Istanbul – S přeměnou istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který je od roku 1935 muzeem, zpět na mešitu nesouhlasí ani řada muslimů. Je mezi nimi také velký muftí Šaukí Ibráhím Allám, který je nejvyšší náboženskou autoritou Egypta. Podle něj se kostely nemají měnit na mešity, stejně jako se z mešit nemají dělat kostely. Někteří muslimové uvedli, že se v chrámu Hagia Sofia modlit nebudou, protože přeměna odporuje jejich náboženskému přesvědčení.
Turecký opoziční deník Ahval citoval například slova saúdskoarabského podnikatele a blízkovýchodního investičního experta Muhammada Šarabího. Ten označil nedávné rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana o přeměně istanbulského chrámu na mešitu za populistický krok oslavovaný pouze extrémními a politickými islamisty.
První velká muslimská modlitba se má v chrámu Hagia Sofia konat v pátek a účastnit se jí má i prezident Erdogan, který chce podle analytiků ukázat Turecko jako velmoc islámského světa. Dorazit mají i někteří lídři muslimských zemí. Při modlitbách budou podle místních médií závěsy zakryty velké mozaiky zobrazující mimo jiné Pannu Marii. Dodržována mají být i opatření proti koronaviru, lidé by měli mít roušky.
Změnu původně křesťanského chrámu, který byl téměř pět set let mešitou a poté 85 let muzeem, kritizoval mimo jiné nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, i řada zemí, včetně USA. Roztrpčení vyjádřil i papež František.
„Je to útok nejen na práva křesťanů, ale i na práva umírněných muslimů žít v harmonii s vyznavači jiné víry,“ napsal tento týden v komentáři v týdeníku Newsweek muslimský podnikatel Šarabí. Hagia Sofia, která patří k nejnavštěvovanějším památkám země, je podle něj mostem mezi civilizacemi. A Erdoganovo rozhodnutí změnit ji na mešitu by podle Šarabího nemělo vytvořit „trhlinu mezi dvěma velkými náboženstvími“, ale naopak přimět lidi všech vyznání ke spojenectví „proti zneužívání víry ze strany politiků“.
Také dopisovatel deníku The New York Times (NYT) Mustafa Akyol je přesvědčen, že některým muslimům se, stejně jako jemu, přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu nelíbí. „Nucená přeměna svatostánků, která se v historii lidstva děla mnohokrát různými směry, může být zpochybněna i z čistě islámského hlediska,“ napsal Akyol v pondělí v NYT.
Egyptský velký muftí už před týdnem v rozhovoru v egyptské televizi přeměnu chrámu Hagia Sofia na mešitu označil za nepřijatelnou. „Kostely mají zůstat tak, jak jsou, nemají se měnit na mešity, ani mešity se nemají měnit na kostely,“ prohlásil egyptský velký muftí.
Hagia Sofia byla postavena v šestém století jako křesťanský chrám a posléze byla sídlem nejvyššího představitele řecké pravoslavné církve. Mešitou se stala po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Na muzeum ji v rámci svých sekulárních reforem změnil zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk od roku 1935. Přeměnit tuto památku světového dědictví UNESCO na mešitu rozhodl Erdogan dekretem tento měsíc, 10. července, v den, kdy soud rozhodl, že změna na muzeum byla protiprávní.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 23. července 2020 Foto:
