ŘÍM – Výsledky nového průzkumu Pew Reseach ukázaly, že přesně 50 procent katolíků ve Spojených státech správně odpovědělo na otázku týkající se učení katolické církve o transsubstanciaci – víře v to, že během mše se chléb a víno stávají skutečným tělem a krví Ježíše Krista.
Druhá polovina katolíků nesprávně tvrdí, že katolická církev učí, že chléb a víno jsou jen symboly Kristova těla a krve, a studie zjistila, že malé procento si není jisté.
Podle portálu Crux více než polovina prokázala znalost katolického pojetí očistce jako místa, kam jdou duše, než dosáhnou nebe. Pouze 71 procent katolíků odpovědělo na otázku ohledně očistce správně. To číslo však výrazně převažuje nad počtem katolíků, kteří prokázali správné chápání učení katolické církve o eucharistii.
Nové výsledky průzkumu byly zveřejněny v úterý 23. července výzkumným střediskem Pew Research Center, americkým think tankem, který měřil znalosti Američanů o víře a tradicích hlavních světových náboženství.
Online průzkum, během kterého odpovědělo 10 971 lidí, proběhl 4. – 19. února. Dotazník se skládal se z 32 otázek, z toho 14 bylo o Bibli a křesťanství, 13 o jiných světových náboženstvích.
Letošní průzkum je druhou studií Pew Research analyzující americké znalosti o náboženství po úvodním průzkumu v roce 2010.
Američtí evangelikálové ukázali nejlepší znalost Bible a křesťanství, následovali mormoni, zatímco Židé se dostali na přední místo v poznání jiných světových náboženství.
Celý problém, proč protestanti a někteří katolíci zpochybňují přítomnost Krista v eucharistii, podle kněze Dwighta Longeneckera sahá do 14. století.
„Teologii reformátorů ovlivnil nominalizmus Williama Ockhama (1285–1347), který zpochybnil existenci metafyzických realit ve prospěch vnímané reality hmotného světa. Zkrátka: je to jen symbol,“ napsal pro Catholic Herald.
Průzkum podle Longeneckera odhalil velký rozkol v církvi „mezi dvěma naprosto protichůdnými chápáními křesťanství.“
„Moderní materialista věří, že křesťanství je lidský vynález, který je produktem určitého historického období a kultury. Jako takový se může nejen změnit, ale musí se měnit podle času a kultury, ve které se nachází. Jinými slovy, křesťanství je relativní náboženství,“ poznamenal americký kněz.
„Druhý pohled je nadpřirozený. Křesťanská víra pro něj není relativní; je zjevená Bohem,“ dodal.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-mn- Datum: 9. srpna 2019 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
15 Komentáře
Realtoltek
Není to zdaleka symbol ale hlavně nepochopení učení Ježíše Krista a Svatého písma. Ježíš je nebeský chléb a ten zde byl vylit pro všechny jako Svatý duch, dokonce jak je psáno i pro psíky.
Kdo zná písmo tak ví, jak je jedinému Bohu odporná konzumace, popíjení krve… celá eucharistie je tedy pro jediného Boha ohavná a je otázkou jestli začla být prováděna z nevědomosti anebo to byl Satanův záměr.
Konečný Fr.
Pokud by byl v hostii přítomen Ježíš, znamenalo by to, že by spolu s hostií putoval jícnem do žaludku, kde je hostie zpracována. Živiny pak jdou do krve(s nimi i Ježíš?). A zde na molekulární úrovni by Ježíš zaútočil na rakovinné buňky a nastalo by zázračné uzdravení. Hostie by také může fungovat jako placebo. Myslím, že správné uvažování je, že hostie zůstane hostií materiálně stejnou, bez proměny.
Karel Krejčí
Jak velice je vzdáleno – ZNOVUZROZENÍ. Co k tomuto názoru ještě dodat?
Eva Hájková
Ale on za to přece nemůže. Nebo ano?
Eva Hájková
Já myslím, že původně křesťané prostě společně stolovali.
Karel Krejčí
Je zajímavé, že když se modlíme – nebo když si to myslíme, že se modlíme a dokonce navzájem se ujišťujeme, jak je nezbytné se modlit – téměř nikdo se nepozastaví nad tím, jak se může obsah neviditelné a nehmotné modlitby zrealizovat v něco hmatatelného nebo nějaký děj, stav, uzdravení a pod. Celé křesťanství je postavené na víře, spravedlnosti a uvědomění si, že to, co je hmotné, je pouze dočasné a to, co je neviditelné – je věčné. Opět je zde protiklad: jak může někdo tvrdit, že v něm žije Kristus, když se Jím odmítá sytit a nebýt si vědom oběti a moci prolité krve za odpuštění našich hříchů? Jak bychom bez tohoto uvědomění mohli tvrdit, že jsme spaseni a naše hříchy jsou nám odpuštěny? Na to, že tento ryze duchovní akt má ve svém důsledku veliký dopad v pozitivním i negativním smyslu, nás upozorňuje apoštol Pavel v 1.Korintským 11.kapitole.
Eva Hájková
Katolíci kdysi tvrdili: „Mimo církev není spásy“.
Dnes už vědí, že to neplatí. Dnes už vědí, že i Duch svatý působí mimo církev. Protože církev není taková, jaká byla nebo jaká by měla být. Církev je porušená, stejně jako svět. Jistě je to velký problém a měli bychom něco dělat pro jeho překonání.
Eva Hájková
Takže přitom nemusíme ani hnout prstem?
Karel Krejčí
Ne, my si musíme uvědomit, že to za nás Bůh dokonale vše připravil a na nás je, abychom tomu uvěřili.
Eva Hájková
My tedy nemusíme dělat vůbec nic? Všechno za nás udělá Bůh?
Anebo – zeptám-li se lépe – my nesmíme dělat vůbec nic?
Karel Krejčí
Paní Hájková, máte pravdu, všechno za nás dokonale udělal Bůh a na nás je, abychom tomu uvěřili a přijali. Pokud tomu nevěříme a snažíme se milost opět zaměnit za skutky, pak jsme nepochopili význam Kristova poslání a můžeme se znovu vrhnout do studia a naplňování skutků Starého zákona.
Eva Hájková
Pane Krejčí, takže ani Apoštol Pavel vlastně nic nedělal, ale všechno to jeho prostřednictvím dělal sám Bůh?
Mimochodem, já jsem před časem o Pavlovi napsala kázání:
http://evahajkova.blogspot.com
Co si o tom myslíte? Do jaké míry je to moje vidění Pavla pravdivé?
Karel Krejčí
Paní Hájková, spojujete dohromady dvě zcela odlišné věci. Apoštol Pavel vynakládal veškerou svou životní energii pro poslání, ke kterému jej Bůh předurčil, tedy předávat světu Dobrou zprávu, při čemž mu šlo i o život a dokonce také pro tuto víru násilnou smrtí zemřel – to je jedna věc. Druhá věc je naše samotné přijetí Kristovy oběti s tím, že již dva tisíce let je toto dokonáno a na nás je, abychom si to uvědomili a uvěřili tomu. Zde je naše veškerá aktivita zcela zbytečná a pokud ano, nepochopili jsme – a to je ta věc druhá.
Eva Hájková
Dobře. Já to beru. Zpráva už je dávno předána. Není třeba vůbec nic dělat, jenom čekat, zda bude přijata.
Já jsem tím kázáním na danou perikopu samozřejmě neměla v úmyslu nic dokazovat. Bylo mně nabídnuto, abych ho napsala a přednesla. Tak jsem to udělala.
Radoslav Kollár
samozrejme že oplátka a víno je len symbolika