Slovensko ve čtvrtek získalo svou první medaili na letní olympiádě v Tokiu. Střelkyně Zuzana Rehák Štefečeková tak do své sbírky dvou stříbrných medailí z předcházejících olympiád, přidala i tu nejcennější.
V šestičlenném finále trefila Rehák Štefečeková 43 z 50 terčů a v novém systému soutěže stanovila olympijský rekord. V závěrečném boji o zlato zdolala Američanku Kayle Browningovou (42). Bronz patří Alessandro Perilliové ze San Marina, která získala pro svou zemi vůbec první medaili v historii OH.
„Prožívám obrovskou radost. Jsem ráda, že jsem finále takto zvládla a konečně jsem i sama sobě dokázala, že ve finále umím zastřílet. Přiznám se, že jsem se jen tak po očku asi dvakrát podívala, jak se to vyvíjí, ale pak jsem si řekla, že to raději nebudu sledovat. Velmi mě těší, že jsem si udržela chladnou hlavu, vydržela až do konce a je z toho zlatá medaile,“ řekla Rehák Štefečeková pro RTVS v první reakci po svém triumfu.
„Od té doby, co jsem svůj život odevzdala Pánu, tak už nejsem sama. Jemu nemusím vysvětlovat, co se na soutěži stalo, On je tam se mnou. Vlastně jsme tam spolu,“ řekla v rozhovoru pro stránku Redemptoristi.sk.
„Rada se na Pána napojuji přes hudbu a během soutěže poslouchám gospelovou hudbu. A díky jedné písničce jsem přišla k tomu: „A ty se čeho bojíš? Ty máš přece Pána a soupeřky ho možná nemají. S Ním mohu dosáhnout všeho, po čem toužím.“
SOUVISEJÍCÍ – Matej Tóth: Myslel jsem na své blízké a děkoval Bohu
Přiznala se, že během letní olympiády v Londýně jí od kamarádky přišla textová zpráva s biblickým veršem, kde se psalo, že všechno mohu v Kristu, který mě posiluje. „Takže čeho bych se měla bát, když mám Jeho? Kdo má více?“
Mezi další slovenské olympijské naděje patří Matej Tóth, který v mužské chůzi na 50 km obhajuje zlatou olympijskou medaili a stejně jako Rehák Štefečeková se otevřeně přiznává ke svému vztahu s Bohem.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 30. července 2021 Foto: Wikipedie – Zuzana Rehák Štefečeková
3 Komentáře
Jiří Aron
Tak doufám že nejsem sám, komu to jaksi nejde do hlavy, co říká paní Štefečeková o své víře. Pán Ježíš Kristus přišel proto, aby nás spasil tj. zachránil od hříchu a od věčné smrti. My křesťané jej za to až do smrti vděčně oslavujeme a ještě více po ní.
V rozhovoru na výbornou otázku, jak ji dnes Bůh zachraňuje, rozvedla paní své nedávné úspěšné početí, porod a k tomu okrajově vysvobození z dopravních zácp. O víře mluví jako o prostředku k vyniknutí ve sportu. V něm může všechno tj. vyhrávat. Přitom kontext ve Fp 4 mluví o opačných okolnostech o nouzi a hladovění.
Je tedy pro ni Ježíš Kristus ve skutečnosti něco jako džin v lahvi? Co se stane s její vírou v úspěch, až přijde konec úspěšné sportovní kariéry, stáří a nemoci. Modleme se, aby byla její víra zaměřena na tu správnou osobu. Na Krista.
Olga Nedbalová
Pane Arone, máte pravdu. Kristus nešel na kříž, abychom poráželi soupeře ve sportu. Kristus šel na kříž, aby porazil naši pýchu. Aby změnil naše kamenné srdce na srdce živé. Nakonec nikdo z učedníků nevyniká, ale všichni jsou údy jednoho těla a Kristus je jejich hlavou. Světské soupeření – ve sportu, v zaměstnání, v rodině to v kontextu evangelia nedává smysl. Ach ano, také s tím mám zkušenost. Jak moc jsem chtěla být lepší než ostatní v rodině. Jsem přece zbožnější, obětavější, kdybych byla katolička, ještě si přidám svatozář. Ale Ježíš mě prostřednictvím Písma vůbec nechválil. Pochopila jsem, že tudy cesta nevede. To je světský zlozvyk – to věčné srovnávání. Kdo má více zásluh, kdo je rychlejší, který sbor rychleji roste. Velmi mazaný satanův trik, který nás má vzdálit od Krista.
Olga Nedbalová
A přidám ještě jednu připomínku. Samozřejmě, že sportovec je placený za co nejlepší umístění. Z tohoto pohledu je touha vyhrát a samotná výhra v pořádku. Ale osobně mi vadí nejvíce tato věta. Cituji:
„A ty se čeho bojíš? Ty máš přece Pána a soupeřky ho možná nemají. S Ním mohu dosáhnout všeho, po čem toužím.“
Dvě věci:
1) jak paní Štefečková ví, že soupeřky nemají Pána? Připomíná mi to starozákonní povzbuzování v boji. Izraelci vyhrávali nad ostatními národy, pokud měli po boku Hospodina. Ježíš svým křížem toto zrušil. Nemáme bojovat proti druhým, ale máme v Kristu porazit hřích. Pavel doslova říká: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“
2) S Ním mohu dosáhnout všeho, po čem toužím??????? Ježíš odsunut do role plniče přání? Mých přání? Moje přání nemusí být ideální, více bych se soustředila na poznání Boží vůle.
Nepřímo s tím souvisí velmi nebezpečná záležitost – pokud začneme světský úspěch (zdraví, společenská prestiž) vnímat jako jediný vypovídající znak Božího požehnání. Pokud se budu chovat „dobře“, budu „dobrý“ člověk, Hospodin mi požehná. Jistě, máme děkovat Hospodinu za úrodu, zdraví, děti atd. Ale co s lidmi, kteří jsou věřící, ale jejich život z hlediska světského příliš úspěšný není? Máme ve sboru sestru, které si velmi vážím. Je to vskutku moudrá žena (z hlediska biblického a ostatně i světského). U málokoho si troufnu posuzovat jeho víru, ale tu této sestry vidím skutečně obrovskou víru. Přesto to neměla v životě lehké. Po nepovedeném porodu jí zůstal postižený syn, který žil do svých 12 let. Žil – stravu přijímal skrze intubační hadičky, nemluvil, nechodil. Přesto všechno byl schopen úsměvu. Cítil lásku a péči. Nedlouho po té, co pohřbila syna, jí nenadále umřel manžel – na mozkovou mrtvici. A přesto zůstala oddaná Bohu. Vychovaná v luterské víře a provdána do sboru Českobratrské církve evangelické. Když jsem se s ní bavila o budoucnosti církve (kolik nás bude, uživíme se?), odpověděla: „Věřím Ježíši, že on si své věrné ohlídá. Je nás jako soli. Ale o to je to lepší.“ Potřebujeme víru, která umí nést kříže. Víra, která si jen plní svá přání, je chvilkové nadšení. Co ve chvílích zmatku, úzkosti. Ke komu se budu obracet? A co když mi má přání nebudou splněna? I apoštol Pavel nese svůj osten. Proč ho Ježíš ostnu nezbavil? Zkusme přemýšlet…….