Praha – Téma Mariánského sloupu dělí náboženskou obec v České republice. Příkladem tohoto tvrzení je i debata mezi emeritním předsedou Ekumenické rady církví Pavlem Černým a kardinálem Dominikem Dukou.
Oba hosté se spolu setkali v Českém rozhlasu v programu Vertikála a mluvili o znovuobnovení historické památky ze 17. století, která až do roku 1918 stála na Staroměstském náměstí, kdy byla stržena davem.
Kardinál v úvodu řekl, že vůbec netušil, že by debata kolem památky mohla „otevřít staré rány“. To je podle Duky důkazem toho, že mnohé bolesti historie nebyly zahojeny.
Černý argumentoval důležitostí symbolů, která v dnešní době hraje stále větší roli. Připomněl, že jako představitel české ekumeny byl od počátku vtáhnut do celé debaty. Citoval slova kardinála Vlka, který zastával názor, že stavba by nebyla dobrým nápadem pro vzájemné vztahy křesťanů. Dále upozornil na fakt, že Ekumenická rada církví se v celé své historii stavěla proti těmto snahám, právě aby se předešlo zraněním.
Duka oponoval Černému a tvrdil, že neexistuje žádný zápis o tom, že by kardinál Vlk stál proti vztyčení sloupu. V lednu roku 2011 podle pražského arcibiskupa došlo k dohodě, že by se sloup za určitých podmínek vrátil na své původní místo.
V části, kdy Pavel Černý začal mluvit o pochopení mariánské úcty v souvislosti s časem Adventu, který si křesťané připomínali v kontrastu s vyobrazením Marie na historické památce, „kde je jako žena, která dělá zlé věci, která vede boj, která zabíjí…“.
Do toho Černého přerušil Duka a řekl: „Já nemíním pokračovat v tomto programu,“ a vstal od stolu. Při odchodu ještě vytkl Černému, že lituje vzájemné komunikace a obvinil ho z neekumenického chování.
Plán obnovení Mariánského sloupu rozpoutal širokou společenskou diskuzi a zjitřil emoce převážně protestantských křesťanů, pro které byl Mariánský sloup symbolem útlaku a ideologickým znamením poroby českého národa. Na protest proti stavbě sloupu vznikla celá řada petic. Ekumenická rada církví v České republice a Česká biskupská konference založila komisi pro české církevní dějiny 17. století, která bude zkoumat problematická místa českých dějin, jako jsou stavovské povstání, bitva na Bílé hoře a rekatolizace.
Podporovatelé sloupu argumentovali tím, že sloup je symbolem ochrany Prahy během třicetileté války a významnou kulturní památkou. Postavení sloupu na Staroměstském náměstí hned vedle sochy Jana Husa by symbolizovalo smíření mezi katolíky a protestanty. Původní Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 a stál na Staroměstském náměstí až do roku 1918, kdy byl stržen davem lidí během protihabsburské demonstrace.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-mn- Datum: 19. ledna 2020 Foto: Wikipedie – Mariánský sloup v Praze na dobové fotografii
11 Komentáře
Karel Konečný
Myslím, že na toto téma Mariánského sloupu se nelze dívat z pozice náboženství, pro vyřešení sporu o jeho obnovení. Určitým řešením, avšak pro mnohé naprosto nepřijatelným, by bylo odstranění sochy Jana Husa, která není přiliš pro náměstí vhodná. Chápu, že je to nekonformní, a neopovídá to naivnímu pohledu části společnosti na historii.
Jozef
Je možné a veľmi pravdepodbné, že umelci stvárnili Matku nášho Pána spôsobom svojej doby a teda tak, že nám to pripadá nebiblické. Resp. neprijateľné. Akokoľvek Matka nášho Pána (Alžbeta: „odkiaľto, že prišla ku mne matka môjho Pána“) dokonale poznala Starý zákon, vo svojom Magnifikáte cituje z neho v každom verši (okrem jedného). Presvedčenie blízke istote je, že Stvoriteľ si Pannu Máriu vyvolil práve pre jej lásku k Božiemu slovu. To je pre cirkev veľmi dôležité a snáď aj zjednocujúce…
Konečný Fr.
Jednota bratrská měla své vyznání v písni – Ve jméno Krista doufáme. Naproti tomu papež silně podporuje kult Panny Marie, který je nebiblický. Do toho patří i sloup. Jde o modlářství. Duka má pravdu, ale ten sloup by musel stát jinde – jako třeba sloup morový. Tím, že stojí na místě popravy českých pánů, dostává sloup jiný význam – v tom má pravdu kaz.Černý. To by měl Duka pochopit a nerozčilovat se.
Jan
Nebyla žádná poprava českých pánů. Byli to vesměs Němci a ani ne páni (nebyla to šlechta). To je jeden z rozšířených omylů. A nebyli popraveni pro víru, ale kvůli vzpouře proti svému králi. Chceme oslavovat vzbouřence? Sloup s nimi nic nemá, byl postavený jako poděkování za nezničení Prahy Švédy.
Konečný Fr.
Katolíci popravovali protestanty, tečka.
Karel
Páni:
Jáchym Ondřej Šlik z Holíče
Václav Budovec z Budova
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Rytíři:
Kašpar Kaplíř ze Sulevic
Prokop Dvořecký z Olbramovic
Fridrich z Bílé
Jindřich Otta z Losu
Diviš Černín z Chudenic
Vilém Konecchlumský z Konecchlumí
Bohuslav z Michalovic
Měšťané:
Valentin Kochan z Prachové
Tobiáš Štefek z Koloděj
Ján Jesenský
Kryštof Kober z Koberšperku
Jan Šultys z Felsdorfu
Maxmilián Hošťálek z Javořice
Jan Kutnauer ze Sonnenštejna
Simeon Sušický ze Sonnenštejna
Nathanael Vodňanský z Uračova
Václav Maštěrovský z Jizbice
Jindřich Kozel z Peclinovce
Ondřej Kocour z Votína
Jiří Řečický
Michal Witmann
Simeon Vokáč z Chyš
Leander Rüppel z Ruppachu
Jiří Hauenšild z Fürstenfeldu
Daniel
Reakci pana kardinála nerozumím. Jeho neochota vést další diskuzi a vyjádření, že lituje veškeré předchozí (letité) komunikace s p. Černým odhaluje podstatu jeho chápání ekumenické spolupráce. Já slyšel hněv a zlobu. Je to bolestné.
Sám protestant, vážím si všech upřímných katolíků a respektuji je i přes občasnou rozdílnost názorů. A děkuji za ty, kteří jsou mými přáteli!
Karel Konečný
To je docela běžná věc, že rozhovory dvou lidí nemají úroveň.
Mirek
To je komedie,
dve frakce, ktere maji puvod ve vzyvani stejneho imaginarniho kamarada, ktere si staleti ve jmenu pohadkove bytosti navzajem rezaly krky, se budou takto dohadovat.
Zlaty ateismus.
M.
Eva Hájková
Pro pana Konečného:
Opravdu popravovali jenom katolíci protestanty? Tak tohle prostě není pravda. Například v Holandsku 16. století bylo devatenáct katolických mnichů nuceno ke konverzi na kalvinismus. Když odmítli, byli oběšeni.
Arnošt Kobylka
Zatímco katolická vojska házela po dvou svázané měšťany celých měst do grachtů (kanálů). Těch obětí byly tisíce.
Proto se tak silné odezvy dočkal Vilém Oranžský, který sám byl vlastně vychován v obou vyznáních, ale nenáviděl náboženský a politický útisk od španělského krále a nakonec jeho vládu porazil. Oranžský rod dodnes vládne v Nizozemí a Bojová písně Viléma I. obsahující i Boží chválu je jejich hymnou dodnes.
U nás nebylo tisíce obětí od rakouských Habsburků, takže jsme neměli onu jednotu, kterou získali Nizozemci. A chyběl nám jednotící Vilém (byť i on to neměl s ostatními Pány lehké).
Mimochodem Viléma zastřelil v Delftu jeden z prvních moderních novověkých politických atentátníků, fanatický katolík. Dodnes je tam rámeček ve zdi, kam se zaryla kulka. Trest byl pak ovšem značně středověký.