Řeholnice jsou aktivní také na sociálních sítích, kam přinášejí Krista. Hovořila Orianne Pietra René, která žije v Bostonu. Její obeznámenost se sociálními médii nachází nový smysl v jejím životě řeholnice. Pokud budeme důslední, říká, můžeme také na internetu vytvořit „úrodnou půdu pro setkání lidí s Tím, který je šíleně miluje“. Jejich příznivců jsou tisíce v různých zemích světa.
Lze evangelizovat s úsměvem? Když se podíváte na zábavná videa, která na Instagramu zveřejnila sestra Orianne Pietra René, mladá dcera svatého Pavla, původem Kanaďanka, ale žijící u paulínek v Bostonu, zdá se, že to jde. Když při procházení profilů na Instagramu narazíte na stránku sestry Orianne, je prakticky nemožné se nad ní nepozastavit, protože tato mladá řeholnice se kromě skvělé zdatnosti ve využívání médií a spontánního ironického náboje může pochlubit také mimořádnou expresivitou tváře. Ironie, kterou navrhuje, však nikdy není samoúčelná, ale vždy je duchovním podnětem a připomínkou evangelia pro jejích více než 33 000 followerů.
Začátek povolání
„Do řeholního života jsem vstoupila ve svých 27 letech,“ začíná sestra Orianne, „a teprve loni jsem složila sliby u sester paulínek“. A jaký byl váš život předtím? „Abych byla upřímná, myšlenka stát se řeholnicí se mě ani vzdáleně nedotýkala. Konvertovala jsem ke katolictví a mládí jsem strávila jako každý jiný: studovala jsem, pracovala, cestovala, ale také se snažila růst ve víře. Na univerzitě jsem nejprve studovala antropologii a mezinárodní rozvoj a poté jsem pokračovala v pedagogických vědách. Rok jsem pracovala jako učitelka v Anglii, a když jsem se vrátila do Kanady, pracovala jsem jako učitelka francouzštiny v mateřské škole. Dokázala jsem si však najít čas i na pomoc při službě mládeži v mé farnosti. Práce s dětmi a mladými lidmi mě opravdu bavila. Postupem času jsem si začala uvědomovat, že mezi nimi existuje velký hlad po duchovních myšlenkách a slovech, který příliš často zůstává nenaplněn. A tento hlad ve mně vzbudil touhu udělat něco víc, ale stále jsem nevěděl co. Až do chvíle, kdy se mě jeden kněz, kterému jsem se s tímto svým znepokojením svěřila při zpovědi, zeptal, jestli jsem někdy uvažovala o povolání k řeholi. Přiznám se, že mě tato slova tehdy uvrhla do paniky. Pak jsem ale začala přemýšlet, že možná nešlo o náhodu, ale o skutečné pozvání od Pána, abych se věnovala řeholnímu životu. Protože jsem v Kanadě žila na venkově, daleko od velkých měst, nebylo kolem mě mnoho řeholních společenství. Začala jsem hledat na internetu, a tak jsem se dostala k paulínkám, Dcerám svatého Pavla. Mezi mou pastorační činností na webu a skutečností, že mé povolání se zrodilo prostřednictvím webu, je kontinuita!“
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 1. července 2022 Foto: Twitter – Sister Rose Pacatte
