Nová studie od Probe Ministries naznačuje, že se víra v základní biblické pravdy u znovuzrozených křesťanů mění. To však není podle portálu Relevant až tak překvapivé.
Křesťané v USA, jako i jinde ve světě, nejsou zcela imunní vůči společenským změnám a pohledům na svět. Například až 60 procent dotazovaných křesťanů ve věku 18-39 let souhlasilo s tvrzením, že „Buddha, Mohamed a Ježíš, ti všichni, jsou cestou k Bohu“.
Studie ale dále ukazuje, jak vratká může být lidská víra. Ve stejném průzkumu totiž až 85 procent znovuzrozených křesťanů souhlasilo s tvrzením, že „Ježíš je jediná cesta ke skutečnému vztahu s Bohem.“
Slova o flexibilitě a nekonzistenci názorů potvrzuje i text zveřejněný k výsledkům průzkumu, který konstatuje, že „respondenti dokazují, že člověk nemusí dávat odpovědi, které se navzájem logicky podporují“.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Průzkum rozdělil tradiční evangelikální učení do dvou oblastí. „Základní biblický světonázor“ zahrnoval věci jako Boží atributy, neomylnost Bible a Ježíšovu bezhříšnost. „Rozšířený biblický světonázor“ měl méně ústředních doktrín, třeba jako je víra v existenci satana a existence morálního vesmíru. Výsledky ukazují, že Spojené státy za posledních deset let zaznamenaly prudký pokles počtu znovuzrozených křesťanů, kteří věří v „základní biblické pravdy“, když to číslo kleslo ze 47 procent v roce 2010 na 25 procent v roce 2020.
V roce 2010 souhlasilo 32 procent znovuzrozených respondentů s „rozšířeným biblickým pohledem na svět“. Do roku 2020 toto číslo kleslo na 16 procent.
Autoři průzkumu zjistili, že „procento znovuzrozených křesťanů s biblickým světonázorem (jakéhokoli typu) za poslední desetiletí kleslo na polovinu“.
Průzkum byl proveden na vzorku 3 100 Američanů ve věku od 18 do 55 let.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 20. listopadu 2021 Foto: Pixabay – ilustrační
1 Komentář
David Brož
To je problém každého dotazníku. Zejména když používá metaforické pojmy a je poněkud vágní. Zmíněné odpovědi se sice logicky nepodporují, ale ani logicky nevyvrací. Pokud by otázka zněla např. „Zjevuje Ježíš pravdu o Bohu víc než Mohamed a Buddha nebo jsou jejich učení rovnocenná?“ – pak by, domnívám se, výsledky vyšly jinak. Skrze Ježíše se nám příliš „velký“ Bůh stává pochopitelným („kdo vidí mne vidí Otce“), skrze něj můžeme být přijati za syny a dcery a mít intimní, ničím nedeformovaný vztah. Na druhou stranu to ale neznamená, že každý, kdo žije v jiné kultuře, nemůže nějaký vztah k Bohu, během svého hledání, nalézt. Neznamená to, že automaticky každý, kdo je muslim nebo buddhista musí bezvýhradně skončit v pekle. Ale i naopak – že každý, kdo se hlásí k Ježíši, musí skončit v nebi. Proč jinak by Ježíš varoval „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes“. A naopak v popisu posledního soudu, podle 25. kap. Matoušova ev. Kristus překvapí ty „po pravici“ tím, že jsou jim za spravedlnost připočteny činy milosrdenství, o kterých netuší, že je vlastně dělají pro Krista.
Myslím, že to dobře vystihl C. S. Lewis v posledním díle Narnie:
„Pane, je tedy pravda to, co říkal opičák, že ty a Taš jste jedna a táž osoba?“ Lev zavrčel, až se zachvěla zem (jeho hněv však neplatil mně) a pravil: „Je to lež. Nikoli proto, že bychom byli jedna a táž osoba, nýbrž proto, že jsme rozdílní jako noc a den, pro sebe přijímám všechnu službu, kterou jsi konal pro Taše. Neboť my dva se od sebe lišíme natolik, že pro mne nikdo nemůže vykonat nic zlého a pro něj nikdo nemůže vykonat nic dobrého. Když tedy bude někdo přísahat při Tašovi a dodrží svou přísahu proto, že je to přísaha, přísahal ve skutečnosti při mně, třebaže o tom nevěděl, a budu to já, kdo ho odmění. A jestliže někdo v mém jménu spáchá nějakou krutost, je to Taš, komu slouží, třebaže vyslovuje jméno Aslan, a Taš je ten, kdo jeho čin přijímá. Rozumíš tomu, dítě?“ „Pane, ty víš, nakolik tomu rozumím.“ Řekl jsem však též (neboť pravda se mi sama drala z úst): „Ano, po všechny své dny jsem hledal Taše.“ „Nejmilejší“, odpověděl Vznešený, „kdybys netoužil po mně, nebyl byl hledal tak dlouho a tak opravdově. Neboť každý najde to, co doopravdy hledá.“