Praha – Spolek Kašpar uvede v příštím týdnu jako rodinné představení ve velikonočním čase jeden z nejznámějších příběhů světa, Pašije. Spolek hru o utrpení a smrti Ježíše Krista nazkoušel v covidové době, od pondělí 11. dubna do Velkého pátku 15. dubna ji bude uvádět odpoledne i večer, sdělila ČTK Tereza Plintová za Spolek Kašpar.
Pašije vycházejí názvem z latinského slova passio, tedy utrpení a označují se tak buď přímo evangelijní vyprávění nebo divadelní hry či hudební skladby, které se utrpením Ježíše inspirují a téma zpracovávají. Pašijové hry se uvádějí ne jako připomínka dobrovolně podstoupené smrti, ale oslava vědomě svobodného života zbaveného strachu ze smrti.
SOUVISEJÍCÍ – Brněnský festival letos poprvé nabídne koncert v novém kostele na Lesné
Tradice pašijových her sahá do 13. století, což je úzce spjato s těžkými životními podmínkami poddaného lidu. Víra se jim stávala často východiskem z utrpení. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Lidé hledají dobro a zlo a snaží se je zobrazit v lidových hrách, které se nesou v náboženském duchu a souvisí s dobou, ve které vznikaly. Jejich popularita se nejdéle udržela na venkově, kde se postupně staly tradicí.
V Česku tradice pašijových her žije přes 200 let v Hořicích na Šumavě. První písemné doložení tamních pašijových her se datuje k roku 1816. Původně byly spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. Rozšířily se v 19. století. Hry byly zrušeny za druhé světové války a snahu tradici po válce obnovit zhatil komunistický režim. V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her.
Pašije zpracovávali také hudební skladatelé. Všechna čtyři pašijová vyprávění zkomponoval například Johann Sebastian Bach, inspiraci v nich nalezl i Bohuslav Martinů.
Spolek Kašpar představí Pašije jako vizuální podívanou, plnou nejen živých, ale i výtvarných obrazů, projekce a choreografie. To vše doplněné živou hudbou kapely Ondřeje Švandrlíka a textem Václava Renče z Popelky nazaretské. Tuto mariánskou báseň složil Renč ve vězení v Leopoldově, kam byl na začátku 50. let ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí odsouzen na 25 let. Vězni ale tehdy neměli k dispozici papír a tužku a tak si pasáže básně uchovávali v paměti spoluvězni.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 7. dubna 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
