Jeruzalém – V Jeruzalémě se v dnes po dvouměsíční uzávěře znovu otevře chrám Božího hrobu, postavený podle věřících na místě Kristova ukřižování. Izrael tak pokračuje v uvolňování opatření přijatých kvůli koronaviru. Mešity na Chrámové hoře se otevřou až po skončení muslimského svátku íd al-fitr, který začíná v neděli.
Do chrámu Božího hrobu se bude moci vstupovat jenom s rouškami. Dovnitř bude smět naráz jen 50 lidí, kteří mezi sebou budou muset dodržovat dvoumetrové rozestupy. Nemají se dotýkat předmětů v chrámu ani je líbat.
Chrám byl uzavřen 25. března, takže do něj letos věřící nemohli ani o Velikonocích, kdy bývá místo většinou zaplněné davem.
V Izraeli se koronavirem nakazilo přes 16.700 lidí a zemřelo tam 279 pacientů.
Chrám Božího hrobu už 800 let odemyká muslimská rodina
Na místě, kde byl podle křesťanské tradice pohřben Ježíš Kristus, stojí Chrám Božího hrobu, který sdílí šest křesťanských denominací a jeho historie je jako dějiny svatého města příběhem dobývání, svárů i náboženského souznění. Dokládá to i fakt, že chrám každý den už 800 let odemykají a zamykají členové jedné muslimské rodiny.
Jeruzalém je rozdělené město. Arabové a Židé žijí v odlišných čtvrtích, chodí do jiných škol, čtou jiné noviny, sledují různé televizní kanály a žijí odlišné životy. Chrám Božího hrobu je však příkladem toho, jak různé kultury a příslušnících různých denominací mohou fungovat bok po boku. Místo každoročně navštíví statisíce turistů. Dveře tohoto křesťanského svatostánku překvapivě každý den otevírá a zavírá muslim, jehož rodině byly klíče svěřeny před 800 lety.
První stavbou na místě dnešního chrámu byla bazilika, kterou nechal ve 4. století vybudovat římský císař Konstantin I. Baziliku stejně jako další křesťanské kostely v roce 1009 zničil chalífa Hákim z dynastie Fátimovců. Dnešní podobu nejnavštěvovanější památce křesťanství dali ve 12. století křižáci. Chrám leží na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu neboli horu Kalvárii, kde byl Kristus podle Nového zákona ukřižován. Součástí chrámového komplexu je rotunda, kde stojí malá svatyně, která podle tradice obsahuje Ježíšův hrob.
V 7. století muslimský vládce chalífa Umar převzal kontrolu nad Jeruzalémem a odemykáním Chrámu Božího hrobu pověřil jednoho ze svých generálů, předka rodiny Nusajbů. „Když chalífa Umar přišel v 7. století do Jeuzaléma, doprovázeli ho dobyvatelé, kteří jsou mými předky. Chalífa Umar převzal klíče od patriarchy Sofronia a od té doby mám na starosti odemykání dveří,“ řekl Vádžid Nusajba televizi Al-Džazíra.
Muslimská rodina má však na starosti nejen otevírání dveří, ale někdy dělá i prostředníka mezi křesťanskými denominacemi.
Arménské apoštolské církvi současný stav vyhovuje, říká biskup Aris Širvanian, podle kterého opatření přispělo ke klidu mezi křesťanskými církvemi. Představitel Františkánů Atanacius Macora je odlišného názoru a svěření klíčů hodnotí jako historické politické rozhodnutí, s kterým se teď už nedá nic dělat.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. května 2020 Foto: WIkimedia Commons – Jeruzalém
