Brno – Ústavní soud (ÚS) příští týden v úterý vyhlásí očekávaný nález ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži, památku ze seznamu světového dědictví UNESCO. Podle pravomocného verdiktu má zahrada zůstat ve vlastnictví státu. Arcibiskupství olomoucké neúspěšně žádalo o její vrácení v církevních restitucích, poté podalo ústavní stížnost. Soudce zpravodaj Jan Filip svolal vyhlášení nálezu na úterní ráno, informoval soud na svém webu.
Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které církev získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí tedy netýkalo.
SOUVISEJÍCÍ – Květná zahrada v Kroměříži zůstane státu, potvrdil Nejvyšší soud
Kroměřížský zámek a obě zahrady se na seznam UNESCO dostaly společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také zdůrazňovalo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Dovolání arcibiskupství odmítl v roce 2020 Nejvyšší soud. Poukázal na znění zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který podle něj vydání zahrady neumožňuje. „Soudy nemohou politickou reprezentací zvolené pojetí nápravy majetkových křivd uzpůsobovat vlastním představám o žádoucí míře kompenzace újmy, kterou církve a náboženské společnosti v minulosti utrpěly,“ stálo v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Nesouhlasil ani s tvrzením, že zahradu, která kdysi sloužila k relaxaci a odpočinku církevních hodnostářů, lze podřadit pod pojem „obydlí duchovních“.
V následné ústavní stížnosti arcibiskupství uvádělo, že Květná zahrada může svou kulturní, uměleckou, památkovou a turistickou funkci plnohodnotně zastávat pouze v širším celku kroměřížských památek. Justice prý dostatečně nezohlednila specifičnost až unikátnost areálu.
Květná zahrada, známá také pod názvem Libosad, patří podle Národního památkového ústavu, který ji spravuje, mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nechal ji vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Její podobu navrhovali italští architekti.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 19. května 2022 Foto: Wikimedia Commons – Květná zahrada
