Praha – Italští věřící mají nové znění Otčenáše – při této modlitbě už nebudou říkat „neuveď nás v pokušení“, ale „nedopusť, abychom upadli do pokušení“, napsal britský deník The Guardian. Změnu inicioval papež František, podle něhož z původního překladu vyplývá, že pokušení přivozuje Bůh. Kardinál Dominik Duka dnes na serveru cirkev.cz uvedl, že úpravu textu schválila italská biskupská konference a netýká se žádných dalších národních jazyků.
Tomáš Halík pro Lidové noviny poznamenal, že Česko je na změnu modlitby po vzoru Itálie moc konzervativní. On sám by ale upravené znění patrně schvaloval.
„Já osobně bych se k úpravě spíš přikláněl. I když změna ustáleného znění by pomohla lépe pochopit smysl této modlitby, myslím, že v hodně konzervativním prostředí většiny křesťanských církví v Čechách k té změně nedojde,“ uvedl teolog pro Lidové noviny.
Halík dále upozornil, že dnes katolickou církev reprezentují převážně kněží s vyšším věkem a duchovní z Polska, což v něm vyvolává pochybnosti o změně.
Překlad znění Otčenáše pochází z Vulgaty, tedy latinského překladu bible pořízeného na přelomu 4. a 5. století z původních jazyků.
Upravenou podobu Otčenáše používají od prosince 2017 i francouzští věřící, kteří Boha žádají: „Nedopusť, ať podlehneme pokušení.“ Změna vyvolala nelibou reakci v kruzích tradicionalistů. Za „velmi znepokojující“ ji tehdy označil Philip Lawler, šéfredaktor konzervativního serveru Catholic World News, protože modlitba je podle něj „hluboce zakořeněná“.
„Nová verze Otčenáše se snaží vyhnout tomu, aby z ní vyplývalo, že Bůh se nějak podílí na zlu,“ konstatovala Meredith Warrenová, která učí biblistiku a religionistiku na univerzitě v Sheffieldu. „Změnou ale papež opomenul nemálo příkladů z Bible, kde Bůh při pokoušení svých následovníků, a dokonce i vlastního syna, spolupůsobí s ďáblem. Nový překlad fakticky protiřečí doslovnému významu řecké podoby modlitby,“ tvrdí Warrenová.
„Jde o otázku překladu, Kristus neučil apoštoly tuto modlitbu latinsky, museli bychom vycházet z aramejštiny,“ uvedl kardinál Duka. Smysl textu volně přeložen podle něj říká: „Nedopusť, abychom upadli do pokušení; aby nás přemohlo pokušení; ať podlehneme pokušení.“
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-mn- ČTK Foto: Wikimedia Commons – Tomáš Halík
3 Komentáře
Otakar Vožeh
Jak jsem napsal jinde, tzv. „otčenáš“ není „modlitbou Páně“ a volá po přehodnocení (převyložení) z hlediska Písma. Nikde v NZ textech nenajdeme zmínku o tom, že by se ranná Církev modlila tuto modlitbu.
V kontextu diskuse se tu dostává na otázku vzniku zla a otázku Boží absolutní svrchovanosti.
Vladimír M.
Otčenáš je modlitba Páně, protože nás ji naučil Pán.
3,14ranha
Texty NZ jsou VELMI STRUČNÉ. Některé pro apoštoly samozřejmé věci tam ani rozepsány či popsány nejsou. (A my je máme potvrzené třeba až archeologií, nebo logickou dedukcí) Někteří pisatelé NZ to dokonce doslova takto píší – že skutky Ježíše a apoštolů by vystačily na celou hromadu dalších knih.
Otázka zlého i Zlého a Boží jedinosti je v Bibli řešena opakovaně a důraz se přesunul od SZ svrchovanosti (Bůh přímo působí zlo) k NZ Bohu který zlo dopouští (aby jak věříme bylo obráceno nejpozději po smrti v mnohem větší dobro), je to spojenou i s otázkou svobody.
Koneckonců ve SZ se téměř nijak neřeší otázka věčného života (přitom sousední egyptská říše jím byla doslova posedlá a vynakládala na posmrtné přípravy neuvěřitelné úsilí ) a ještě i saducejové v ježíšově době popírali život po smrti.
PS: Možná byste mohl nadhodit pár míst co vám vadí v otčenáši ať se bavíme o něčem konkrétním… ono vypadá dost podezřele když po opravě otčenáše volá nějaký Otakar Vožeh s 2000 letým zpožděním 😀