Berlín/Jeruzalém/Kapské Město (ČTK/AP) – V Německu luteránští pastoři nabízejí očkování proti nemoci covid-19 přímo v kostelech. V izraelských ortodoxních komunitách, které jsou skeptické k vědeckým objevům, se o změnu postoje souvěrců snaží někteří rabíni. V Jihoafrické republice zase do ulic vyrazili hrobníci. Ředitelé pohřebních ústavů mají pro veřejnost důležitou zprávu: „Pohřbíváme příliš mnoho lidí,“ píše agentura AP.
Očkovat proti covidu-19 se začalo před rokem a tradiční kampaně veřejného zdravotnictví propagující očkování už dnes mnohdy zůstávají bez odezvy. Ke společnému úsilí se tak připojují i netradiční skupiny lidí. Otevírají svatyně, chodí od domu k domu a od vesnice k vesnici, vysvětlují přínosy vakcíny a někdy nabízejí očkování přímo na místě.
SOUVISEjÍCÍ – Zástupci tří světových náboženství v ČR vyzývají lidi k očkování
Epidemie vstupuje do třetího roku, celosvětový počet mrtvých dosáhl 5,4 milionu a propagátoři vakcíny musí čelit strachu, nedůvěře, samolibosti, nepohodlí a lidem, kteří mají prostě větší starosti než covid.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Jednoho prosincového dne přijela kolona pohřebních vozů s kvílením sirén k nákupnímu centru na předměstí jihoafrického Johannesburgu. „Očkujte se, očkujte se!“ vykřikuje Vuyo Mabindisi, majitel pohřební služby, a rozdává lidem letáky s informacemi, jak předcházet nákaze covidem. „Nechceme, aby z vás byli naši zákazníci,“ volá. Někteří zvědavě reagovali, jiní nerušeně pokračovali ve svých nákupech.
V 60milionové JAR se dosud covidem nakazily přes tři miliony lidí, více než 90.000 z nich po nákaze zemřelo. JAR je nejhůře zasaženou africkou zemí; očkování zde má 40 procent lidí a tento podíl patří k nejvyšším v Africe.
Snahy na komunitní úrovni mohou mít větší ohlas než neosobní kampaně v masových médiích, domnívá se vědkyně Rupali Limayeová, která studuje příčiny toho, proč lidé váhají lidí s očkováním.
Německý pastor Christoph Herbst věří, že očkovat v prostředí, které je lidem bližší než zdravotnická zařízení, by mohlo pomoci. Proto se on a několik dalších luteránských kazatelů v Sasku obrátili na organizaci, která jim pomůže zajistit očkování přímo v kostelech, a to navzdory někdy násilným protestům proti očkování, které se v zemi objevily v posledních týdnech. Někteří pastoři čelili kritice, jiní dokonce výhrůžkám.
„Věříme, že máme odpovědnost, která přesahuje nás samotné,“ řekl Herbst z kostela svatého Petra v Saské Kamenici (Chemnitz). „Nejsme lékaři a nejsme profesionálové. Ale máme prostor a máme dobrovolníky, kteří mohou něco takového zorganizovat,“ dodal.
SOUVISEJÍCÍ – Covid a očkování dětí: odborníci z Bambino Gesù vyvracejí pochybnosti
Herbst nedávno v kostele vyhlásil očkovací den. Když ráno otevřel kované dveře kostela a za nimi stála dlouhá řada lidí, kteří v zimě čekali na očkování, vydechl si úlevou.
Vakcíny vyrobené na Západě se podle odborníků ukázaly jako účinné, ale nízká proočkovanost dává viru více příležitostí k mutacím do nových variant. Sasko má v Německu nejnižší proočkovanost a vysoký počet případů covidu-19.
Podle Herbsta se mnozí odpůrci obávají možných vedlejších účinků, mají pocit, že na ně úřady příliš tlačí, nebo jim vadí jakákoli opatření prosazovaná vládou. Někteří se cítí být diskriminováni jako východní Němci, protože ne všechna jejich očekávání se 30 let po pádu komunismu naplnila.
„Je důležité, aby existoval prostor, kde si navzájem nasloucháme, aniž bychom se odsuzovali,“ říká Herbst.
Podobné metody volí i chicagský komunitní aktivista Caesar Thompson, který klepe na dveře v problémových černošských čtvrtích těžce zasažených koronavirem. Čtyřiačtyřicetiletý Thompson se u místních úřadů zapsal jako „ambasador očkování“ a říká, že nechce nikoho přesvědčovat nebo přemlouvat. Místo toho nabízí informace, odpovídá na otázky a vysvětluje lidem, že je může zaregistrovat k očkování přímo u nich doma nebo v blízkém okolí.
Thompson má jako obchodník dar mluvit a využívá ho v kostelech, na nádražích, v parcích nebo na bleších trzích, zkrátka kdekoliv, kde jsou větší počty lidí. Myslí si, že mu pomáhá, že je „prostě jen obyčejný chlap na ulici“.
V komunitách, na které se Thompson zaměřuje, není koronavirus často tím nejpalčivějším problémem. Pro lidi ve čtvrtích s vysokou kriminalitou, kteří nemají práci ani zdravotní pojištění a snaží se uživit své rodiny, je covid až na posledním místě.
V izraelské komunitě ultraortodoxních Židů panuje nedůvěra vůči světským autoritám, vyhýbají se mnoha výdobytkům moderního života, vyznávají přísný výklad judaismu a při životních rozhodnutích se leckdy spoléhají na rabíny. Zatímco někteří rabíni očkování otevřeně podpořili, jiní zvolili méně nápadný způsob propagace.
Ortodoxní komunity mají jednu z nejnižších proočkovaností v Izraeli a pandemie je zasáhla velmi silně. Představují 13 procent izraelské populace, jejich rodiny jsou početné, často žijí v malých bytech v hustě obydlených čtvrtích, kde se nemoci snadno šíří. Muži se navíc scházejí v synagogách v malých uzavřených prostorech. Polovina populace je mladší 16 let a tato věková skupina se mohla nechat očkovat teprve nedávno.
Nyní, tváří v tvář omikronu, izraelští představitelé „přecházejí do ofenzívy“, říká Avraham Rubinstein, starosta největšího ultraortodoxního izraelského města Bnei Brak. Rozmisťují mobilní očkovací kliniky a zapojují do akce prominentní rabíny.
Jossi Levy, 45letý ultraortodoxní Žid, se z covidu vyléčil na začátku tohoto roku, stejně jako jeho osm dětí a manželka. Opakovaně se objednával a rušil termíny očkování proti covidu. „Není to nic naléhavého. Nejsem proti tomu. Je to jen lenost,“ říká Levy.
Zatímco dokončené očkování má 63 procent Izraelců a posilující dávku dostalo 45 procent lidí, v ortodoxní komunitě jsou tyto údaje zhruba poloviční.
V Indii zapříčinila lhostejnost lidí nízký podíl podaných druhých dávek. Zhruba 40 procent z 1,4 miliardy obyvatel dostalo první dávku, pro druhou už si ale přišlo jen 19 procent lidí.
„Zapomněl jsem na to,“ říká třiadvacetiletý mladík v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš. Lidé už se podle něj pohybují bez roušek, nedodržují rozestupy a „život je téměř normální“. Pětačtyřicetiletý kuchař zase dostal druhou dávku až s odstupem několika měsíců. Stejně jako u mnoha jiných, ani u něj nebyla ochrana před koronavirem příliš vysoko na žebříčku priorit.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK AP Datum: 8. ledna 2022 Foto: screenshot YouTube – ilustrační
