Tel Aviv – Několik stovek ultraortodoxních židů se dnes střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti zahájení povolávání této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády.
Protest, při němž někteří ultraortodoxní židé podle ToI házeli také plastové lahve a lejna policejních koní na novinářky, se konal v den, kdy se má na náborový úřad dostavit prvních 500 studentů židovských škol ješiv. Dalších 400 je povoláno na úterý. Server Walla odhadl, že z počtu povolaných z této komunity nakonec do armády nastoupí asi třetina.
SOUVISEJÍCÍ – Izraelská armáda začala povolávat do služby studenty náboženských škol
Podle ToI mnozí rabíni zakázali studentům ješiv, aby k náboru přišli. Server Ynet napsal, že ve čtvrtích ultraortodoxních komunit kolovaly také letáky, na nichž stálo, že nábor je „hrozný holokaust mladých ultraortodoxních židů ve svaté zemi“.
Ultraortodoxní židé (charedim) měli v Izraeli donedávna výjimku z branné povinnosti, která platila od vzniku státu Izrael v roce 1948. Letos v červnu nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ a generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vládu vyzvala, aby okamžitě začala s povoláním asi 3000 ultraortodoxních židů. To je počet, který je armáda schopna během roku (od července do července příštího roku) vyřídit. První povolávací rozkazy jim zaslala 21. července. Náborový proces podle ToI normálně trvá asi dva roky, nyní ale bude urychlen. Podle ToI je nyní v ješivách asi 63.000 studentů, kteří by mohli být podle zákona povoláni.
Izraelský ministr obrany Joav Galant na začátku července uvedl, že armáda potřebuje asi 10.000 nových vojáků. Izrael vede válku v Pásmu Gazy s palestinským teroristickým hnutím Hamás a na severu Izraele bojuje přes hranici s libanonským hnutím Hizballáh. Minulý týden vzrostly navíc obavy z odvetného útoku Íránu na Izrael poté, co zřejmě izraelská armáda či tajná služba zabily v Teheránu politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníju. Pomstu za to slíbil Hamás, Hizballáh, Teherán i jemenští povstalci.
Ultraortodoxní židé, kteří odmítají brannou povinnost, tvrdí, že služba v armádě je neslučitelná s jejich způsobem života. Mnozí Izraelci, kteří brannou povinnost plní, dlouhodobě kritizují výjimku pro ultraortodoxní komunitu. Výjimku označil za ilegální a diskriminační vůči ostatní skupinám obyvatel v roce 2017 také nejvyšší soud. Izraelské vlády se od té doby úspěšně vyhýbaly tomu, aby vytvořily legislativu, jež by tuto záležitost upravila. Po většinu období od verdiktu soudu stran této věci byl premiérem Benjamin Netanjahu, který se i nyní díky ultraortodoxním stranám drží u moci. Netanjahu získal několik odkladů u soudu pro řešení této záležitosti, letos ale poslední odklad vypršel.
Kritika výjimky zesílila i v souvislosti s válkou v Gaze, kvůli níž bylo povoláno přes 300.000 rezervistů. Při pozemní operaci v Gaze a teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, jímž válka začala, zemřelo přes 680 izraelských vojáků. Při teroristickém útoku zabili palestinští ozbrojenci na 1200 lidí, většinou civilistů, izraelská odveta v Pásmu Gazy stála život podle tamních úřadů ovládaných Hamásem nejméně 39.623 Palestinců, většinou rovněž civilistů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. srpna 2024 Foto: Pixabay – ilustrační
