Praha – Lidé ve středu v Praze uctili u příležitosti 80. výročí vzniku 310. stíhací perutě RAF (Royal Air Force) památku hrdinů druhé světové války. Na Vinohradském hřbitově zavzpomínali na Fridolína Hoyera, průkopníka těžké atletiky a boxu, a na jeho syna Jiřího, který se podílel na přípravě atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Večer se pak v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově konala historická přednáška a mše za mrtvé hrdiny protinacistického odboje.
Pietní akt začal odpoledne na Vinohradském hřbitově, organizátoři položili květiny a věnce k hrobu Fridolína Hoyera a jeho syna Jiřího. Fridolín Hoyer založil v roce 1907 na Karlově náměstí Školu tělesné kultury, první zařízení svého druhu v Česku, které navštěvovali i filmové hvězdy nebo členové policejního sboru. Po jeho smrti převzal vedení školy jeho syn Jiří. Ten v době protektorátu ukrýval v otcově škole pod žíněnkou zbraně, které měly být použity při atentátu na Heydricha, řekl dnes při pietním proslovu bývalý ministr školství, katolický kněz Petr Piťha. „Zde je uložen popel dvou mužů, otce a syna, kteří sice nezahynuli, ale riskantně nasadili svoje životy při heydrichiádě“, řekl Piťha. S Jiřím Hoyerem se osobně znal a Školu tělesné kultury jako dítě navštěvoval.
„Chodil jsem tam do odpoledního tělocviku a po cvičení jsem musel čekat, aby mě tatínek odvedl domů. Jednou jsem zkusil zvednout takovou obrovskou žíněnku, když jsem ji zvedal, načapal mě při tom pan Hoyer,“ řekl dvaaosmdesátiletý Piťha. „Pak si mě zavolal a zeptal se mě, jestli už jsem velký mužský. To je věc, kterou žádné malé dítě neodmítne, řekl jsem, že ano. Pak jsme mluvili o tom, jak se velký mužský pozná, a vyústilo to k tomu, že umí udržet tajemství. Když jsem to pochopil, podali jsem si ruku a on mi vysvětlil, že tím tajemstvím bude, že nikdy nepromluvíme o té žíněnce,“ podělil se Piťha o svůj příběh. Kontakt s Jiřím Hoyerem udržoval Piťha i v dospělosti. V šedesátých letech mu Hoyer prozradil, že se pod žíněnkou ukývaly zbraně, které v roce 1942 použili parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš při atentátu na Heydricha. Po Piťhově proslovu zazněly slavnostní výstřely a česká a slovenská státní hymna.
V podvečer se ve strahovské bazilice Nanebevzetí Panny Marie konala zádušní mše za padlé a zemřelé hrdiny protinacistického odboje u příležitosti 80. výročí vzniku 310. stíhací perutě RAF, která bojovala v bitvě o Británii. Právě 310. stíhací peruť zasáhla ze všech československých perutí do bitvy o Británii nejvíce, sloužil u ní například i poslední český žijící pilot druhé světové války Emil Boček.
Fridolín Hoyer se narodil v roce 1868 v Praze. V roce 1894 se se svými přáteli rozhodl založit Klub atletů Žižkov, který záhy přejmenovali na 1. těžkoatletický klub Žižkov. Hoyer byl také průkopníkem boxu. První oficiální zápas v Praze se konal roku 1910 právě mezi ním a Němcem Waldemarem Sandem. Škola tělesné kultury, kterou založil počátkem 20. století, byla po válce znárodněna a pod různými názvy fungovala až do roku 1991.
Jeho syn Jiří vedl v otcově škole cvičení a vyučoval box. Byl však i umělecky nadaný, stal se například členem Kabaretu Červená sedma, studoval operní zpěv v Berlíně, napsal na 150 písňových textů. Počátkem 20. let začal spolupracovat s baletem Národního divadla, objevil se i v několika filmech jako Zamilovaná tchyně, Švejk nebo Tři vejce do skla. Po otcově smrti v roce 1941 převzal vedení tělocvičny, ve které působil téměř až do konce života. Zemřel v roce 1974.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 23. července 2020 Foto: Wikipedie – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Praze
