Praha – V Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání lidu, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340.000. U dalších křesťanských církví je situace podobná.
Sčítání se konalo loni od 27. března do 11. května. Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání. „Lidé to vnímají jako více anonymní. Méně se ostýchali víru uvádět,“ míní šéf statistiků.
K žádné víře se před desetiletím nepřihlásilo 705.400 osob. Loni jich bylo 960.200. Bez náboženské víry je přes pět milionů obyvatel republiky, tedy zhruba o 1,4 milionu víc než v roce 2011. Celkem 3,16 milionu lidí si nechalo odpověď pro sebe. „Ti, kteří se rozhodli odpovědět, se od minula v procentuálním podílu přesunuli především do kategorie bez náboženské víry. O něco vzrostl počet obyvatel, kteří se prohlásili za věřící, ale víru nekonkretizovali. Počet obyvatel, kteří se hlásí k církvi, poměrně výrazně klesl jak absolutně, tak v podílu,“ uvedl gestor sčítání Robert Šanda z ČSÚ.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Před deseti lety se k římskokatolické církvi hlásilo přes 1,08 milionu lidí. Loni bylo římských katolíků a katoliček v Česku 741.000. Při sčítání na začátku tisíciletí měla katolická církev 3,29 milionu věřících a při cenzu v roce 1991 po změně režimu 4,52 milionu. Církev československou husitskou při sčítání minulý rok uvedlo 23.600 lidí, v předchozím cenzu 39.200. Českobratrskou církev evangelickou zmínilo loni 32.600 věřících, před deseti lety 51.900.
„Je tam odklon od konkrétních církví, nejvíce u katolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná,“ uvedl Rojíček. Podle něj se dají nejlépe srovnat údaje za poslední dvě sčítání. „V předchozích dvou cenzech (v roce 2001 a 1991) odpovídalo víc lidí. Začátek 90. let byl ve znamení všeobecného manifestu hlášení se k církvi po období 40 let,“ zdůvodnil předseda statistického úřadu.
Vedle tradičních církví se mohli lidé hlásit i k jiným směrům. Téměř tak početní jako věřící církve husitské byli loni vyznavači řádu rytířů Jedi ze ságy Hvězdné války. „Jediů lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15.000, loni přes 21.000. Sithů bylo pouze 516. Strany Síly jsou poměrně nevyvážené,“ uzavřel Šanda.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 13. ledna 2022 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
9 Komentáře
Eva Urbanová
Je to smutné ale poučné.
K zamyšlení pro každého z nás.
Jaký jsem vzor věřícího a člena církve pro každého já.
A pro církve obzvlášť.
Eva Hájková
Kdyby tam byla otázka, zda se hlásíme ke Kristu, tak napíšu ano.
Realtoltek
Tak to jsem velice rád, že tomu tak je. To, že někdo není členem registrované církve neznamená, že není ve Svatém sboru Ježíše a jak víme, Ježíše si své přitahuje :).
Pavel Kalaš
Bohužel se jedná o typický příklad toho jak média vyvozují ze statistik nesprávné (bohužel někdy často účelově nesprávné – což nepředpokládám zde) závěry. Mnohem více řekne pohled na skutečná čísla:
https://www.czso.cz/csu/scitani2021/nabozenska-vira
Stručně řečeno statistika, ve které skoro polovina (r.2011) či třetina (r.2021) respondentů neodpověděla na otázku týkající se náboženství je v podstatě nepoužitelná. Lze z ní pouze vyvodit, že velká část obyvatel nedůvěřuje státních institucím a nechce jim poskytnout své osobní údaje. Strach ze zneužití bych spíše předpokládal ze strany věřících, kteří tvoří menšinu, která se může obávat potencionálního pronásledování. Tvrdit tedy, že došlo ke snížení počtu křesťanů bych si na základě sčítání lidu rozhodně netroufl. Spolehlivějšími čísly v tomto směru disponují pouze jednotlivé denominace.
Petr Adamec
Problém je, že jednotlivé denominace nedisponují přesnými čísly. Členství v denominaci je různého druhu, mnoho lidí, kteří se třeba označilo za řkc, nikam nechodí, jde o určitou rodinnou tradici, určité sebezařazení a neznamená to, že tito lidé někam konkrétně chodí a třeba příliš věří. Často se jedná o lidi staré,nebo třeba lidi, kteří někam chodili a už nechodí, třeba i desítky let.
Třeba v řkc je pokles členů dán hlavně odúmrtím, ne nutně tím, že by se lidé přestali cítit katolíky. Řkc mají statistiku, kolik lidí přijde do kostela aspoň 1x za rok, jde asi o 400 tis. lidí, takže těch zbylých cca 340 tis jsou lidé, kteří tam nechodí a jen vyplnili dotazník. Dokonce i denominace Křesťanské společenství má mnohem větší počet přihlášených lidí ve sčítání než celkem členů (asi i vlivem toho, že se část lidí ze SECAV cítí být členi platformy křesťanské společenství v rámci této denominace a omylem tedy uvedlo členství v denominaci KS). V ČCE zase třeba bývají ohromné kartotéky a počty členů sborů, ovšem tito členové tam nechodí a často již dávno nebydlí na uvedených adresách. Asi by tyto posčítané kartotéky jednotlivých sborů dali dohromady i mnohem více členů než lidí, kteří to uvedli ve sčítání. Rozhodně drtivá většina těchto členů nemá již desetiletí se sborem kontakt… Toto se může lišit sbor od sboru, někde to zredukovali, někde ne – vedení ČCE se snažilo maximálně ztížit redukci kartoték.
Takže tato čísla jsou velmi ošemetná a docela nejistá, co vlastně znamenají a co z nich vyvozovat. K jejich posouzení by bylo třeba znát více o jednotlivých denominacích a jejich specifikách. Pokles křesťanů znamená především pokles lidí na okraji církve, kteří se k ní ještě počítají i když již třeba desetiletí nikam nechodí, ale v mládí třeba ministrovali. Toto pojetí je generační, mají ho hlavně staří lidé, kterých ubývá, jak postupně umírají.
Petr Adamec
Problém je, že jednotlivé denominace nedisponují přesnými čísly. Členství v denominaci je různého druhu, mnoho lidí, kteří se třeba označilo za řkc, nikam nechodí, jde o určitou rodinnou tradici, určité sebezařazení a neznamená to, že tito lidé někam konkrétně chodí a třeba příliš věří. Často se jedná o lidi staré,nebo třeba lidi, kteří někam chodili a už nechodí, třeba i desítky let.
Třeba v řkc je pokles členů dán hlavně odúmrtím, ne nutně tím, že by se lidé přestali cítit katolíky. Řkc mají statistiku, kolik lidí přijde do kostela aspoň 1x za rok, jde asi o 400 tis. lidí, takže těch zbylých cca 340 tis jsou lidé, kteří tam nechodí a jen vyplnili dotazník. Dokonce i denominace Křesťanské společenství má mnohem větší počet přihlášených lidí ve sčítání než celkem členů (asi i vlivem toho, že se část lidí ze SECAV cítí být členi platformy křesťanské společenství v rámci této denominace a omylem tedy uvedlo členství v denominaci KS). V ČCE zase třeba bývají ohromné kartotéky a počty členů sborů, ovšem tito členové tam nechodí a často již dávno nebydlí na uvedených adresách. Asi by tyto posčítané kartotéky jednotlivých sborů dali dohromady i mnohem více členů než lidí, kteří to uvedli ve sčítání. Rozhodně drtivá většina těchto členů nemá již desetiletí se sborem kontakt… Toto se může lišit sbor od sboru, někde to zredukovali, někde ne – vedení ČCE se snažilo maximálně ztížit redukci kartoték.
Takže tato čísla jsou velmi ošemetná a docela nejistá, co vlastně znamenají a co z nich vyvozovat. K jejich posouzení by bylo třeba znát více o jednotlivých denominacích a jejich specifikách. Pokles křesťanů znamená především pokles lidí na okraji církve, kteří se k ní ještě počítají i když již třeba desetiletí nikam nechodí, ale v mládí třeba ministrovali. Toto pojetí je generační, mají ho hlavně staří lidé, kterých ubývá, jak postupně umírají.
Pavel Kalaš
Ano, to je pravda. ŘKC, ČCE a husité mají tradičně kartotéky plné „mrtvých duší“. Nevím jestli je to ještě pravda, ale pamatuji si, jak v devadesátých letech měl jeden známý opravdu velký problém, když se snažil vystoupit z ŘKC. Tím komentářem jsem chtěl říci, že data statistického úřadu jsou pro zjištění počtu věřících nepoužitelná. Asi jsem měl napsat spíše, že je třeba hledat čísla jinde a ne v kartotékách.
Vladimír Neškudla
Pan Adamec má pravdu, jedná se především o lidi vyššího věku, kdy konfesijní příslušnost byla jaksi automatická. Tito lidé v posledních letech odcházejí. Ještě v roce 1968 bylo křtěno v ŘKC v ČSSR více než 50% populace, nyní tomu tak není. Postupem času se snižuje prokřtěnost populace. Zajímavější číslo je návštěvnost kostelů, která po revoluci byla cca 420 000 lidí v ŘKC každý týden. Nyní poklesla až k 330 000 každý týden (400 000 1x do měsíce), ale % je to nikoliv tak významně, jak uvedeno ve sčítání lidu mezi lety 1991 a 2021. Když vezmeme v potaz odcházení starších generací, tak ŘKC se do jisté míry daří zpevňovat „jádro“ věřících porodností, tedy když už se někdo deklaruje jako katolík, tak žije s Bohem a navštěvuje bohoslužby. Dokonce v těch kvalitativních výzkumech ČR obsazuje první místa v Evropě co se týká % návštěvníků bohoslužeb z řad mládeže vztaženo k počtu těch, co se za věřící katolíky deklarují. V posledních letech je křtěno v ŘKC cca 18 000 lidí ročně, což je okolo 15 – 20% populace, která se v daném roce narodí. Jen část z nich ale v dospělém věku žije s Kristem.
Je potřeba to vidět i v širším kontextu. Sekularizace postupuje všude, kde společnost bohatne. Jedno, zda je to původně katolická nebo evangelická země. Dle Pew research klesl v roce 2019 v USA počet protestantů pod 50% a katolíků pod 20%, nejrychleji rostou dnes v USA tzv. nezařazení a nevěřící, Brazilie nastupuje na tento trend také. Pokles v USA nevyrovná ani mírný nárůst letničních a evangelikálů a v posledních letech i muslimů. Také v zemích, které nebyly převážně křesťanské probíhá sekularizace. Je to vidět na státu Izrael, nebo na Japonsku, či jinde. Porodnost (jako hlavní činitel přírůstku věřících) klesá i v arabských zemích.
Z duchovního hlediska jak to vnímám osobně – panuje nyní zima. V zimě se vinná réva stříhá. Zahradník chodí a stříhá až na dřeň. Nic, co není pevně a živě spojeno s Kristem, tak neobstojí a jde pryč. On je vinný kmen a my ratolesti. A zahradník i přes zimu vidí, které ratolesti znovu vyrazí a které jsou suché a musí pryč. A to je naděje. Po zimě přijde nový začátek, nebo přijde on osobně.
Eva Hájková
Prosím, do jaké církve patří například člověk, který napsal tuto báseň?
UPŘÍMNOST PŘED BOHEM
Jsi se mnou, Bože, i když nevěřím,
alespoň ne tak, jak to možná chceš.
Říkám ti to, když k Tobě hovořím,
a přitom cítím, že mě miluješ.
Svůj pokoj dáváš mi, nepokoj někdy s ním,
když padá sníh, když vidím stromy kvést,
v poledním žáru, v chladu večerním
i v tmavé noci plné jasných hvězd.
V úžasu stojím pod Tvou oblohou,
tak dlouho, až mě slzy přemohou.
Když porazí mě krása hvězdné noci,
tiše se schoulím pod pláštěm Tvé moci.
Je to nevěřící? Ale proč potom píše o Bohu? A co asi o sobě napsal do sčítacího listu?