavel II. Vzhledem k jeho smírčímu postoji ke státní moci v Číně byla rakev mons. Cunga vystavena k úctě věřícím v kostele, kde se později konaly pohřební obřady, uzavírá deník Svatého stolce.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 25. února 2021 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
