Policie odložila trestní oznámení na Okamuru a Roznera, podané kvůli popírání romského holocaustu

PRAHA – Česká policie odložila všechna trestní oznámení podaná proti výrokům Tomia Okamury a jeho stranického kolegy Miloslava Roznera (SPD) ohledně romského tábora v Letech u Písku. Nejsou prý trestným činem. S odkazem na vyjádření státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Blanky Valsamisové o tom informoval server Romea.

Předseda strany SPD Tomio Okamura v lednu v krátkém rozhovoru pro DVTVprohlásil, že „byl osloven řadou židovských obětí Osvětimi, kteří nechápou, proč stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech“, o němž dodal, že „nebyl oplocen a lidé se tu mohli volně pohybovat“. Toto tvrzení opřel o titul neexistující knihy. Okamura se později za výroky, které mimo jiných odsoudila i pražská židovská obec, omluvil. Prý měl výhrady k řešení pietního místa. Poslanec Rozner při kritice odkupu vepřína nedaleko pietního místa poznamenal, že tábor v Letech byl „neexistující pseudokoncentrák“. Trestní oznámení na oba podal předsedal Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička a desítka pozůstalých po obětech tábora.

Dále na Okamuru podalo trestní oznámení sdružení Konexe a na Roznera Mladí sociální demokraté a poslanec za TOP 09 Tomáš Czernin. Podle serveru Romea.cz doufal Růžička v to, že se svým oznámením na Okamuru uspěje lépe, než v roce 2014, kdy případ dopadl stejně – policie jej odložila. Pokud by se tak nestalo, byl by to podle Růžičky jasný signál společnosti, že nelze tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. Omluva šéfa SPD podle něj nebyla upřímná. „Okamura se dokáže omluvit vždy tak, jak potřebuje,“ řekl Čeněk Růžička v únoru.

Podobně tehdy reagoval i předseda Židovské obce v Praze Jan Munk, když obec obdržela Okamurův omluvný dopis. „Dopis jsme přijali s jistou rezervovaností, protože pan Okamura si napíše, co chce. Myslím si, že to je dáno čistě účelem a já osobně k němu mám velkou nedůvěru,“ sdělil s tím, že židovská obec očekává, že „oběti téže nenávistné zvůle již nadále nebudou v žádné politické a populistické hře nikdy stavěny proti sobě.”

Okamurovy výroky z ledna letošního roku kritizoval i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pelikán. V dopise Okamuru vyzval, aby „zanechal poměřování toho, čí tragédie byla tragičtější, přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř, a připojil se ke společnému uctění památky těch, kteří za války trpěli nebo zahynuli“. Lidovečtí poslanci chtěli hlasovat o odvolání Okamury z postu místopředsedy sněmovny, to se ale tehdy neuskutečnilo. Omluvu obětem nacistické perzekuce po Okamurovi požadovalo Muzeum romské kultury, vedení Památníku Lidice i Židovská obec v Praze.

„Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů,“ napsal pro Romea.cz František Bikár.

Zdroj: ztis.cz  Foto: Michal Ritter / CC  Památník obětem cikánského pracovního a koncentračního tábora Lety.