Praha – Správa pražských hřbitovů vypověděla pravoslavné církvi smlouvu o užívání krypty na Olšanských hřbitovech v Praze. Podle správy církev kryptu, která je kulturní památkou, poškozovala a udělala si z ní sklad. Uvedl to dnes Radiožurnál. Zástupci církve podle něj výpověď odmítli jako politické rozhodnutí. Podle Deníku N důvodem výpovědi bylo mimo jiné to, že církev v kryptě pořádala hostiny.
Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený Radiožurnálu řekl, že podzemní krypta bude nyní jen v režii správy hřbitovů, kapli bude církev dál využívat v nějakém lépe kontrolovatelném režimu.
SOUVISEJÍCÍ – Pravoslavný chrám svatého Václava v Brně hlídala kvůli církevnímu sporu policie
Pravoslavnou kapli, pod níž je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář, užívala i s kryptou pravoslavná církev desítky let. Podle smlouvy, kterou má Deník N k dispozici, je uživatelem kaple spolek Pravoslavná církevní obec v Praze Žižkově.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Podle ředitele Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan. Věřící se na hřbitově podle něj chovali nevhodně, což vadilo ostatním návštěvníkům. „Během Velikonoc si tam postavili stánky, pódium, kde sloužili bohoslužby, a chovali se, jako by to na hřbitově nebylo. Neupíráme věřícím právo slavit náboženské svátky, ale musíme hledat rovnováhu mezi provozem hřbitova, zájmy pozůstalých a funkcí kaple,“ řekl Červený. Doplnil, že církev se o kapli a přilehlou oblast dlouhodobě špatně stará.
Kaple s kryptou je postavena v typickém pravoslavném architektonickém slohu, její základní kámen byl položen 11. září 1924 a o rok později 22. listopadu byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě.
Pravoslavní Pražané začali sbírat peníze na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou. Po vzniku Československé republiky pak našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska zmítaného občanskou válkou a velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech kapli poskytl ve 20. letech i pravoslavný Čech a první ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář. Peníze na stavbu přišly také ze Srbska.
Praha 2. listopadu (ČTK) – Správa pražských hřbitovů vypověděla pravoslavné církvi smlouvu o užívání krypty na Olšanských hřbitovech v Praze. Podle správy církev kryptu, která je kulturní památkou, poškozovala a udělala si z ní sklad. Uvedl to dnes Radiožurnál. Zástupci církve podle něj výpověď odmítli jako politické rozhodnutí. Podle Deníku N důvodem výpovědi bylo mimo jiné to, že církev v kryptě pořádala hostiny.
Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený Radiožurnálu řekl, že podzemní krypta bude nyní jen v režii správy hřbitovů, kapli bude církev dál využívat v nějakém lépe kontrolovatelném režimu.
Pravoslavnou kapli, pod níž je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář, užívala i s kryptou pravoslavná církev desítky let. Podle smlouvy, kterou má Deník N k dispozici, je uživatelem kaple spolek Pravoslavná církevní obec v Praze Žižkově.
Podle ředitele Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan. Věřící se na hřbitově podle něj chovali nevhodně, což vadilo ostatním návštěvníkům. „Během Velikonoc si tam postavili stánky, pódium, kde sloužili bohoslužby, a chovali se, jako by to na hřbitově nebylo. Neupíráme věřícím právo slavit náboženské svátky, ale musíme hledat rovnováhu mezi provozem hřbitova, zájmy pozůstalých a funkcí kaple,“ řekl Červený. Doplnil, že církev se o kapli a přilehlou oblast dlouhodobě špatně stará.
Kaple s kryptou je postavena v typickém pravoslavném architektonickém slohu, její základní kámen byl položen 11. září 1924 a o rok později 22. listopadu byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě.
Pravoslavní Pražané začali sbírat peníze na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou. Po vzniku Československé republiky pak našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska zmítaného občanskou válkou a velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech kapli poskytl ve 20. letech i pravoslavný Čech a první ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář. Peníze na stavbu přišly také ze Srbska.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 2. října 2021 Foto: Wikipedie – Olšanské hřbitovy
