1457: Vznik Jednoty bratrské. Památeční den této události byl stanoven na 1. března.
1467: V Jednotě došlo k zásadní události – ustanovení vlastních kněží, čímž se Jednota stala nezávislou církví. Krok to byl revoluční a velice odvážný, bratři k němu přistoupili s velikou bázní a pokorou, s přesvědčením, že pro ně není jiná možnost.
13. září 1507: Zemřel Prokop z Jindřichova Hradce, někdy nazývaný také Prokop Bakalář, člen Úzké rady Jednoty s titulem sudí. Zažil přelomovou dobu na konci 15. století, kdy se Jednota začala více otevírat vůči světu. On sám byl zastáncem tohoto směru, společně s Lukášem Pražským a dalšími. Kvůli vyostřenému sporu dokonce na čas svou funkci v Úzké radě složil. Později však byl znovu zvolen, aby jakožto sudí Jednoty uvedl církev do jejího nového období.
23. února 1517: V Přerově zemřel biskup Tůma z Přelouče, jeden ze zakladatelů Jednoty bratrské a jeden z prvních tří bratrských kněží, zvolených losem v r. 1467. Působil hlavně v Přerově, z něhož udělal klíčovou bratrskou základnu na Moravě. Zažil různé fáze názorového vývoje Jednoty, třeba spor o vztah Jednoty k vnějšímu světu a světské moci, a přestože ne vždy jeho názory zvítězily, byl doživotně věrným obhájcem Jednoty v mnoha polemikách.
11. února 1547: V Mladé Boleslavi zemřel přední biskup Jednoty bratrské Jan Roh. Po určitou dobu byl podporovatelem sblížení Jednoty s luterstvím, postupem času však od této myšlenky odstoupil. Zasloužil se o revizi bratrské konfese či vydání několika kancionálů, mimo jiné prvního českého notovaného. Působil v Mladé Boleslavi, kde je také pochován.
5. října 1547: Vydání svatojakubského mandátu Ferdinanda I., který nutil bratry k vystěhování z Čech. Nutno říci, že projevu této královské nelibosti předcházelo v Jednotě období příklonu k luterství a větší angažovanosti v politickém životě. Způsobilo to jednak vnitřní duchovní nejistotu a zadruhé pohoršení u vladaře. Poslední kapkou byla bratrská účast v odboji roku 1547. Po vydání mandátu odešla většina bratří na Moravu, což však pomohlo k duchovní konsolidaci a obnově. Přestože král prosazoval perzekuci bratří, šlechta se k tomuto pokynu stavěla spíše liknavě, jelikož si bratří cenila pro jejich pracovitost.
10. května 1627: Bylo Ferdinandem II. vydáno obnovené zřízení zemské, které mimo jiné prohlásilo za jediné náboženství v zemi katolické. Kdo by mandát neuposlechl, byl by počítán za vlastizrádce. Pro české nekatolické stavy vyšel posledního července ještě jeden Ferdinandův mandát, který jim na rozdíl od poddaného lidu dával „milostivou možnost volby“ – do půl roku buď přestoupit ke katolictví, nebo se vystěhovat. Ferdinand II. dokázal to, co se před 80 lety jeho jmenovci podařilo jen zčásti: do emigrace odešlo odhadem 200 tisíc lidí (tehdejší zhruba pětina všech obyvatel) a Jednota bratrská na území Českých zemí zanikla.
4. března 1717 (300 let): Narodil se Jan Theofil Elsner, biskup polské větve Jednoty bratrské. V genealogii bratrských biskupů ho nenajdeme, protože tato polská větev splynula s kalvinistickou církví nepropojenou na obnovenou JB. Jednotě bratrské ovšem prokázal velikou službu – stal se vydavatelem starobratrských spisů, které se pak šířily mezi její duchovní potomky v exilu i doma. „Elsnerovy“ bible, kancionály, publikace, katechismus a mnohé další pomohly zachovat dědictví JB, spisy J. A. Komenského, které bychom jinak neznali, a v neposlední řadě samotnou češtinu.
1727: Rok počítaný jako počátek obnovení Jednoty bratrské. Významnými událostmi v tomto procesu se stalo přednesení tzv. obecného zřízení v exulantské kolonii Ochranově, studium Komenského řádů původní Jednoty a následné sepsání statutů pro celé společenství, čímž začaly ustávat jeho vnitřní spory. Památného 13. srpna poté došlo při Večeři Páně k duchovní obnově, což přineslo smíření, potvrdilo nově nalezenou identitu celé komunity a odstartovalo novou etapu dějin Jednoty bratrské. Přirozeným důsledkem bylo také založení nepřetržité modlitební stráže.
9. července 1737: Do Kapska přijel Georg Schmidt, první bratrský misionář v Jižní Africe. Narodil se v moravském Kunvaldu (dnešní Kunín) a v 17 letech tajně odešel do Ochranova, ve 26 letech se pak nechal vyslat na africkou misii. Jeho službě mezi domorodci se dařilo zdárně, ovšem protivenství ze strany holandské reformované církve i kolonistů nakonec jeho práci znemožnilo a Schmidt se musel v roce 1743 vrátit zpět. Bratři se sice do Afriky vrátili až roku 1789, ale odkaz Schmidtovy práce přesto nalezli stále živý.
4. září 1847 (170 let): Zemřel František Vladislav Hek (Jiráskův „F. L. Věk“), národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel. Narodil se v Dobrušce, část života strávil také v Herrnhutu, kde pomáhal s překlady bratrských textů, především takzvaných Akt Jednoty, což je soubor písemností zachycujících celé dosavadní dějiny JB. Hek bývá také nazýván prvním novočeským satirikem. Roku 1820 uveřejnil své nejznámější dílo Veliký pátek, ve kterém ostře kritizoval dobrušské maloměstské poměry, například epigramem s názvem „Čím větší vůl, tím více titulů“. Za to byl žalován a souzen, což nakonec vedlo ke konfiskaci celého nákladu knihy.
Léto 1857 (160 let): V Ochranově zasedal generální synod světové Jednoty bratrské, který učinil zásadní rozhodnutí. Decentralizoval správu církve, do té doby vykonávanou z Herrnhutu, a umožnil vznik tří samostatných provincií: evropské, britské a americké.
6. ledna 1857: V Čáslavi se narodil první biskup české obnovené Jednoty bratrské Václav Vančura. Více viz článek v tomto čísle.
4. června 1867 (150 let): byl v Horní Čermné založen první sirotčinec Jednoty bratrské. Vilém Hartwig, který tuto práci započal, byl původně cestujícím kazatelem. Bůh pro něj měl ale jiný plán, péči o opuštěné děti, kterých bylo po prusko-rakouské válce víc než dost. I přes počáteční nevraživost okolí se Hartwigovi a jeho manželce nakonec pro toto dílo Jednoty podařilo získat sympatie i důvěru. Krom Čermné posléze vznikly ještě dva další bratrské sirotčince.
9. května 1907: Obnovení sboru v Mladé Boleslavi. Po dlouhé odmlce tím bylo navázáno na předbělohorskou dobu, ve které byla Boleslav s působením bratří neodmyslitelně spjata. Prvním kazatelem sboru se stal pozdější biskup JB Václav Vančura.
17. července 1927 (90 let): Položení základního kamene k modlitebně v Dobřívě. Ta byla slavnostně otevřena téhož roku na výročí vzniku Československa.
3. června 1937: Zemřel Josef Mikuláštík, první kazatel bratrského sboru v Ústí nad Orlicí. Kvůli Božímu povolání do východních Čech se vzdal své touhy jít na misii a od roku 1886 v Ústí věrně sloužil 22 let. S pokorou překonával tvrdost katolického města a nakonec získal mnoho přátel, mimo jiné i spisovatele Aloise Jiráska. Díky Mikuláštíkovi má dodnes ústecký sbor historickou budovu staré Jednoty, kterou se mu podařilo zakoupit v roce 1901.
Léto 1957: Česká Jednota bratrská byla na generálním synodu UF v americkém Bethlehemu prohlášena samostatnou provincií světové Jednoty. V pořadí pátou.
Léto 1967: V Potštejně se konal generální synod Unitas Fratrum, poprvé a zatím naposledy v Čechách. Bylo to možné, protože politické poměry v tehdejší ČSSR byly až do roku 1968 uvolněnější. Delegáti synodu poprvé navštívili zemi otců.
Autor: Ester Brožová Datum: 12. února 2021 Foto: Wikipedie – Kostel Ochranovského seniorátu v Potštejně
Článek je se svolením převzatý z časopisu Jbulletin, občasníku Jednoty bratrské http://jbcr.cz/images/stories/jbulletin/jbulletin_1_2017.pdf
Všechna čísla Jbulletinu najdete zde: http://jbcr.cz/index.php/component/content/article/52-casopis/81-casopis
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
