Praha – Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně, aby bez připomínek schválila návrh poslanců KSČM na zdanění peněžních náhrad, které církve dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Rozpočtový výbor je pro tento návrh výborem garančním. Projednává ho i ústavně právní výbor, který zatím doporučení nevydal. S návrhem souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). KSČM již dříve tento návrh označila za jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády ANO a ČSSD.
Návrh podporují i sociální demokraté, nesouhlasí s ním lidovci, ODS nebo TOP 09. Kritici tvrdí, že by se danila náhrada za ukradený majetek a že návrh je protiústavní. Výbor dnes nejprve neschválil návrh na zamítnutí předlohy. Naopak doporučující usnesení podpořilo deset přítomných členů výboru z řad poslanců KSČM, ANO a ČSSD.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.
Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun ze zhruba dvou miliard korun, které církvím posílá. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek poukazoval na to, že ve smlouvách mezi státem a církvemi je ustanovení, které říká, že smluvní strany se budou řídit legislativou účinnou k 1. lednu 2013. Varoval, že návrh nemá šanci uspět. Zpravodaj Milan Feranec (ANO) poznamenal, že je otázka, nakolik takové ustanovení patří do soukromoprávních smluv.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v úterý řekl, že lidovci návrh odmítají. Návrh podle něj pravděpodobně zruší Ústavní soud. Lidovci podle něj ale sami žádost o zrušení zákona patrně podávat nebudou, je to věcí náboženských společností.
Vláda v demisi letos v lednu zdanění církevních restitucí podpořila, i když připustila, že zákon pravděpodobně povede k soudnímu sporu. Církve si podle stanoviska vlády mohou stěžovat u Ústavního soudu, že byla narušena jejich legitimní očekávání. Proti návrhu bylo ministerstvo kultury, podle něhož zákon znamená porušení smluv o majetkovém vypořádání s církvemi.
Autor: ČTK Foto: Wikimedia Commons, Vojtěch Filip
