Plzeň – Krajský soud v Plzni ve čtvrtek rehabilitoval devět římskokatolických duchovních, kteří působili v západních Čechách a byli v září 1949 komunistickým režimem zatčeni a na několik týdnů vzati do vazby. ČTK o tom dnes informoval právník Lubomír Müller, který návrh na rehabilitaci inicioval.
Podle něj byli duchovní viněni mimo jiné z toho, že ochotně přijímali tajnou kurýrní cestou různé ilegálně rozmnožované oběžníky s protistátním obsahem – takzvané pastýřské listy, pokyny o exkomunikaci, dekret Svaté stolice a jiné. Režim považoval za závadný i způsob, jakým odůvodnili v prohlášení adresovaném tehdejší vládě a výboru Národní fronty fakt, že se zřekli svých kněžských platů. „Uvěznění byli po několika týdnech stresujícího pobytu ve vazbě propuštěni, aniž by došlo k jejich odsouzení. Tehdy platná ústava proklamovala, že každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru,“ uvedl Müller, který se zabývá rehabilitacemi lidí utlačovaných komunistickým režimem. Minulý rok zastupoval také faráře Josefa Toufara, zatčeného a umučeného příslušníky komunistické Státní bezpečnosti v roce 1950 v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem.
SOUVISEJÍCÍ – Skupina senátorů se kvůli smlouvě s Vatikánem obrátila na Ústavní soud
Plzeňský soud nyní rehabilitoval duchovní Bedřicha Bohdala, Františka Slavíčka, Františka Korála, Jindřicha Senfta, Václava Klaboucha, Josefa Zahrádku, Karla Forsta, Františka Jílka a Karla Smetanu, kteří působili v západních Čechách. Zatčeni a umístěni do vazby byli 9. září 1949. Rehabilitace se nikdo z nich nedožil, v době zatčení bylo nejmladšímu z nich 37 let a nejstaršímu 73 roků.
Mezi uvězněnými byl původně ještě František Wonka, který byl rehabilitován z podnětu svého vzdáleného příbuzného v roce 2021, a také Josef Resl. Resl byl nakonec odsouzen k čtyřletému trestu těžkého žaláře, takže se na něj vztahovala rehabilitace přímo ze zákona, řekl Müller.
„Senát pod vedením (soudce) Tomáše Mahra dospěl k závěru, že v této věci je třeba i po více než 75 letech zjednat nápravu, a dodal, že soudy mají povinnost rehabilitační předpisy interpretovat extenzivně ve prospěch dotčených osob. Jedině takto mohou být adekvátně naplněny požadavky Listiny základních práv a svobod a ochrana práva na spravedlivý proces,“ uvedl Müller. Soud tak podle něj zároveň potvrdil, že stát nemá právo zasahovat do pokynů o exkomunikaci, není oprávněn určovat pravidla pro vyloučení z náboženské organizace, ani trestat nikoho za to, že se veřejně zříká kněžských platů. „Nikdo není povinen takové platy přijímat a zavázat se tak ke službě světské vrchnosti. Právní zásady z tohoto rozhodnutí se tedy netýkají jen oněch devíti duchovních římskokatolické církve, ale mají obecnou platnost,“ dodal Müller.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 22. března 2025 Foto: Pixabay
