Tři věci, které jsem se na učil od pastora, který byl 70 let ve službě

Pastor Vernon Lyons je dědeček mé ženy. V roce 1951 založil sbor v Ashburnu jižně od Chicaga. Byl v něm až do letoška pastorem, téměř celých 70 let.

Většina z mé generace ho asi nezná. Letos ní řečníkem na žádné konferenci. Je těžké ho sledovat na Twitteru, protože tam nepíše. Ze všech knih a letáků, které si sám vydal je na Amazonu jen jedna. Už není uveden na webu sboru, který založil, sbor vede nový pastor.

Ale přestože je na pastoru Vernonovi mnoho zahaleno, stojí za to se od něho učit. Verš Židům 13,7 říká, abychom nosili v paměti ty, kdo nás vyučovali Boží slovo, abychom sledovali závěr jejich života a následovali jejich víru. Jistě, kromě Ježíše není nikdo hoden toho, abychom ho ve všem napodobovali, ale Bůh nám dal věrné příklady, které nám pomáhají orientovat se ve výzvách života a ve službě.

Díky dědečkovi své ženy jsem získal obrovský vhled do služby pastora – trávil jsem čas s ním a s jeho rodinou, vlastně je to moje rodina. Patnáct let jsem sledoval rozpětí jeho služby, během níž se vystřídalo celkem 13 amerických prezidentů a proběhlo nesčetně morálních změn. To nejlepší, co jsem se od něho naučil, jsou tři charakteristiky, které Pavel učí Timotea, charakteristiky potřebné pro to, aby pastor ve službě vytrval (2. Timoteovi 2,1-7).

1. Cílevědomost

Když se Pavel v závěru svého života ohlíží na svou službu, říká Timoteovi, svému synu ve víře: Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí“ (2. Timoteovi 2,4). Pavel viděl, jak se Jan Marek odvrátil od služby (Skutky 15,43), ale po čase se vrátil (2. Timoteovi 4,11). Viděl jiné jako Démase, který z lásky ke světu odešel od Boha (2. Timoteovi 4,10). Pavel věděl, co to znamená doběhnout až do cíle, věděl, že ti, kdo to zvládnou, se nemíchají do civilních záležitostí, do toho, co rozptyluje od poslání evangelia.

Ve Vernonově životě jsem viděl pastora, který se plně oddal pouze práci pro Pána. Neviděl službu pastora jako nějaký nášlapný kámen k něčemu lepšímu. Nerozhlížel, kde by založil nový sbor, protože by mohl být větší. Nerozšiřoval svůj vliv za každou cenu. Investoval do jižního Chicaga, do jednoho sboru, a to celých sedm desetiletí.

INSET: Neviděl službu pastora jako nějaký mezistupeň k něčemu lepšímu.

Naše rozhovory vždy prozařovala jeho láska k církvi. Vernon miloval svůj sbor i všechny ostatní sbory. Často se ptal, o čem kážu a jak se daří mému sboru. Neunavovalo ho přemýšlet o službě v církvi a modlit se za ni. Jeho zaměření bylo jednoznačné – dokonce byl v roce 1968 zatčen a musel zaplatit pokutu 25 dolarů, protože „dělal na ulici smetí“ tím, že rozdával letáky.

Byl také neukojitelný čtenář. Skoro až do devadesáti jezdil po konferencích, aby se dovídal nové věci a rostl. Zároveň měl svůj rytmus odpočívání. Vždycky si vzal na celý leden volno. Jeho vášeň pro Pána a pro jeho sbor byla soustředěná! Byl vzorem v sebekázni, nezaplétal se do záležitostí obyčejného života a měl ruce položené na pluhu (Lukáš 9,62).

2. Charakter

Ve 2. Timoteovi 2,5 Pavel také říká: „Kdo závodí, nedostane cenu, nezávodí-li podle pravidel.“ Jde o to, že pastor musí sloužit podle pravidel. Jeho život se musí vyznačovat bezúhonností a všemi návyky, které budují Kristu a jeho církvi dobrou pověst.

Jinými slovy pastor nemůže budovat svou službu na jiném základě než na tom, který položil Ježíš Kristus (1. Korintským 3,10-15). Nemůže roznášet Boží slovo s neupřímností a nepoctivostí (2. Korintským 2,17), ani se nemůže ospravedlňovat prací pro Boha, jestliže sám neroste v milosti (1. Timoteovi 4,11-16). Charakter je skutečně jádrem dlouhodobé služby a na pastoru Vernonovi vidím život, který se vyznačuje poctivostí, štědrostí a pokorou.

V posledních letech se kvůli morálním pokleskům, osobní hrabivosti zhroutilo několik velkých křesťanských organizací, ambice ve službě otrávily ty, kdo je vedli. V takových případech jejich služba vzkvétala, protože ten, kdo se schovával, zůstával neznámý. Jakmile však vyšel na světlo, všechno se zhroutilo.

Vernon měl také své chyby i kritiky. Ale čím blíže jste se k němu dostali, čím více s ním trávíte času a posloucháte ho, tím více si uvědomujete, jak moc Kristus, církev a duše mužů a žen Vernona motivuje. Každý den trávil čas na modlitbě a čtením Bible. Potřeby ovcí vždy byly i jeho břemenem.

Pracovnu mu přestěhovali ze sborové budovy k němu domů, ale on stále hledá cesty, jak sloužit Pánu a jeho lidem. Během krize COVID-19 i přes svůj věk 92 let využíval YouTube kanál a hlásal evangelium. Jeho oddanost tomu, aby poznával Krista a dával ho druhým poznat, je neúnavná.

3. Pilná práce

Pavel uzavírá své poselství Timoteovi výzvou k práci: „Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu.“ (2. Timoteovi 2,6). Pavel chápe milost tak, že ti, kdo věří v Boží svrchovanost, cítí, že musí pracovat nejpilněji (1. Korintským 15,10). To je určitě případ Pastora Vernona.

Celých sedm desetiletí inicioval mnoho programů, má za sebou tisíce návštěv doma a v nemocnicích, tisíckrát kázal evangelium, pracoval s místní misií pro chudé, bránil víru na veřejnosti, cestoval za moře, aby povzbuzoval misionáře, na dvou místech vedl stavební kampaně, založil biblický institut, vyučoval nesčetně vedoucích a tak bychom mohli pokračovat.

Pracoval pilně.

Byl to pastor ze staré školy. Naslouchal lidem, radil manželským párům, sloužil na pohřbech a po nich potěšoval, křtil a kázal Boží slovo. Díky Boží milosti se jeho službě dařilo, přežil víc než jedno rozštěpení sboru, posílal lidi kázat evangelium – to vše ještě v době, než se objevily sociální sítě.

Dívejte se na staré kazatele

Službu Vernona Lyonse jsem poznal dost dobře a s některými jeho doktrínami a metodami nesouhlasím. Ale to nevadí, on by řekl o mě totéž. Některé rozdíly plynou z teologického přesvědčení, některé z toho, že jsme každý z jiné generace. A přesto je jeho vliv na můj život nesmírně cenný.

Jestliže C. S. Lewis říká, že je nebezpečné se ušklíbat nad starými knihami, totéž je možné říct o lidech i pastorech. Jak snadno může mladý kazatel dospět k tomu, že nové je lepší. Ale mladší pastoři potřebují perspektivu těch, kdo šli před námi.

To není všechno. Potřebujeme sílu charakteru, jakou Vernon Lyons tak dlouho ukazoval. Jeho cílevědomost a vytrvalost jsou svěží alternativy k nákladnému individualismu, který živí krátkodobé služby, a ty nenesou okamžité a hojné ovoce.

Hodiny, které jsem s ním strávil, jsou pro mě zdrojem vytrvalosti ve službě. Pastýřská práce není pro lidi se slabým srdcem a já vděčím Bohu, že mi ukazuje takový příklad pastýřské věrnosti.

Autor: David Shrock Překlad: Jan Vopalecký Článek vám přinášíme ve spolupráci s portálem The Gospel Coalition  Foto: Unsplash – ilustrační

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.