Nigerijská křesťanka, která přežila únos organizovaný teroristickou skupinou Boko Haram, připisuje svoji záchranu dohodě s Bohem. Joy Bishara, jedna z 276 dívek, které byly 14. dubna 2014 uneseny ze školy v Chiboku, vystoupila na tiskové konferenci, kterou v hlavním městě Spojených států organizovala společnost International Christian Concern.
„Všichni jsme spali a moje kamarádka mě vzbudila,“ řekla podle Christian Post. „Podívala jsem se na ni a opět usnula. Ale dotkla se mě a probudila mě podruhé, takže jsem poslouchala, jak se země třásla a za branou školy jsem slyšela výstřely.“
SOUVISEJÍCÍ – V Nigérii bylo uneseno více než 60 členů baptistické církve
Protože se „celá podlaha neustále třásla a všude panoval chaos,“ zeptala se své přítelkyně, co se děje. Spolužačka ji informovala, že školu přepadli teroristé z Boko Haram.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
„První věc, na kterou jsem myslela, bylo, jak se moji bratři a moje máma dostanou do bezpečí,“ řekla. „Obvykle, kdykoli lidé z Boko Haram zaútočí na vesnici, lidé prostě opustí své domovy a jdou strávit noc ven a když na druhý den je všechno jasně vidět, pak se jen vrátí do svých domovů.“
Bishara řekla, že když se ona a její kamarádka „modlily o Boží ochranu pro naši rodinu, vešel jeden muž oblečený ve vojenské uniformě“. Muž oblečený jako voják nařídil Bishaře a ostatním dívkám, aby vzbudily všechny studentky. „Začali střílet a strašit nás a říkali, že nás zabijí a nikdo s tím nic neudělá,“ dodala. Bishara si posteskla, že „to je bohužel pravda“, protože „s tím nikdo nikdy nic nedělá“.
Poté, co teroristé sebrali zásoby jídla, zapálili všechny budovy. Muži pak požádali dívky, aby se posadily pod strom, a jedna z nich jim řekla, že „by si všichni měli kleknout a říci své poslední modlitby“.
Teroristé, ale dívky nezabili, místo toho přivezli tři náklaďáky a řekli jim, aby si nastoupily. Když se náklaďáky rozjely, Bishara „uzavřel dohodu s Bohem“. Požádala: „Dovol mi ještě jednou vidět svou rodinu a slibuji, že tě budu následovat po zbytek svého života“. Podle Bishary ten správný moment na útěk, přišel o pět minut později, protože jedno z jejich aut se zastavilo. Zatímco ho muži opravovali, dívce se naskytla příležitost k útěku.
Podívala se kolem sebe a slyšela hlas, který jí říkal ‚skoč‘, ale zápasila se strachem. „Celé to vypadalo děsivě a rozhodovala jsem se, jestli mám skočit nebo ne. Hlas v mé hlavě bojoval s jiným hlasem, který říkal: ‚Pokud skočíš, zemřeš. Takže jsem se musela rozhodnout,“ pokračovala.
„Nakonec jsem došla k závěru, že i když skočím a pak se zraním nebo zemřu, alespoň mě rodiče najdou tady nebo mou mrtvolu a pohřbí mě s vědomím, že jsem mrtvá, než abych šla s těmi lidmi a nikdy mě nikdo neviděl.“
„Tak jsem vyskočila a spadla jsem na břicho, uvědomila jsem si, že stále dýchám, vstala jsem a začala utíkat… běžela jsem celou noc,“ poznamenala. Po příchodu do vesnice narazila na dvě další dívky ze školy, kterou navštěvovala v Chiboku, které také vyskočily z náklaďáku. Všichni požádali o pomoc farmáře, který je vzal zpět do Chiboku.
International Christian Concern označila Nigérii za jednu ze tří zemí, kde dochází k masivnímu pronásledování křesťanů. Organizace prosazující náboženskou svobodu uvedla, že Nigérie nepodnikla žádné kroky k řešení smrti desítek tisíc křesťanů a milionů dalších věřících, kteří byli nuceni odejít ze svých domovů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 28. listopadu 2021 Foto: Pixabay – ilustrační
