Podle výroční zprávy antisemitské texty v Česku nejčastěji publikují dezinformační prokremelské weby

PRAHA – Federace židovských obcí v České Republice (FŽO) zaznamenala v roce 2018 celkem 347 antisemitských incidentů. Vyplívá to z výroční zprávy o projevech antisemitismu, kterou zveřejnila ve středu 3. července. Podle ní oběti však násilných činů incident často nenahlásí, je proto pravděpodobné, že je reálný počet antisemitských útoků vyšší. Násilné antisemitské incidenty jsou však i nadále v České republice stále ojedinělé, v roce 2018 byly zaznamenány dva případy fyzické agrese s antisemitským motivem. Dále byly evidovány tři případy znehodnocení židovského majetku antisemitskými nápisy, symboly apod. a devět incidentů spadajících do kategorie vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétní osoby kvůli jejímu skutečnému či domnělému židovství.

Oba zmíněné fyzické incidenty se odehrály v dubnu a v srpnu v Praze, kdy při fyzickém napadení (jednou taxikářem, podruhé zaměstnavatelem v hotelu) padlo v hanlivém kontextu slovo Žid. Na Prahu se rovněž omezují tři případy znehodnocení židovského majetku, ať už šlo o hákový kříž namalovaný na parapet Vysoké synagogy v květnu, anebo vyrytá svastika do sloupu před Španělskou synagogou, či nápis „Casapound Italia“ na toaletách tamtéž.

Výroční zpráva jako příklady dalších incidentů uvádí například případ z ledna 2018 z Prahy, kdy ochranka klubu požádala návštěvnici, aby si sundala řetízek s přívěškem Davidovy hvězdy. Dalším bylo doručení nenávistného antisemitského dopisu do zlínského divadla v souvislosti s uvedením hry Furianti, která reagovala na dění kolem židovského hřbitova v Prostějově, v březnu. Antisemitský anonym obdržel v prosinci v webmaster Židovské obce v Praze. „Chci aby ste vy zidaci vypadli z  CR!!! Hitler vedel moc dobre co dela!!! Za ty vase holokausty si muzete sami a muzete zato, ze za druhy svetovy kvuli vam a cigosum zemreli statisice ryze ceskych obcanuuu!!! Vypadnete a tahnete do Izraele!“ stálo v něm mimo jiné.

Podle ideologie

Zpráva rozděluje procentuelně všechny antisemitské incidenty i podle ideologie. Krajní pravice má na svědomí 19,9 % z nich, krajní levice 13,3 %, islamismus 0,9 %, ultrakonzervativní katolicimus 2 % a vedou dezinformační weby a platformy, často prokremelské, s 36,3 %. Zbylých 27,7 % nebylo blíže určeno. Zatímco na krajní pravici osoby nebo skupiny hlásají rasovou či etnickou nenávist a často vystupují také proti migrantům nebo Romům, přičemž se hlásí k národovedectví, na krajní levici jde v ČR o incidenty spojené s komunismem a anarchistickým hnutím nebo aktivismus některých neziskových organizací napojených na BDS. Obsahově zde dominuje nelegitimní kritika státu Izrael, zpráva často zmiňuje příklady z komunistických Haló novin.

Nárůst antisemitských nálad je nicméně v České republice patrný zejména na internetu. V českém online prostředí se dlouhodobě zvyšuje počet publikovaných antisemitských článků, příspěvků na sociálních sítích, anonymních komentářů a diskusních příspěvků. Antisemitské projevy nenávisti na internetu tvoří necelých 93 % všech evidovaných incidentů.

Reakce na zahraniční dění

Zpráva FŽO přináší data o projevech antisemitismu v ČR, a věnuje se proto především tuzemským událostem a společenskému klimatu. Antisemitské incidenty však často odrážejí zahraniční dění, reagují na zprávy v médiích a mohou být součástí globálních výzev nebo akcí. Vzhledem k členství ČR v Evropské unii, k celosvětovým hrozbám i k mediální a internetové propojenosti, tak nelze opomenout ani jejich evropský a světový kontext.

Obsahově dominovaly v 64 % případy lživých, vulgárních nebo stereotypních tvrzení o Židech; velmi časté je šíření konspiračních teorií o mýtu světového židovstva, jeho kontroly nad médii, ekonomikou, vládami a dalšími veřejnými institucemi. Případy nového antisemitismu, uplatňující na Izrael standardy chování, které nejsou uplatňovány vůči jiným demokratickým státům, nebo kolektivně obviňující Židy za akce Státu Izrael, tvořily necelých 29 % všech zaznamenaných incidentů. Nejvíce incidentů evidovala FŽO v květnu 2018, kdy projevy antisemitismu formovaly zejména všechny fáze přesunu amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a následné nepokoje v pásmu Gazy.

Česká republika však i nadále zůstává pro židovskou komunitu, ve srovnání s jinými státy ve středoevropském regionu i v západní Evropě, bezpečnou zemí. Antisemitské projevy, jak prokazuje analýza zaznamenaných incidentů, se v drtivé většině případů omezují na internet.
Pro tuto zprávu je určující pracovní definice antisemitismu, kterou používá Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (dále jen IHRA). Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala usnesení k definici antisemitismu 25. 1. 2019, Senát Parlamentu ČR o dva dny později, FŽO se jí řídila již v minulých letech, tedy i v roce 2018.

Antisemitské násilí a diskriminace jsou i nadále v České republice vzácné a v tomto ohledu zůstává ČR stále ještě bezpečnou zemí, i ve srovnání s dalšími státy EU. Nárůst antisemitských nálad je u nás patrný zejména v internetovém prostředí, kde se dlouhodobě zvyšuje počet publikovaných antisemitských článků, příspěvků na sociálních sítích, anonymních komentářů a diskusních příspěvků.

Zdroj: Ztis.cz  Datum: 4. července 2019 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační