Vatikán – Papež František kritizoval protiimigrační politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, která vede na hranici s Mexikem k oddělování dětí od rodičů. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura Reuters, zdůraznil, že populismus není odpovědí na světové problémy kolem přistěhovalectví.
Papež uvedl, že podporuje nedávné prohlášení amerických katolických biskupů, podle nichž je rozdělování rodin „v rozporu s katolickými hodnotami“ a označili ho za „nemorální“.
„Není to snadné, ale populismus není řešením,“ řekl František v interview, které se uskutečnilo v neděli. Podle něho populisté „vytvářejí psychózu“, navzdory tomu, že stárnoucí evropská populace ve svém prohlubujícím se demografickém útlumu naopak potřebuje doplnit o stále více přistěhovalců. Bez imigrantů se Evropa vyprázdní, upozornila hlava římskokatolické církve.
„Mám za to, že nemůžete odmítat lidi, kteří přijdou. Musíte je přijmout, pomoci jim, starat se o ně, doprovázet je a pak hledat, kam je umístit,“ řekl František s tím, že v případě Evropy by to mělo být rovnoměrné po celém starém kontinentu. „Některé vlády na tom pracují. Je potřeba lidi usadit, jak to nejlépe jde. Vytvářet psychózu není ta správná léčba,“ dodal.
Papež čelí za svůj vstřícný postoj k migrantům kritice z řad odpůrců přistěhovalců. Italský ministr vnitra Matteo Salvini, který vede protiimigrační stranu Liga, se nechal v minulosti slyšet, že by si papež měl imigranty nastěhovat do Vatikánu, když si dělá starost o jejich osud. Otázka přistěhovalectví je v Itálii palčivá vzhledem k statisícům lidí, kteří se do země v posledních letech dostaly přes Středozemní moře ze severní Afriky. A další tisíce o to denně stále usilují.
Autor: ČTK Foto: screenshot youtube.com
1 Komentář
Karel Krejčí
Svatý otec jistě půjde světu tím nejlepším příkladem a podělí se o prostory ve svém honosném sídle s migranty. Jistě si je vědom nebezpečí, že by jinak jeho výzvu mohl svět zneužít jako hanlivý populismus. Není přece nutné rozlišovat co je dobré a špatné, nést osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy, být si vědom toho, že sklízíme to, co zasejeme, že neseme důsledky svých provinění proti Božímu řádu ať si to připouštíme nebo ne. Vždyť v samotném Písmu je mnoho úžasných zaslíbení! Ale vždy to má nějaký „háček“ – za všemi zaslíbeními je, že i my musíme něco učinit, splnit nějakou podmínku. Pokud bychom takto Písmo a dění ve světě nechápali, byli bychom i my populisty.