V severosyrském Kobani přibývá konverzí ke křesťanství

Kobani – V severosyrském městě Kobani přibývá Syřanů, kteří se odvrátili od islámu a konvertovali ke křesťanství. Město do roku 2015 ovládali radikálové z Islámského státu (IS) a konvertité tvrdí, že válečná zkušenost s IS a krutosti, jež tato skupina páchala podle svého tvrzení ve jménu islámu, je odvedla ke křesťanům. Jak napsala agentura Reuters, v Kobani, které leží na syrsko-turecké hranici, se první evangelický kostel otevřel loni.

V Kobani Islámský stát porazily s podporou USA kurdské jednotky, poslední bašta IS padla v Sýrii letos. Hlavní proud muslimů radikální interpretaci islámu, jakou razil Islámský stát, sice zavrhl, avšak jejich náhled na islám zůstal ovlivněn krutým násilím, jež IS praktikoval.

V městských centrech syrského severu, obývaného hlavně Kurdy, žije sekulární populace a mnozí tvrdí, že tam sílí agnosticismus. V případě Kobani posiluje křesťanství, jehož vyznavače Islámský stát pronásledoval.

Kritici však na čerstvé konvertity pohlížejí s nedůvěrou. Podle nich jim jde o osobní výhody, jako je finanční pomoc od křesťanských organizací, jež v regionu působí. Láká je také vidina získání práce anebo usnadnění cesty do emigrace v Evropě.

Konvertité ale tuto interpretaci odmítají; trvají na tom, že jde opravdu o otázku víry. „Po válce proti Islámskému státu lidé hledali tu pravou cestu a chtěli se distancovat od Islámského státu. Měli strach a cítili se ztracení,“ řekl Umar Firás, který pracuje pro jednu křesťanskou organizaci v táboře pro vysídlence. Tato skupina pomohla založit kostel. Podle Firáse se tam nyní chodí modlit 20 rodin, tedy 80 až 100 lidí. „Scházíme se v úterý a obřady se konají v pátek. Přijít může kdokoli,“ řekl Firás.

Pastorem kostela je čtyřiatřicetiletý Zani Bakr, který loni přišel z jiného města na severu Sýrie, Afrínu. Ke křesťanství se přihlásil v roce 2007. „IS ten konflikt vydával za náboženský, používal náboženská hesla. Právě proto mnoho Kurdů přestalo věřit v náboženství obecně, nejen v islám,“ řekl. Z mnohých se stali ateisté, z jiných jsou teď křesťané. Ještě více než v Kobani je jich podle Bakra v Afrínu.

Maxim Ahmad při výbuchu v Kobani přišel o ruku a kvůli ošetření odešel do Turecka. Seznámil se tam s kurdskými i tureckými konvertity a rozhodl se k nim připojit. „Vypadali šťastní a všichni mluvili o lásce. Proto jsem se rozhodl následovat Ježíšovo učení,“ tvrdí Ahmad. I jeho přátelé a příbuzní se teď zajímají o možnost přiklonit se k nové víře.

Někteří obyvatelé Kobani rostoucí přítomnost křesťanů odmítají. Podle nich křesťanské charity ze Západu využily chaos a utrpení, jež vyvolala válka, a přiměly ke konverzi lidi, kteří doufají, že jim to něco přinese. „Mnozí si myslí, že z toho budou mít prospěch. Buď materiální anebo azylový, protože věří, že žádosti o azyl jsou v případě křesťanů v cizině vyřizovány přednostně,“ řekl bývalý učitel arabštiny Sálih Naasan, který se nyní věnuje práci v oboru nemovitostí.

Křesťané ze Sýrie odcházeli po desetiletí. Většinou mířili do Libanonu a do Evropy. Naasan je praktikující muslim a situaci v Kobani nepovažuje za klad. „Je to možná reakce na Islámský stát, ale nepovažuji to za pozitivní. Pouze to přidává další náboženskou dimenzi, která v komunitě, jako je tato, povede k napětí,“ řekl. Stejně jako většina muslimů odmítá interpretaci islámu podle Islámského státu. Skupina zotročovala a zabíjela lidi po tisících a mimořádně brutálně se chovala k menšinám, v Iráku pronásledovala jezídy.

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK  Foto: Wikipedie – Kobani