Smlouva s Vatikánem podle Lipavského nezhorší pozici obětí zneužívání v církvi

Praha – Smlouva mezi Českem a Vatikánem podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nezhoršuje postavení obětí zneužívání v církvi, naopak vytváří podmínky pro jeho zlepšení. Lipavský to ve čtvrtek řekl senátorům v úvodu schvalování smlouvy, jejímž kritikům vadí pasáž týkající se zpovědního tajemství a jeho nositelů. Odmítl rovněž obavy, že by smlouva posilovala zpovědní tajemství a tím zhoršila vyšetřování trestných činů v církvi. Ministrovi oponoval předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska, který by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda smlouva není jednostranně výhodná pro Vatikán.

Ministr senátorovo tvrzení odmítl. „Nemusíme se obávat, že by se smlouva stala součástí ústavního pořádku České republiky a byla měřítkem pro posuzování ústavnosti běžných zákonů,“ uvedl. Na rozdíl od dohod jiných zemí s Vatikánem v české verzi smlouvy „není ani stanoveno, že by zpovědní tajemství bylo nedotknutelné či absolutní“, řekl Lipavský. „Smlouva nijak toto zpovědní tajemství neupravuje nad rámec současného právního řádu, což byla klíčová podmínka, kterou jsme měli,“ dodal.

SOUVISEJÍCÍSenát schválil smlouvu ČR s Vatikánem, žádost o její ústavní přezkum odmítl

Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá a že může být použit pro všechny církve. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve.

Láska uvedl, že o tom, kdo bude nositelem zpovědního tajemství, bude rozhodovat církev. Smlouva jí podle senátora umožní určit, kdo je pastoračním pracovníkem a tedy nositelem zpovědního tajemství. Stát se ve smlouvě vzdal možnosti určit jejich okruh zákonem, uvedl Láska. Podle něj církev s odkazem na zpovědní tajemství bude moci odmítnout policii spolupráci při vyšetřování deliktů a trestných činů sexuální povahy. „To není ochrana věřícího, to je prostě ochrana církevních hodnostářů,“ dodal.

Senátor navrhl horní parlamentní komoře, aby se obrátila na Ústavní soud s žádostí o přezkum smlouvy s ústavním pořádkem. Podle Lásky by to ústavní soudci řešili přednostně. Pokud tomu Senát nevyhoví, Láska má podle svých slov přislíbeny podpisy potřebných 17 senátorů, aby mohl žádost podat. Učinit by tak ale mohl až po schválení smlouvy v obou komorách parlamentu a před ratifikací prezidentem.

Láska by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda je smlouva lidskoprávní a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku. Ústavní soud by měl také rozhodnout, zda je smlouva vyvážená a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.

V roce 2003 Parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát Parlament smlouvu odsouhlasí a poté ji ratifikuje prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu se Svatým stolcem mají.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 24. ledna 2025 Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,,

3 Komentáře

  1. Podepsání Vatikánské smlouvy je naplnění skutkové podstaty „Činnost pro cizí mocnost“ v tomto případě Vatikán. Není možné aby někdo pracoval pro cizí mocnost když už jsou nyní obětmi občané ČR. Jakmile president podepíše nový zákon, přijde žaloba to je jasný fakt na kterém již se pracuje :). Satan si vyrobil bič sám na sebe.

    Odpověď
  2. Pokud se objektivně proká6e, že podpis vatikánské smlouvy zhorší právní postavení občanů ČR nebo že již nyní existují oběti trestných činů, jejichž šance na spravedlnost budou podpisem smlouvy sníženy, mohlo by to být interpretováno jako poškozování občanů ve prospěch cizí moci, což by mohlo být relevantní podle ustanovení o neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo dalších právních předpisů.

    Klíčové aspekty pro právní posouzení:
    Důkaz o přímém poškození práv občanů: Pokud je doložitelné, že smlouva například:

    Znesnadní přístup k spravedlnosti pro oběti trestných činů (např. ochrana zpovědního tajemství by bránila vyšetřování zločinů),
    Umožní jednání, které zvýhodňuje katolickou církev na úkor občanů jiných vyznání nebo bez vyznání,
    Omezí státní suverenitu v oblasti trestního práva nebo ochrany práv občanů,
    pak by to mohlo být považováno za újmu způsobenou státem jednajícím ve prospěch cizí mocnosti, v tomto případě Vatikánu.

    Nejasnosti nebo výhody pro Vatikán: Pokud smlouva přiznává výhody nebo výsady, které církevní představitelé mohou využít k tomu, aby se vyhnuli odpovědnosti za trestné činy, nebo pokud zavádí nerovné právní podmínky mezi občany, mohlo by to být právně i společensky problematické. Například pokud zpovědní tajemství zabrání odhalení nebo trestání trestných činů, jako je sexuální zneužívání, mohlo by to být považováno za porušení práv obětí.

    Rozpor s českou Ústavou: Ústava ČR zaručuje rovnost občanů před zákonem a ochranu základních práv. Pokud by se ukázalo, že smlouva tyto principy porušuje, například zvýhodněním jedné instituce (Vatikánu) na úkor ostatních, mohla by být podána ústavní stížnost. Taková situace by mohla být rovněž vnímána jako poškození občanů ČR.

    Právní odpovědnost za přijetí smlouvy: Ti, kdo smlouvu schvalují a prosazují, by mohli být odpovědní, pokud by se prokázalo, že jejich rozhodnutí vedlo k poškození občanů ČR. To však vyžaduje důkladné důkazy o tom, že:

    Vědomě jednali v zájmu cizí mocnosti (Vatikánu),
    Způsobili újmu občanům ČR, která je měřitelná a konkrétní,
    Při rozhodování ignorovali varování odborníků nebo zájmy ČR.
    Role veřejnosti a politického tlaku: Pokud je veřejně zřejmé, že smlouva způsobí újmu obětem trestných činů nebo občanům obecně, lze očekávat výrazný tlak na politiky a možné právní kroky. To zahrnuje petice, podání ústavní stížnosti, a dokonce i žaloby na politiky za zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku).

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář