Brno – Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila ve středu ČTK z webu soudu. Veřejné jednání s dokazováním se tedy konat nebude.
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení.
Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Podle návrhu opozičních poslanců byla novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž „náklady“ ponesou církve.
Poslanecký návrh oproti senátorskému více akcentoval také dopady novely na menší církve. Pod návrh se podepsalo 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Poslanci také navrhli soudu, aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli osvětlit okolnosti přijetí zákona. Vzhledem k tomu, že veřejné jednání se konat nebude, je jasné, že ÚS návrhům na výslechy svědků nevyhověl.
Jako třetí v pořadí dorazil k ÚS návrh senátorského klubu STAN. Podepsalo jej 19 členů klubu. Tvrdili, že první senátorský podnět je podložen spíše ideologickými důvody, zatímco oni prý argumentují více v ústavněprávní rovině.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 4. října 2019 Foto:
