Při popisu toho, co se stalo v kostele Jonathana Edwarda v Northamptonu ve státě Massachusetts v roce 1734, pozorovatelé uvedli: „Bohu se zalíbilo… projevit svou svobodnou a svrchovanou milost obrácením velkého množství duší v krátkém čase. Obrátily se od formálního, chladného a nedbalého vyznávání křesťanství k živému uplatňování všech křesťanských milostí a k mocnému praktikování našeho svatého náboženství.“
Během duchovního probuzení Bůh nadpřirozeně proměňuje věřící i nevěřící v církvi, lokalitě, regionu, národě nebo ve světě prostřednictvím náhlého, intenzivního nadšení pro křesťanskou víru. Lidé pociťují Boží přítomnost a dochází u nich k lítosti, pokání a modlitbě. Lidé žízní po Božím slově, dochází k mnoha autentickým obrácením a odpadlíci jsou obnoveni.
Duchovní probuzení v Americe
Velké probuzení v letech 1734-43
V prosinci 1734 vypuklo v Northamptonu ve státě Massachusetts, kde byl pastorem mladý Jonathan Edwards, první historicky významné probuzení. Po měsících neplodné práce ohlásil, že se obrátilo pět nebo šest lidí – jedna mladá žena. Napsal: „Byla jednou z největších společnic v celém městě. “ Obával se, že její obrácení uhasí plamen, ale stal se pravý opak. Během šesti měsíců se obrátilo tři sta duší – ve městě, které mělo pouhých 1100 obyvatel!
SOUVISEJÍCÍ – Co byste měli vědět o probuzení a historii probuzení v Americe
Zpráva se šířila jako požár a podobná probuzení vypukla ve více než 100 městech. Dramatická kázání George Whitfielda, která začala ve Filadelfii v roce 1739, byla jako škrtnutí sirkou v již probíhajícím probuzení. Odhaduje se, že Whitfieldovo kázání osobně slyšelo 80 procent z 900 000 amerických kolonistů. Stal se první americkou celebritou.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Druhé velké probuzení v letech 1800-1840
V roce 1800 patřil k evangelikální církvi pouze každý patnáctý obyvatel Ameriky (5 300 tisíc). Presbyteriánský duchovní James McGready vedl probuzenecká shromáždění v Logan County v Kentucky, kde docházelo k zvláštním duchovním projevům. Následná probuzení na táborových shromážděních přilákala tisíce lidí až z Ohia. Rev. Gardiner Spring uvedl, že po následujících 25 let neuplynul jediný měsíc, aby někde nebylo zaznamenáno probuzení.
V roce 1824 zahájil Charles Finney kariéru kazatele, která nakonec přivedla ke Kristu 500 tisíc lidí. Jen v Rochesteru ve státě New York se v roce 1831 obrátilo nevídaných sto tisíc lidí – probuzení se rozšířilo do dalších 1 500 měst. Do roku 1850 vzrostl počet obyvatel země čtyřnásobně na 23 milionů, ale počet lidí spojených s evangelikálními církvemi vzrostl téměř desetinásobně – ze 7 % na 13 % obyvatelstva – z 350 tisíc na 3 miliony členů!
Probuzení mezi podnikateli v letech 1857-1858
V roce 1857 najala North Dutch Church v New Yorku podnikatele Jeremiaha Lanphiera jako laického misionáře. Ten se modlil: „Pane, co chceš, abych dělal?“. Lanphier byl znepokojen úzkostnými tvářemi podnikatelů na ulicích New Yorku a rozhodl se otevřít kostel v poledne, aby se podnikatelé mohli modlit. První setkání bylo stanoveno na 23. září – tři týdny před bankovní krizi v roce 1857. První týden se shromáždění účastnilo šest lidí, další týden dvacet, pak čtyřicet a nakonec se přešlo na každodenní shromáždění. Zanedlouho byly všechny prostory obsazeny a pro modlitební setkání podnikatelů se začaly otevírat i další kostely. V roce 1857 vypuklo probuzení, které se rozšířilo po celých Spojených státech i po celém světě. Někdy bývá nazýváno Velkým probuzením modlitebních shromáždění (The Great Prayer Meeting Revival). Díky němu přibylo do církevních kartotéčních dokumentů odhadem milion lidí a až milion ze 4 milionů stávajících členů církve se také navrátilo ke Kristu.
SOUVISEJÍCÍ – Jedno probuzení střídá další: Brownsvillské probuzení
Probuzení během občanské války v letech 1861-1865
Hořký spor o otroctví uvrhl Spojené státy do nekrutější občanské války. Válká si vyžádala 620 tisíc mrtvých Američanů – každý padesátý z 31 miionů lidí sečtených při sčítání lidu v roce 1860. Na začátku občanské války v roce 1861 se zdálo, že vojáci obou stran nechali své křesťanské přesvědčení doma a morálně klesli na úplné dno. V roce 1862 se karta obrátila, nejprve mezi vojáky Konfederace. Odhaduje se, že se obrátilo 300 000 vojáků, rovnoměrně rozdělených mezi jižní a severní armádu.
Probuzení ve velkoměst v letech 1875-1885
Mladý podnikatel Dwight L. Moody se účastnil Velkého probuzení v roce 1857, které zachvátilo Chicago Moody, později vedl probuzení na Britských ostrovech, kde promluvil k více než dvěma a půlmilionu lidí. V roce 1875 se Moody vrátil domů a zahájil probuzení v největších amerických městech. Statisíce lidí se obrátily a miliony lidí byly inspirovány největším vítězem duší své generace. V této době se obecný světonázor Američanů odkláněl od křesťanského konsensu. Darwinismus a vyšší kritika získávaly na popularitě a Moody se stal prvním evangelistou, který se stal terčem útoků – byl obviněn, že z náboženství udělal opiát pro masy.
Na přelomu 19. a 20. století se nálada v zemi měnila. Mimo církev to byla éra rozhlasu, filmů a „jazzového věku“. První světová válka vedla k morálnímu úpadku a k bouřlivým dvacátým létům. Když tato éra 29. října 1929 náhle skončila a následovala Velká hospodářská krize, byl zájem o duchovní probuzení překvapivě malý. Uvnitř církve zuřil půl století trvající boj mezi evangelikalismem a teologickým liberalismem, který pronikl do protestantských denominací hlavního proudu. Výsledkem bylo, že probuzení 20. století byla omezenějšího rozsahu a neměla tak široký dopad na společnost jako ta dřívější.
SOUVISEJÍCÍ – Probuzení v Asbury pokračuje. Tisíce lidí přicházejí z celé země, aby prožili Boží dotyk
Probuzení v letech 1905-1906
Zpráva o velšském probuzení z let 1904-1905 se koncem roku 1904 rozšířila mezi velšsky mluvícími osadníky v Pensylvánii a propuklo tam probuzení. Do roku 1905 vzplála místní probuzení například v Brooklynu, Michiganu, Denveru, Nebrasce, Severní a Jižní Karolíně, Georgii, na Taylorově univerzitě, Yale a na Asbury College ve Wilmore v Kentucky.
Billy Sunday, který se zhruba v této době stal klíčovou postavou, kázal více než sto milionům lidí, přičemž se odhaduje, že došlo k nejméně milionu obrácení.
Probuzení na Azusa Street v roce 1906
V roce 1906 se William J. Seymour, afroamerický pastor z hnutí Svatosti, slepý na jedno oko, vydal do Los Angeles, aby se ucházel o místo kazatele. Poté, co začal kázat, byl však po druhé bohoslužbě vyhozen. V nedalekém domě zahájil modlitební shromáždění a po mnoha měsících soustředěných modliteb na něj sestoupil Duch Boží, kterému říkali „druhé požehnání“. Nakonec se mezirasové shromáždění rozrostlo natolik, že věřící získali zchátralý metodistický kostel na Azusa Street 312, kde každodenní shromáždění pokračovala po tři roky. Letniční hnutí a pozdější charismatické hnutí, které se ve 20. století rozšířily po celém světě, mají své kořeny v tomto probuzení.
Probuzení po druhé světové válce
Po druhé světové válce, v letech 1947 a 1948, zažili letniční dva proudy probuzení, jeden jako probuzení pozdního deště a druhý jako uzdravující probuzení. Probuzení zažilo také velké množství evangelikálů, což vedlo k mnoha obrácením. V této době se objevila vlivná generace křesťanských vedoucích. Bill Bright založil Campus Crusade for Christ.
V roce 1949 na scéně explodovala záslužná kariéra Billyho Grahama, který zpopularizoval evangelikální křesťanství pro novou generaci, během jeho kampaní v Los Angeles, kterou sponzoroval Výbor křesťanských podnikatelů. Odhaduje se, že jeho téměř čtyřset evangelizačních kampaní se zúčastnilo 180 milionů lidí a další miliony je sledovaly v televizi. Vysokoškolská probuzení začala již v roce 1946, ale když v roce 1950 dosáhlo celonárodní publicity probuzení na Wheaton College založené na modlitbách, podnítilo to další vysokoškolská probuzení po celé Americe.
Charismatická obnova a Jesus Movement
Koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let 20. století se rozvinulo více probuzení celonárodního rozsahu. Prvním směrem byla charismatická obnova, která se rozšířila daleko za hranice letničních církví, do univerzitních kampusů, katolické církve a protestantských denominací hlavního proudu.
Druhý směr, široce propagovaný Jesus Movement, zdůrazňoval odvrácení se od drog, sexu a radikální politiky k přijetí Bible za svou a nalezení Ježíše Krista jako osobního Spasitele. Není překvapením, že se toto probuzení rozšířilo do univerzitních kampusů, zejména na Asbury College v roce 1970 ve Wilmore. Během týdne se probuzení rozšířilo po celé zemi. V roce 1976 si Amerika zvolila znovuzrozeného prezidenta Jimmyho Cartera a evangelikalismus od té doby až dodnes zůstává pevnou a vlivnou částí americké společnosti.
Probuzení v polovině 90. let
Navzdory rozsáhlé sekularizaci společnosti od kulturní revoluce, která začala koncem 60. let, přinesl Bůh v polovině 90. let opět řadu probuzení, většinou do charismatických a letničních skupin. V roce 1994 to bylo Torontské požehnání a Brownsvillské probuzení v Pensacole na Floridě, které během dvou let zaznamenalo sto tisíc obrácení. Vysokoškolská probuzení se rozšířila po celé Americe, počínaje Howard Payne University v Brownwoodu v Texasu pod kázáním baptisty Henryho Blackabyho.
Hnutí Promise Keepers
Hnutí Promise Keepers, nejznámější z probuzení v polovině 90. let, začalo v roce 1991, kdy se na Coloradskou univerzitu sjelo 4 200 mužů, aby byli vyzváni žít podle své víry. V roce 1993 se sešlo už 50 tisíc mužů ze všech států a 16 národů. V následujících letech se akce na stadionech konaly ve městech po celých Spojených státech. Duch probuzení a transformace zachvátil celou Ameriku, když se jich zúčastnily miliony mužů. Probuzení dosáhlo svého zenitu 4. října 1997, kdy se na National Mall ve Washingtonu shromáždil více než milion mužů. Na konci roku 2000 se podle údajů hnutí Promise Keepers zúčastnilo 5 milionů mužů 100 konferencí. Od té doby byly ovlivněny další miliony věřících mužů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Zdroj: ChurchLeaders.com Datum: 1. března 2023 Foto: Wikimedia Commons – Jonathan Edwards
1 Komentář
Jiří Aron
Americké mediální legendy, ta jejich fascinace čísly náboženskými prožitky a vzájemná soutěživost. Nábožensky povrchní a naivní Američané navíc obdivují a jdou za takovými osobnostmi, které umějí veřejně dobře slibovat a dostanou tak průměrného posluchače obvykle tam, kam sami chtějí.
Jenom Bůh ví, kolik z těch citovaných statisíců a milionů skutečně uvěřilo v Ježíše Krista. Věřím, že někteří opravdu uvěřili! ale určitě je všude potřeba posunout desetinné čárky.