Podle žebříčku bezpečnosti zemí index Numbeo kleslo Bělorusko z 16. na 114. místo!

Zmicer Daškievič dostal 15 dnů vězení. Soud probíhal on-line, Nastačka mohla manžela vidět jen na obrazovce počítače (a to je štěstí; Volha Sieviaryniec před časem nemohla ani to – soudkyně schválně otočila počítač tak, aby na něj neviděla a pak ho vypnula).

Možná jste v našich médiích zaznamenali, že MS v hokeji v Minsku opravdu nebude. Je to veliké vítězství. Lukašenko je nadšený hokejista, máločím se tak pyšní jako svými zimními stadiony a svými hokejovými úspěchy.

Internet je plný vděčných slov vůči sponzorům, kteří odmítli podporu MS, fotek lidí s kosmetikou Nivea či u aut Škoda (těch jezdí v Bělarusi dost). V jednom dvoře se objevila nástěnná malba a viděla jsem také heslo „Škoda proti škůdci!“ (Škoda suprac škodniku).

Za sněhuláka, za pomalování štítu OMONovce, za popsání obrněného vozidla, za prapor na dvorku, za urážku milicionáře, „násilí proti milicionáři“, organizaci nepovolených akcí, za urážku prezidenta, stržení masky z tváře, za ochranu jiného demonstranta, za „absenci ve škole“, za vykonávání profesních povinností, za podporu stávkujících, za videonahrávky, za posty na sociálních sítích, za nic (šel ven pro balík ke kurýrovi, skončil ve vazbě; šel pro chleba, skončil ve vazbě…) – každý den probíhají soudy a každý den padají rozsudky od pokut v přepočtu mnoha tisíc korun, po vězení až na 5 let.

Soudí 17leté studenty i 87leté důchodce, vědce, sportovce i dělníky. V zemi je nyní 187 politických vězňů. Bylo zahájeno více než 1000 trestních řízení. Nejčastější paragrafy, podle nichž jsou lidé obviněni, jsou hromadné nepokoje, organizace nebo účast v nepovolených masových akcích, odpor vůči osobě vykonávající služební povinnosti, násilí proti osobě vykonávající služební povinnosti, daňové úniky, chuligánství… V Dzeržinsku zadrželi muže, který si pověsil před domem japonskou vlajku, a budou ho soudit (když ona je bílá s červeným…). Dvě novinářky TV Belsat byly zadrženy v listopadu, když vedly reportáž z náměstí Změn, kde lidé protestovali proti zničení památníku R. Bandarenky. Holky byly schované v bytě v nějakém 12. (?) poschodí a komentovaly, co se děje pod nimi na ulici.

Víte, z čeho byly oficiálně obviněny? Způsobily prý škodu asi 139 tisíc korun ministerstvu dopravy, protože prý řídily „skupinovou akci, hrubě narušující veřejný pořádek“, což vedlo k narušení veřejné dopravy. Vyšetřovatel tvrdí, že vysílání, které Kaciaryna Anadrejeva a Darja Čulcova vedly, způsobilo zastavení 13 autobusových, 3 trolejbusových a 3 tramvajových linek. Jak že se to stalo, to jsem nepochopila (že by řidiči sledovali přenos?); kdyby nešlo o roky vězení, byla by to fraška jako i jiné soudy.

Podle žebříčku bezpečnosti zemí index Numbeo kleslo Bělorusko z 16. na 114. místo!

Teploty se drží kolem -20 °C, ale lidé chodí a chodí, den co den, od svítání do noci. V neděli bylo zadrženo 30 lidí. V pondělí opět vyšli důchodci, navzdory sněhu a mrazu! Byl to jejich již 17. pochod. Celkem Bělorusové protestují již 162 dnů.

O Iharovi Losikovi není nic známo. Běloruští ochránci lidských práv vyzvali světové politiky, aby vyvinuli tlak na běloruské úřady a požadovali Losikovo propuštění.

Divíme se, jak jsou vlastně organizovány akce na ulicích a kde se bere tolik bílo-červeno bílého materiálu (vlajky, deštníky, oblečení…). Nevíme. Akce se organizují „samy“. Nemají žádného organizátora. Lidé neříkají předem, kde bude sraz – aby tam na ně nečekal OMON, přesto se tam sejdou. Jak se to dozvědí oni a „černí“ ne, to nevím (sociální sítě, telefony…). Vlajky si šijí, ale kde prodejci berou tolik látky, jak je možné, že bdělé úřady neuvalily embargo na prodej „politických barev“ textilií, nevím. Stejně tak oblečení a deštníky. Někdo to měl doma – patrioti to nosili i dříve, kde to vzali lidé revoluce, netuším. Červená a bílá trika ještě chápu, to má ve skříni leckdo, ale bundy a šály… Je ale pravda, že „každý se do revoluce zapojuje tak, jak může“, takže si umím představit butiky, které teď šijí speciální „revoluční“ oblečení.

Tady se můžete podívat na nahrávku tance „Jeruzalém“ za účasti více než 300 osob.  Jde o mezinárodní taneční flashmob. Píseň „Jerusalem“ napsal Jihoafričan Master KG, je nahraná v jazyce Zulu a překlad zní: „Jeruzaléme, můj domove, neopouštěj mě, zachraň mě.“ Tanec vymyslela skupina z Angoly, která chtěla tancem „ukázat okamžik štěstí a upřímnosti Afričanů, zejména Angolanů, ukázat, že je možné být spokojený, i když nemáš téměř nic, i v tak těžkých dobách, jaké prožíváme s koronavirem“. Takové poselství se mnohým zalíbilo a tanec začaly předvádět tisíce lidí po celém světě – zaměstnanci leteckých společností, děti, basketbalisté, lékaři… Mnozí zjistili, že tanec v obtížné době pozvedá náladu a sjednocuje. V Bělorusku se tanec začal šířit před Vánoci. Získal zde i další význam: je to další způsob, jak zábavným způsobem spojit sousedy.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 18. ledna 2021 Foto: Olga – protesty v Bělorusku